Název

zdar_nad_sazavou_zamek

Popis

zámek Žďár nad Sázavou - Historie dnešního města Žďáru nad Sázavou je úzce spjata se založením a vývojem zdejšího cisterciáckého kláštera. V r. 1252 založil Boček z Kunštátu cisterciácký klášter, který pak proslul kolonizační a hornickou činností a patřil mezi nejzámožnější v českých zemích. Založení inicioval otec svaté Zdislavy, Přibyslav z Křižanova, ale až jeho zeťové, Boček z Obřan a Smil z Lichtenburka jeho úmysl uskutečnili. Za tímto účelem pozvali v roce 1252 z Nepomuku skupinu cisterciáckých mnichů, kterým na výstavbu kláštera darovali pozemky a v dědictví odkázali část svých majetků. Kláštera se samozřejmě dotkly všechny historické a společenské změny, procházející českými zeměmi. Za husitských válek byl vydrancován a vypálen. K obnově došlo až za vlády krále Jiřího z Poděbrad, který byl spřízněn s jeho zakladatelem. Novou podobu vtiskl klášternímu areálu opat Václav Vejmluva, který povolal do Žďáru významného architekta Jana Blažeje Santiniho, a tak započala éra proměn areálu do podoby jednoho z nejvýznamnějších církevních sídel své doby. Zhoubný požár kláštera 16. července 1784 uspíšil jeho zrušení, o které požádal poslední opat Otto Steinbach (1782 - 1784) a k němuž došlo 13. října 1784. O dva roky později byl upraven v zámek. Části konventu koupil v r. 1826 Josef Vratislav z Mitrovic, nejvyšší maršálek Království českého, za 170 550 zl. pro knížete Františka Josefa z Ditrichštejna-Prokau-Leslie. Poté jej vlastnili Clam-Gallasové a posledními držiteli (do r. 1945) byli Kinští. V r. 1945 se stal zámek státním majetkem a později sem bylo umístěno Muzeum knihy. Kromě toho slouží okresnímu muzeu a okresnímu archívu; někdejší konírny byly adaptovány v santiniovskou expozici a v expozici vývoje cisterciáckého kláštera.

Kategorie a štítky

Nastavení