Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 
JP - Všechny fotografie jsou chráněny autorskými právy a jejich další použití, či šíření bez mého svolení je trestné. Popisy míst většinou převzaty z www.hrady.cz. Ja fotky nekomprimuju, to dela pak samo rajce. :( Kdo má o nějakou fotku v normální kvalitě zájem, nechť se ozve, domluva možná. :) Díky za návštěvu. :)

reklama

126 fotek, letos v březnu, 2 468 zobrazení, 10 komentářů | auta, koníčky, kultura, sport, zábava
Luxusní sportovní vozy historie i současnosti - pasáž Černá růže - 28.2. - 31.3.2017. Zahájení provázela modní přehlídka v čele s Taťánou Makarenko.
6 fotek, 25.2.2017, 48 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Kaple sv.Vojtěcha - Bubovice - Vrcholně barokní drobná sakrální stavba, byla postavena roku 1714 současně s kaplí sv. Kříže ve Svatém Janu pod Skalou opatem kláštera Emilianem Koterovským(1695 - 1742) dle návrhu Kryštofa Dientzenhofera (1655 - 1722). V minulosti byla kaple součástí benediktinského kláštera v sousedním Svatém Janu pod Skalou. Původní vzhled bubovické kaple nám bohužel není znám. Do současnosti se dochovalo jen torzo sestávající z části obvodových zdí. Kaple sv. Vojtěcha byla dne 8.1.2016 prohlášena za kulturní památku.
hohenberg 1
34 fotek, letos v únoru, 66 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Hohenberg - První zmínka pochází z roku 1222, kdy Bertholdus de Honberg v takzvaném Waldsassener Schenkungsurkunde zmiňuje místní hrad. Tomuto bohatému šlechtici z rytířského rodu patřil také hrad ve Wunsiedelu a panství v Chebu. Od posledního z rodu, Kneußela z Hohenbergu, získal purkrabí Friedrich III. z Norimberka v roce 1285 město Wunsiedel, a o něco později i Hohenberg. Roku 1322 byl Hohenberg zastaven českému králi Janu Lucemburskému, k vydání města však nikdy nedošlo. V roce 1413 se Hohenberg vymanil z područí chebského soudního kraje, a vznikl samostatný úřad Hohenberg, jeden ze šesti úřadů takzvaného Sechsamterland (kraje šesti úřadů), které spadali pod markrabství Brandenbursko-Bayreuthské. Pod hradem vznikla malá osada, jedno hospodářství a jeden mlýn. V letech 1499 - 1504 budováno předhradí,1621 a 1622 byla posílena obrana hradu, za třicetileté války byl dobyt, po jejím konci už hrad ztratil význam a sloužil jako lovecký zámek. Obec a hrad Hohenberg měli do roku 1799 privilegia města s císařským azylem. To znamenalo, že ten kdo porušil nějaká pravidla, a podařilo se mu dostat do města, byl pod císařskou ochranou, a nesměl být dále pronásledován. Čtyři kamenné sloupy (nyní se nacházejí v nádvoří hradu) se nacházely před vstupem do města, a označovali bezpečné místo. Od roku 1936 patřil hrad národně socialistické federace učitelů. Na konci druhé světové války v dubnu 1945, se před postupující americkou armádu na hradě a přilehlém městě opevnily jednotky SS a tak byla značná část města včetně hradu zničena americkou dělostřeleckou palbou. v roce 1959 byl zrekonstruován. Obnovy se dočkal v l. 1984 - 1985 kdy přešel přestavbou je primárně používán jako ubytovna. Má půdorys šestiúhelníku, se třemi oválnými a dvěma čtvercovými věžemi. Od roku 1996 zde sídlí spolek Natuschutzfreunde s programem ekologického vzdělávacího střediska.
4 fotky, 12.2.2017, 40 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Thierstein - Kdy byl hrad založen není známo. Obec Thierstein je poprvé zmiňována 20. března 1340 (někdy je uváděno, že v tomto roce vznikl i hrad). První zmínka o hradě pochází z 16. července 1343, kdy jej císař Ludvík Bavorský dal jako léno Albrechtu Nothaftovi. Koncem 14. století Nothaftové prodali Thierstein s několika okolními vesnicemi markraběti Wilhelmu I. z Míšně. V roce 1415 jej získal purkrabí z Norimberka. V době markrabské války roku 1554 hrad poničilo české vojsko. V roce 1603 vydal markrabě Georg Friedrich Braniborský příkaz ke stavbě nového panství v podhradí. Od té doby začal hrad chátrat a byly na něm prováděny jen nejnutnější opravy. V době třicetileté války měl hrad sloužit jako útočiště místnímu obyvatelstvu a sklad obilí. Konec hradu Thiersteinu přišel v roce 1725, kdy vyhořel spolu s celou obcí. Poté hrad sloužil jako zdoj kamene.Hradní příkop před bránou byl zasypán zřejmě v 19. století. V roce 1950 proběhla rozsáhlá rekonstrukce, při niž byla zastřešena věž, která dnes slouží jako vyhlídka. Hrad je otevřen pouze od května do září.
