Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 
JP - Všechny fotografie jsou chráněny autorskými právy a jejich další použití, či šíření bez mého svolení je trestné. Popisy míst většinou převzaty z www.hrady.cz. Ja fotky nekomprimuju, to dela pak samo rajce. :( Kdo má o nějakou fotku v normální kvalitě zájem, nechť se ozve, domluva možná. :) Díky za návštěvu. :)

reklama

55 fotek, 1.5.2017, 46 zobrazení, 5 komentářů | architektura, cestování
Lysá nad Labem - První zprávy o existenci hradu Lysé pocházejí až z r. 1291, kdy v jeho podhradí vyrostla tržní osada. Hradní areál nebyl příliš rozsáhlý a po mnoha pozdějších přestavbách se prakticky nezachovaly žádné jeho pozůstatky. V držení českých královen byla Lysá ještě za prvních Lucemburků, ale koncem 14. století se stala dědičným manstvím. V r. 1389 se zde uváděl Petr z Vartemberka a na Kosti. Za husitských válek byla Lysá zpustošena. Hrad i augustiniánský klášter byly za častých průchodů vojsk pobořeny. Brzy po r. 1446 koupil Lysou Jan ze Smiřic (+ 1453). Na přelomu 15. a 16. století přestavěli Smiřičtí hrad na pozdně gotický zámek, o němž se však žádné podrobnější údaje nezachovaly. V r. 1558 došlo ve městě k velkému požáru, při němž vyhořel i zámek. Renesanční přestavbu královského letního sídla provedl v 1. 1560—1564 B. Wolmut a dokončil ji v 1. 1592—1593 O. Aostalli. Bylo přestavěno prakticky celé východní křídlo bývalého zámku, z něhož vznikl samostatný objekt renesančního letohrádku, na němž Ferdinand I. a jeho nástupci často pobývali. Za třicetileté války zámek nezůstal ušetřen a při průchodu švédských vojsk (například v r. 1639) byl zcela vydrancován. V tomto neutěšeném stavu získal panství v r. 1647 císařský generál Jan Špork. Po smrti Jana Šporka v r. 1679 zdědil panství jeho syn František Antonín, který se zapsal do dějin města zvláště svým podílem na dalších stavebních úpravách zámku a jeho umělecké výzdobě. V r. 1696 dal zámek v Lysé zcela přestavět v barokním slohu a ozdobit četnými plastikami a nástropními malbami, mezi nimiž zvláště vynikl sochař Matyáš Bernard Braun a malíři Petr Brandl a Václav Vavřinec Reiner. Poslední majitelé panství Lysé, mezi něž patřil na přelomu 19. století i textilní podnikatel a průmyslník Bedřich Leiten-berger, již do architektonické podoby objektu nezasahovali. Československý stát převzal při pozemkové reformě po první světové válce zámek od Kinských. Dnes slouží zámek v Lysé nad Labem jako domov důchodců.
certousy 1
23 fotek, 1.5.2017, 186 zobrazení, 2 komentáře | architektura, cestování
Čertousy - Z roku 1400 pochází jediná zmínka o zdejší tvrzi, kterou tehdy držel jako zástavu staroměstský sladovník Ješek Vrabec. V následujícím období jsou zprávy skoupé a v žádné z nich není zmínka o tvrzi, takže je pravděpodobná domněnka A. Sedláčka, že stavba zůstala po husitských válkách opuštěná a do konce 15. století zanikla. Ani pro novější dobu nejsou prameny bohatší, vlastnické poměry nelze vysledovat, a proto není známo, kdo a kdy dal vystavět dnešní zámeček, který se podle stylových znaků datuje do 18. století. Je to nevelká jednopatrová barokní budova s obdélníkovým půdorysem. Nádvorní fasáda v šíři pěti okenních os je jednoduchá, zahradní průčelí je členitější s vystupujícím rizalitem a štítem; střecha je mansardová s věžičkou. Před zámkem na západní straně býval anglický park. Dnes opuštěn a chátrá, uvnitř na několika místech podpálen bezdomovci.