uprode 1
9 fotek, 12.2.2017, 29 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Uprode - Hrad na kopci Uprode byl postaven kolem roku 1320 rytíři ze Sparnecku aby zajistit jejich obranu jejich území. Poprvé zmíněn v roce 1373. Roku 1424 hrad jako léno v rukou Heinze von Lüchau. 1494 hrad zpět ve vlastnictví rytířů ze Sparnecku. Za pomoc loupeživému rytíři Thomasu z Absbergu, byly veškeré hrady rodu 1523 zničeny. Uprode byl vypálen a poté vyhozen do vzduchu. Další značné škody utpěla zřícenina dne 18. ledna 2007 Hurikánem Kyrill.
25 fotek, 12.2.2017, 49 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Waldsteinburg (Rotes Schloss) - Hrad postavili roku 1350 rytíři ze Sparnecku jako nahradu staršího hradu Ostburg, který již nesplňoval požadavky na obranu. Nový hrad pojmenovali Westburg. Kolem roku 1500 loupeživý rytíř Hans Thomas z Absbergu terorizuje nejen území Frank. Přepadává a unáší nejen obchodníky a poté požaduje výkupné. V květnu přepadne výpravu v níž je i Hans Lamparter von Greiffenstein (mluvčí císaře) a uvězní ho po několika zastávkách na Waldsteinu. Ač je Waldstein považován za jeden z nejbezpečnějších hradů v širém okolí, podaří se mu v lednu 1523 po roce a 38 dnech s "pomocí Boží" utéct do Norimberka, zpraví o tom císaře a rytíři ze Sparnecku jsou prohlášeni za pomocníky Absbergu. Dne 1. června 1523 císař Karel V. vypravil silnou armádou, která sestávala z 10,000 pěšáků, 1000 jezdců, 100 pušek, 33 děl. Dne 11. července 1523 vojáci dosáhli hradu a vypálili do základů. Hrad už nikdy nebyl obnoven. Po zničení v roce 1523 se na hrad pozapomnělo. Až ve válce o španělské dědictví (1701-1714), byl hrad znovu použit jako skladiště. Vstupní brána byla vystavěna za použití červených cihel a tak se hradu začalo říkat Červený zámek. Toto pojmenování poprvé oficiálně použil ve své práci ředitel gymnázia Helfrecht v roce 1795.
49 fotek, 12.2.2017, 59 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Hohenberneck (Neuwallenrode, Ober Schloss) - Nový hrad po opuštění Starého hradu Wallenrode ( http://lotusesprit.rajce.idnes.cz/wallenrode ) postavený v roce 1501 na místě prvního hradu Walpotenburg z roku 1168, zbouraného pravděpodobně roku 1251. Role hradu jako správního sídla byla krátká, trvala pouze do roku 1557. Hrad byl lénem rodu Wallenrode až do roku 1736, až roku 1737 byl opět koupen do vlastnictví. Na kresbách z roku 1740 je již zobrazen bez střech. K hradu náleží o něco níže mimo původní areál kaple Panny Marie, na té je zajímavé, že v případě nutnosti mohla být využita k obraně.
20 fotek, 11.2.2017, 45 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Wallenrode (Altes Schloss) - Hrad Wallenrode (Starý zámek) postavený v letech 1203 - 1248 je starší z dochovaných obou hradů, druhý hrad Neuwallenrode (Hohenberneck) (http://lotusesprit.rajce.idnes.cz/hohenberneck ) tyčícími se nad městečkem Bad Berneck je jen o několik stovek metrů dál. Druhý jmenovaný stojí v místě kde stával hrad Walpotenburg, který byl chronologicky prvním hradem (1168, pravděpodobně zbourán roku 1251). Mezi dvěma hrady je zřícenina kaple. Prostor příkopu hradu a pravděpodobné vstupní věžové brány je dnes změněno, jelikož tam bylo zbudováno venkovní divadlo, jenž má jako pozadí zříceninu hradu. Roku 1430 bylo město Berneck vypleněno a poničeno husity, kterému neunikl ani hrad. Roku 1501 byl postaven hrad Neuwallenrode (Hohenberneck) a Wallenrode (Starý zámek) byl opuštěn. V dokumentu z roku 1536 se píše o značných škodách na chátrajícím hradu a měl být stržen.
nordeck 3
18 fotek, 11.2.2017, 46 zobrazení, 1 komentář | architektura, cestování
Nordeck - hrad byl postaven kolem roku 1100 hrabaty z Hennebergu. Spolu s nedalekým městem Steinach hrad patřil pod správu biskupa Eberharda II. von Bamberg. V polovině 15. století byl hrad přestavěn. Roku 1438 při malé lokální válce s rodem Waldenfelsů, kteří sídlili na hradě Lichtenberg ( http://lotusesprit.rajce.idnes.cz/lichtenberg ), byl hrad zničen. Poté údajně na hradě sídlil loupeživý rytíř Thomas Absberg. Následně až do počátku 16. století byl hrad sídlem biskupa. Hrad byl zničen a opuštěn roku 1525 při rolníckém povstání.
25 fotek, 11.2.2017, 46 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Lichtenberg - hrad byl postaven pravděpodobně ješte v 12. století na základech staršího sídla. Poté děděním změnil nekolik majitelů. Roku 1430 se hrad úspěšně ubránil husitskému obležení a 1444 nedaleko hradu proti Norimberské hotovosti. V roce 1554 hrad zničen císařskými vojsky. Roku 1560 opět obnoven. V roce 1628 prodán litevsko-polskému knížeti Janusiusi Radziwiłłi. Během třicetileté války roku 1634 byl hrad vypálen císařskými vojsky. Opět obnoven roku 1682.

25 m vysoká věž byla postavena v roce 1936 na sedm metru vysokém zbytku původní věže. Byly také dochovany rozsáhlé sklepní prostory, které byly obnoveny teprve nedávno.
15 fotek, 11.2.2017, 32 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Blankenberg (Planckenberg, Altes Schloss) - hrad původně patřil do řady bezpečnostních pevností na řece Saale. O původu vzniku hradu se historikové zatím přou, ale nejpravděpodobnější tezí je, že vznikl na příkaz císaře Fridricha I. , aby chránil říční přechod. První zmínky o majitelích jsou již z roku 1192. V roce 1371 se stává majitelem císař Karel IV. Se začátkem novověku, hrad stejně jako všechny hrady ztratil svůj původní obranný význam. Hrad takřka beze změn se dočkal konce druhé světové války. V souvislosti s vyvlastněním ze strany pozemkové reformy za sovětské okupace v roce 1947 byl vydán rozkaz č. 209, který zahrnovala demolici vyvlastněných šlechtických sídel. A tak dne 14. června 1948 byl hrad vyhozen do vzduchu. Až do politických změn v roce 1989 zbylé trosky, ktreré pohltila vegetace upadly téměř v zapomnění. Teprve na počátku roku 1990 se začalo s odkrývaním pozůstatků hradu, to trvalo až do roku 1995 a v tomto stavu jsou viditelné dodnes. V roce 2007, při příležitosti 775-letých oslav, byl v předhradí postaven 3D model původního hradu v měřítku 1:10.
136 fotek, 5.2.2017, 59 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, sport, zvířata
Zámek a hřebčín Kladruby nad Labem - Zámek v Kladrubech nad Labem je součástí národního hřebčína. Obec Kladruby nad Labem leží v Polabské nížině v místech příznivých pro chov koní, proto zde také nejprve existoval hřebčín a až druhotně k němu nechal císař Maxmilián II. ve druhé polovině 16. stol. přistavět zámek, který obýval při svých častých zdejších pobytech. Při zámku stojí kostel sv. Václava a Leopolda, který se zámkem vytváří jeden celek. Starokladrubští koně jsou jedním z nejstarších plemen koní. Jedná se o teplokrevné plemeno, vzniklé na podkladě starošpanělské a staroitalské krve. Chovným cílem je mohutný kočárový kůň, určený k ceremoniální a reprezentativní službě. Starokladrubský kůň byl roku 1995 uznán kulturní památkou a kladrubský hřebčín s kmenovým stádem běloušů je od roku 2002 národní kulturní památkou. První zmínka o zámku je z roku 1588. Zámek nechal postavit císař Maxmilián II. vzhledem ke svým častým pobytům v hřebčíně. Po roce 1722 byl zámek barokně upraven podle plánů stavitele F. M. Kaňky. Je možná i spoluúčast K. I. Dienzenhofera. V letech 1747 a 1757 byl zámek značně poškozen požáry a v polovině 18. stol. byla v zámku zřízena císařská manufaktura na sukno. Později, za císaře Františka Josefa I., byl ale celý zámecký areál obnoven a sve svou chotí Alžbětou Bavorskou, přezdívanou Sissi zámek často navštěvovali. V roce 1856 byl kladrubský zámek spolu s hřebčínem oddělen od pardubického velkostatku a zůstal v majetku císařské rodiny až do roku 1918, kdy se stal majetkem československého státu. Tak je tomu i dnes, kdy jej spravuje státní podnik Národní hřebčín Kladruby n. L..