pecka 1
66 fotek, 30.4.2017, 48 zobrazení, 1 komentář | architektura, cestování
Pecka - Neprůkazné pověsti posunují dobu vzniku hradu do 12. stol., dokonce i 11. stol., avšak první dochovaná zmínka o něm a jeho majiteli Budivoji či Buzkovi z Pecky je datována teprve rokem 1322. Dá se tedy předpokládat, že ještě před tím, než došlo ke stavbě zděného, kamenného hradu, stála na témže místě dřevěná tvrz. Hrad sám byl vybudován na počátku 14. století. Jeho vzhled byl přes svoji členitost, využívající přirozeného skalnatého terénu poměrně jednoduchý a strohý. Základem obranného systému byly dvě věže – hlavní věž, zpola vysunutá ze silné štítové zdi, byla určena k ochraně vjezdu, druhá pak v protilehlém rohu nádvoří střežila přístup ke hradu od severu a východu. Obě věže byly propojeny pevnou hradební zdí, která uzavírala celé nádvoří, v jehož jižní části stál nevelký obytný palác. Přístup k hradbám byl znesnadněn hlubokým příkopem, překlenutým u vjezdu padacím mostem. Za husitských válek je hrad, který byl v rukou přívržence katolické strany Jarka ze Železnice, r. 1432 dobýván Sirotky. Teprve po půlročním obléhání se Jarek vzdal dalšího boje a obě strany se dohodly na přijatelném kompromisu. Z dalších majitelů stojí za zmínku Mikuláš a Vilém Hořický z Hořic, v jejichž držení je Pecka od osmdesátých let 15. stol. až do r. 1518. V tomto období je hrad rozšířen, zvláště jeho obytné části a po řadě pozdně gotických úprav mění svůj celkový vzhled. K dalším změnám, mnohem podstatnějším, kdy je hrad postupně přebudován na pohodlné zámecké sídlo, dochází v polovině 16. stol. za Škopků z Bílých Otradovic. Přestavěn byl jižní palác, stavba na východní straně přerůstá hradby a nový palác je vyzdižen přímo z hradebního příkopu. Staví se také na severní straně, rovněž vně hradeb, a to tak, že původní hlavní věž je zcela obestavěna a ztrácí svou funkci. Pokračují práce na stavbě západního paláce, původně pozdně gotického založení, který je rozšířen a upraven tak, aby odpovídal požadavkům nového životního stylu šlechty. Celou stavbu dokončil a definitivní podobu jí vtiskl Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic v prvních desetiletích 17. století. Výsledkem dlouhodobé stavební aktivity je půvabný renesanční zámek, sestávající ze čtyř prostorných, dvě patra vysokých křídel, uzavírajících obdélníkové nádvoří ze všech stran. Stěny jednotlivých paláců jsou zdobeny sgrafitem – západní palác (tzv. Harantovský) jednoduchou obdélníkovou rustikou, výplně mezi okny nádvorní strany jsou pokryty malbami českých králů a erby Harantů a Škopků, jižní a východní křídlo (tzv. Škopkovské) má sgrafitový ornament bohatší. Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic byl popraven 21. června 1621 v Praze jako jeden ze 27 českých pánů a hrad získává Albrecht z Valdštejna, který jej po ročním držení daroval řádu kartuziánů z Valdic u Jičína. Ti Pecku po více než sto padesát let využívali pouze jako letní sídlo. Téměř neobývaný zámek postupně chátral. Za jeho slávou udělal definitivní tečku rozsáhlý požár v roce1830.