choltice 1
25 fotek, 4.2.2017, 56 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Choltice - První renesanční zámek vystavěli Gerštorfové v 16.st. Dnešní barokní zámek Thunové postavili mezi lety 1683-1695. V jižním křídle zámku vestavěna kaple sv. Romedia. Osmiboká stavba, uvnitř dělená pilastry s kanelurami zakončena obdélníkovou lucernou. Roku 1763 byl zámek opravován (bez výrazných úprav). Roku 1795 vypukl požár, který poničil střechy zámku a zcela zničil střechu kaple - vše bylo vzápětí opraveno. R. 1880 byly provedeny menší opravy včetně úpravy nádvoří. Rod Thunů vlastnil Choltice s desetiletou přestávkou až do roku 1945. V dubnu r. 1945 opustila Choltice spolu s ustupující německou armádou manželka posledního majitele panství JUDr. Leopolda Thuna, který zemřel v roce 1944. Jejich majetek byl na základě Benešova dekretu zabaven a obec získala v roce 1946 zámek i s přilehlou oborou. Roku 1946 bylo na zámek umístěno vlastivědné muzeum, r. 1947 zde byla otevřena ozdravovna mateřských škol. Od r. 1991 je zámek spravován obecním úřadem Choltice, je přístupný veřejnosti.
rohoznice 1
23 fotek, 4.2.2017, 145 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Rohoznice - 1863 koupil panství Dobřenice v dražbě Karel Daniel Weinrich. Krátce poté si v Dobřenicích postavil nový zámek dokončený v letech 1868. V rámci úprav okolí zámku na rozsáhlý lesopark byl roku 1880 postaven i novogotický lovecký letohrádek. Najdeme jej v lese mezi Dobřenicemi a Rohoznicí poblíž Klechtáveckého rybníka s tvrzištěm neznámého stáří. Roku 1928 koupil Dobřenice předseda správní rady plzeňské Škodovky JUDr. Karel Löwenstein. Jeho dětem bylo po roce 1945 panství zkonfiskováno, letohrádek postupně využívaly Státní lesy a JZD. Dnes patří letohrádek i dobřenický zámek dceři Karla Löwensteina paní Karle Katschnerové.

Letohrádek je obdélná novogotická stavba, v severní části patrová. Fasády zdobí omítka sytě červené barvy napodobující bosáž, zdi jsou zakončeny cimbuřím. V kruhové nice v severním průčelí je erb stavebníka Karla D. Weinricha. V částečně podsklepeném přízemí je mezi dvěma čtvercovými místnostmi sevřená vstupní chodba vedoucí k točitému schodišti do patra umístěnému v šestibokém přístavku ve středu východní fasády. V podobě štíhlé okrouhlé vížky schodiště pokračuje dále na terasu na střeše prvního patra. To tvoří pouze dvě místnosti nad chodbou a severní místností přízemí, místnost nad chodbou je zaklenuta křížovou klenbou se štukovými žebry. První patro bylo také přístupné zvenku po dvouramenném schodišti lomícím se kolem severovýchodního nároží letohrádku. Budova je dnes značně zdevastovaná.
semin 2
5 fotek, 4.2.2017, 105 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Semín - Z roku 1480 pochází první a zároveň poslední písemná zmínka o tvrzi. Po roce 1497 tvrz zpustla a beze stop zanikla. Připomíná ji jen malé návrší zastavěné bytovou výstavbou. Při semínském dvoře byla koncem 16. stol. vybudována renesanční budova, která sloužila správě semínského dvora, náležející pardubickému komornímu panství. Po r. 1691 došlo k přestavbě a rozšíření původní budovy v barokním slohu. Od té doby byla označována jako zámek. Jako sídlo správy dvora sloužil zámek až do r. 1780, kdy byl dvůr rozparcelován. Do r. 1855 sloužil administrativním potřebám místního pivovaru. V druhé pol. 19.stol. byl zámek změněn v prostou obytnou budovu a tomuto účelu slouží dodnes. Zámeček stojí uprostřed obce. Jedná se o architektonicky nevýraznou jednopatrovou dvoukřídlou budovu krytou polovalbovou střechou. Na hřebeni je umístěna polygonální věžička. Na zámku je umístěna pamětní deska architekta Josefa Gočára, jež se zde narodil 13. 3. 1880.