holovousy 1
48 fotek, 30.4.2017, 110 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Holovousy - Původní tvrz v Holovousích je prvně připomínána v r. 1433. Z dochovaných materiálů vyplývá, že jejími původními majiteli byli páni z Hlohovic. Roku 1449 ves získali Dobeš z Modřejovic a Bohuslav z Chlumu. Nelze přesně určit kdy, ale asi před r. 1594, byla tvrz přestavěna v renesanční zámek. Stalo se tak zřejmě za Vladislava Smiřického ze Smiřic, který ho právě v roce 1594 koupil a připojil k Hořickému panství. Panství pak přešlo na Albrechta z Valdštejna a po jeho zavraždění se majetku ujali Libštejnští z Kolovrat, pak r. 1728 rod Lamottů a po roce Leveneurů. Až do konce 19. stol. zámek byl jen minimálně udržován, dlouhodobě nebyl obýván a značně zpustl. Proto v letech 1906 až 1907 proběhla rozsáhlá rekonstrukce pod vedením arch. Jana Vejrycha. Přestavba proběhla v secesním slohu s romantickými prvky. Přesto okrouhlé nárožní věže připomínají renesanční předbělohorskou přestavbu. V zámeckých prostorách sídlí od roku 1951 Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský. Zámek je ovšem opuštěný a chátrá.
horineves 1
48 fotek, 30.4.2017, 89 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Hořiněves - Tvrz se připomíná prvně r. 1410. František Ferdinand Gallas začal s přestavbou tvrze v barokní zámek, kterou dokončil r. ještě před r. 1669. V r. 1674 prodal František Ferdinand Gallas hořiněvské panství Janu Šporkovi, který hned v l. 1674-1676 zámek znovu přestavěl. Vznikl dvoupatrový obdélníkový barokní zámek. K zámku byly přistavěny tři třípatrové věže, z nichž dvě byly připojeny k jižní straně a jedna ke straně severní. Roku 1775 byl zámek opět přestavěn. Zámek byl snížen o jedno patro, zcela byla odstraněna severní věž a jižní věže také sníženy o jedno patro. Touto přestavbou získal zámek v podstatě dnešní podobu. V letech 1778 – 1792 byl na zámku umístěn krajský úřad. V roce 1790 prodal Jan Karel Špork panství císaři Josefu II. a Habsburkové pak Hořiněves vlastnili až do roku 1918. Poté již zámek sloužil především potřebám statku. Ještě nedávno byly v zámku umístěny byty, prodejna potravin a restaurace, dnes je zámek opuštěn a chátrá.
24 fotek, 29.4.2017, 116 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Lázně Bělohrad - Na místě zámku kdysi stávala dřevěná tvrz Koštofrank. Jan Škopek z Bílých Otradovic ji přestavěl ve tvrz kamennou, pro jejíž bílé zdi ji poddaní nazývali Bílým hradem-Bělohradem, z čehož vznikl název města. V barokní zámek nechal tvrz přestavět Berthold Vilém z Valdštejna. Přestavbu vedl stavitel Jan Blažej Santini. Přední nádvoří tvoří symetrický ornamentální půdorys. Z obou bočních stran je uzavřeno hospodářskými budovami a příbytky služebnictva. Z nádvoří do vlastního zámku vedou dva podjezdy, mezi nimiž se nachází zámecká kaple, původně zasvěcená Janu Evangelistovi. Zakončena je věží, nesoucí znak bývalých majitelů Schaffgottschů. Mohutný orel u vchodu je znak sv.Jana Evangelisty a nad vchodem jsou slova z jeho evangelia "Verbum caro factum"-Slovo tělem učiněno. Zámek do dnešní podoby dostavěl r.1724 hrabě Jan Arnošt Antonín Schaffgottsch. R.1945 se zámek stal majetkem státu. Ješte do nedávna byl v zámku umístěn internát zemědělského učiliště. Nyn je opuštěn a chátrá.
19 fotek, 29.4.2017, 21 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Bílé Poličany - Tvrz v Bílých Poličanech se připomíná již ve 13.stol. Poslední zmínka o této tvrzi je ale z r. 1541 a toto feudální sídlo bezestopy zaniklo. Novou, renezanční tvrz, nechala koncem 16.stol. v Bílých Poličanech postavit vdova po Jiřím z Valdštejna, dcera Jana z Lobkovic, Alena. Po její smrti tvrz dokončil její nevlastní syn Karel z Valdštejna. Po jeho smrti získali Bílé Poličany jeho synové Jan a Jiří. Protože Jiří podporoval stavovské povstání, byl v r. 1622 potrestán ztrátou třetiny svého jmění. Poličanské zboží koupil o rok později Jiřího strýc, Albrecht z Valdštejna. Bílé Poličany se staly frýdlantským lenním statkem a majitelé se často měnili. Kněžna Růžena z Hohenlohe přistavěla pravé křídlo zámku. Zámek koncem 19. stol. vyhořel a byl znovu úplně přestavěn jako dvouposchoďová budova s kulatou věží, bez slohových znaků. Dnes zámek slouží jako hotel, jak pro jednorázové i dlouhodobé ubytování, tak pro různé konferenční akce.
15 fotek, 29.4.2017, 29 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Cerekvice nad Bystřicí - Původní gotická věžovitá tvrz se připomíná v roce 1368. Tehdy jsou známi první majitelé cerekvického zboží, Vojslav, Petr a Štěpán z Cerekvice. Během dalších dvou století se tu vystřídala celá řada vladyckých rodů. Roku 1541 získal Cerekvici Zdeněk Záruba z Hustiřan. Snad v této době k přestavbě tvrze na renesanční zámek o kterém je zpráva z r. 1633. V roce 1682 došlo k první přestavbě zámku, kdy vznikla zřejmě barokní stavba, částečně kamenná a částečně dřevěná. Rod Zárubů z Hustiřan držel Cerekvici téměř dvě stě let a panství stále rozšiřoval. Jan Josef Záruba z Hustiřan prodal panství až v roce 1729 a získal ho polní maršálek Ulysses Brown z Montany. Za jeho syna Filipa byl objekt v druhé pol. 18. stol. od základů přestavěn v barokní zámek. Je to jednoduchá dvoupatrová stavba v půdorysu písmene E. Střední trakt je dvoupatrový, průčelí je ozdobeno rizalitem a levé křídlo bylo spojeno ve výši prvního patra visutou krytou chodbou s oratoří sousední kaple Zvěstování Panny Marie. V době války mezi Pruskem a Rakouskem 1866 byl v zámku zřízen polní lazaret. V roce 1936 byl po požáru upraven podle návrhu Františka Krušiny. Zámek koupila obec a nechala jej upravit pro obecní potřeby, byla sem umístěna škola a pošta - ty jsou v zámecké budově i dnes.
liskovice 1
14 fotek, 29.4.2017, 117 zobrazení, 1 komentář | architektura, cestování
Lískovice - Pseudogotický zámeček z roku 1884, původně hájovna, později přestavěná na malý zámeček s věží.
21 fotek, listopad 2014 až duben 2017, 55 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Choustníkovo Hradiště - Hrad vznikl před rokem 1316 snad na místě staršího hradiště. Hrad pravděpodobně založil míšeňský šlechtic Půta z Turgova, jemuž král Jan Lucemburský na počátku roku 1316 dal za vojenskou pomoc v zástavu okolní kraj. Koncem 14. století náležel Heřmanovi z Choustníka, s nímž souvisí nejčastěji užívaná forma jména. V roce 1485 byl hrad v zástavě slezského rytíře Hanuše z Šalndorfu a Hornšperka. Počátkem 16. století zde byli proto na čas pány Švamberkové a poté se držitelé hradu velmi rychle střídali. Roku 1623 koupil panství Albrecht z Valdštejna. Po roce 1634 připadlo Hradiště císaři Ferdinandovi, který daroval roku 1636 hrad dánskému šlechtici Františkovi hraběti z Ulfelda. V roce 1645 byl hrad pobořen Švédy. Pánem na Hradišti se pak stal Corfix z Ulefeldu, bratr předchozího majitele Františka. Střídání majitelů, až panství zakoupil hrabě Jan Špork, který nechal zpustlý hrad opravit a užíval jej až do své smrti v roce 1679. Hradiště zdědil syn František Antonín Sporck, jenž dal hrad opět z větší části opravit a rozšířit. Když si pak vystavěl v nedalekém Kuksu zámeček, trvale přesídlil tam. Hrad byl upraven na klášter celestýnek, které Choustníkovo Hradiště opustily v roce 1739. Po jejich odchodu byl hrad velmi poničen za slezských válek, a proto začal sloužit jako sýpka. Později již nebyl hrad opravován a rychle se změnil v mizející zříceninu. Zbylé hradby začaly být v 19. století bourány a z kamene byl vystaven nejeden dům v okolní vsi.