52 fotek, 15.1.2017, 78 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Moritzburg - Lovecký zámek Moritzburg (kterému se přezdívá Perla saského baroka).Původní stavbu si nechal postavit vévoda Mořic Saský v letech 1542–1546 jako lovecký zámek v renesančním stylu na vrcholu žulové hory v bažinaté dolině. V letech 1661–1672, za vlády kurfiřta Jana Jiřího II., byla k zámku přistavěna kaple podle návrhu Wolfa Caspara von Klengela. Kaple obsahuje pískovcovou a štukovou výzdobu, nástropní malby, oltář a lóži pro saského panovníka. Tato původně luteránská kaple začala sloužit ke konání katolických bohoslužeb v roce 1699, dva roky po konverzi Augusta Silného ke katolictví. Za vlády Fridricha Augusta Silného také došlo k výrazné proměně exteriérů a okolí zámku. Dvorní architekt Matthäus Daniel Pöppelmann vypracoval návrh na přestavbu loveckého zámečku v barokním stylu, v jejímž rámci pak byly původní čtyři bašty zvýšeny, přestavěny na rohové věže a propojeny s renesančním zámečkem, čímž byla vytvořena současná charakteristická podoba. Také byl zřízen nový park a Zámecký rybník, v jehož středu leží ostrov se zámkem. Rekonstrukce skončila v roce 1733, kdy zemřel August Silný. Od roku 1933 využíval areál princ Arnošt Jindřich Saský jako svoje sídlo a zřídil zde i prostory pro oficiální návštěvy. V roce 1945 byl zámek Wettinům vyvlastněn.
20 fotek, 15.1.2017, 76 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Tharandt - Nový zámek, který si jako ateliér nechal v l. 1858-1861 postavit sochař Ariel hrabě z Recke-Volmersteinu místo venkovského domu. R. 1866 zdědil zámek polský šlechtic a královský pruský diplomat hrabě Michael Jérôme Leszczyc-Sumiński, jehož rodový erb je umístěn nad vchodem. Hrabě Ariel nechal zámek přestavět maursko-orientálním tudorovském stylu a odkázal jej svému nevlastnímu synovi baronu von Recum. Jedním z dalších držitelů zámku byl podvodník Franz Tausend. R. 1936 zámek vyhořel a po opravě získal současnou podobu. Po roce 1945 lesnická škola, později Akademie lesnictví. Od roku 1999 byl zámek prázdný. Od roku 2002 je v soukromých rukou a majitelé zámek obývají. Byla plánována po etapách rekonstrukce, která měla být ukončena v roce 2014, nicméně na zámku žádná rekonstrukce není znát, i jeho okolí pustne. Zámek je v těsné blízkosti hradu Tharandt (http://lotusesprit.rajce.idnes.cz/tharandt ).
21 fotek, 15.1.2017, 29 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Freudenstein - V roce 1168 nechal markrabě Ota II. Míšeňský v místě dnešního zámku zbudovat hrad na ochranu stříbrných dolů, které zde vznikly krátce předtím. Jako Freudenstein je poprvé zmíněn v roce 1525. Dějiny zámku jsou spojené s dynastií Wettinů. Zámek Freudenstein ve Freibergu prošel v během času řadou změn a byl přizpůsoben různým potřebám. V jeho historii lze zajít až do románského období či nalézt úzké propojení se sídlem saského vévody. Svoje nejslavnější období však zámek zaznamenal v renesanci, kde získal zámek svou současnou podobu čtyřkřídlé renesanční budovy, která má tyto části: Langes Haus (Dlouhá budova), Neues Haus (Nová budova), Kirchenflügel (Kostelní křídlo), Großer Turm (Velká věž) a Schmales Haus (Úzká budova). Následně byl přestavěn na vojenské skladiště, lazaret a od té doby jeho stav upadal. Za zdmi zámku Freudenstein leží poklad světového významu. Od podzimu 2008 okouzluje nejen hledače pokladů, nýbrž především nadšené sběratele minerálů. Výstava »terra mineralia« s 80.000 exponáty Technické univerzity hornické akademie ve Freibergu je největší soukromá mineralogická sbírka na světě. Část zámku byla upravena přímo pro potřeby této výstavy, září tyto nálezy ve zcela zvláštním prostředí.
18 fotek, 15.1.2017, 44 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Klippenstein - Historie zámku sahá až do roku 1289, kdy byl poprvé v oficiálních záznamech zmíněn jako "Castrum Radeberch". Od 1543 do 1546, kurfiřt Moritz Saský původní hrad obranný románský hrad přestavěl na lovecký zámek s obytným palácem. Vzhledem ke své poloze na skále ve tvaru klínu (německé slovo "Klippe" znamená útes), vešel ve známost jako "Schloss Klippenstein" nebo "Burg Klippenstein". Od té doby prorůstají na zámku Klippenstein historické stavební fáze dohromady – od klasicismu přes renesanci až zpět do období gotiky. Nejvyšší pohodlí nabízely nízké jezdecké schody, které umožňovaly rytířům dojet na zámek v sedle. Od roku 2012 po rekonstrukcích je areál zámku opět ve své staré kráse.
tharandt 1
13 fotek, 15.1.2017, 54 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Tharandt - Původní hrad neznámé podoby nechal na vysokém ostrohu nad říčkou Weisseritz a jejím přítokem Schloitzbach postavit mezi l. 1206-1215 míšeňský markrabě Dětřich Míšeňský, aby zamezil dalším výpadům purkrabích z Donína. Jako správce hradu jmenoval Boriwa de Tarant, ministeriála povolaného z Vinschgau, jehož jméno je v souvislosti s hradem prvně zmiňováno v písemných pramenech k r. 1216. V moci míšeňských markrabat zůstal hrad po celou dobu své existence.Po vraždě Dětřicha r. 1221 převzal hrad lantkrabě Ludvík IV. Durynský jako poručník nezletilého Dětřichova syna Jindřicha. Aby mu zajistil nárok na markrabství míšeňské, vedl Ludvík r. 1224 boj proti Míšeňsku. Hrad Tharandt byl při tom dobyt, zničen a vypálen. Za Jindřicha Osvíceného byl na zbořeništi v l. 1240-1256 vybudován nový hrad, jehož ruiny se dochovaly dodnes. V l. 1371-1400 byl hrad zastaven hrabatům ze Schönburgu a po donínských válkách se vrátil Wettinům. V této době bylo přestavěno opevnění hradu na takovou úroveň, že byl Tharandt považován za nejpevnější v zemi. R. 1410 získal hrad lantkrabě Friedrich mladší. Během husitských válek hrad odolal, a proto zde byly později uschovány důležité kurfiřtské listiny a cennosti. R. 1436 byl hrad vybaven palnými zbraněmi. V porovnání s ostatními zemskými hrady měl Tharandt silnou vojenskou posádku. Ke konci 15. stol. byla na SZ proražena nová brána a vybudována pohodlnější přístupová cesta. V příkopu také vznikl nový bastion, spojený s hradem dřevěným můstkem. V l. 1500-1510 byl hrad vdovským sídlem vévodkyně Sidonie (Zdeňky) České, dcery Jiřího z Poděbrad a manželky vévody Albrechta Srdnatého. Po smrti Sidonie r. 1510 nebyl již hrad obýván. R. 1568 poškodil hradní budovy úder blesku a následný požár. R. 1579 vydal kurfiřt August Saský povolení ke stržení objektu a o tři roky později začaly být zdi rozebírány místními obyvateli na stavební materiál. Dodnes se dochovalo torzo zdiva hradního jádra s obytným palácem. Na zbytcích zdí dolního hradu vznikl v l. 1626-1631 dnešní kostel Svatého Kříže. V období romantismu byly ruiny hradu zajištěny, část zdí byla z důvodu bezpečnosti stržena, terén byl srovnán a areál osazen stromy. Ve 2. pol. 20. stol. vzniklo na místě horního hradu divadlo pod širým nebem. Teprve r. 1976 začal místní občanský spolek hrad, který mezitím přešel do vlastnictví města a církevní obce, zajišťovat, provedl archeologický výzkum a zpřístupnil hrad veřejnosti. V těsné blízkosti hradu se naézá zámek Tharandt (http://lotusesprit.rajce.idnes.cz/tharandt_zamek ).

Komentáře

přidat komentář