Dispozice hradu byla dvojdílná. Na čtverhranném předhradí se po obvodu dochovaly zbytky budov nejasného stáří. V nároží čela jádra se nad druhým šíjovým příkopem vypínal okrouhlý bergfrit a z patrně původního paláce se dochovaly valeně zaklenuté sklepy. Zbytky další zástavby jsou patrny při obvodu.
277 fotek, letos v dubnu, 219 zobrazení, přidat komentář | auta, koníčky, sport, zábava
Závody a setkání historických sportovních vozů a Formule 3, 22.4. 2017 Autodrom Sosnová.
76 fotek, duben až červenec, 63 zobrazení, přidat komentář | cestování, koníčky, ostatní, zábava
334 fotek, letos v dubnu, 87 zobrazení, 1 komentář | auta, koníčky, sport, zábava
Carbonia Cup - Autodrom Most - 09.04. 2017
polna 1
35 fotek, letos v dubnu, 83 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Polná - Zámek byl původně hradem ze 13. stol. Při vojenském tažení v roce 1468 obsadil Polnou král Jiří z Poděbrad, hned poté se úskokem zmocnil hradu Jan ze Šternberka, hlavní odpůrce Jiřího z Poděbrad, se ihned ujal Polné a učinil z ní vojenskou základnu uherského vojska. Po porážce Uhrů u Vilémova. 1471 zde jednali poslové obou panovníků, Jiříka a Matyáše Korvína. V roce 1479 svatováclavský sněm udělil panství Viktorínovi z Münsterberka. V roce 1486 koupil polenské panství Jan Boček z Kunštátu. Již v roce 1515 je získal Mikuláš Trčka z Lípy. Roku 1584 ho Zachariáš z Hradce přestavěl v renesančním stylu. V roce 1597 prodal Jáchym z Hradce Polnou Hertvíku Zejdlicovi ze Šenfeldu. Rudolfovi Zejdlicovi bylo polenské panství za účast na stavovském povstání po bitvě na Bílé Hoře zabaveno. Polnou získal Jaroslav Bořita z Martinic. V roce 1623 pak Polnou získal od císaře Ferdinanda II. olomoucký biskup, kardinál kníže Františk z Ditrichštejna. Polná od roku 1735 sloužila už jen jako obydlí panských úředníků. Stihlo ji několik požárů, takže správa panství byla přenesena do Přibyslavi. V roce 1922 koupila zámek tělovýchovná jednota Sokol. Dnes je zde umístěno muzeum a v pravém křídle zámku probíhají muzejní výstavy, dále se v budovách areálu nachází kino, restaurace a lidová škola umění.
44 fotek, letos v dubnu, 38 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Náměšť nad Oslavou - V Náměšti nad Oslavou stával původně hrad, chránící důležitý brod přes řeku Oslavu, který vybudovali někdy ve 13. století páni z Lomnice. Jeho pozůstatkem je válcová věž z lomového kamene. Hrad byl přestavován a rozšířen pozdně goticky, část stavby se později začlenila do renesančního zámku, který postavili v letech 1565 - 1578 Žerotínové, příznivci Jednoty bratrské. Roku 1760 zámek vyhořel, obnoven Haugvici. Po r. 1945 byl zámek zestátněn a sloužil nějaký čas jako letní sídlo prezidenta republiky.
20 fotek, letos v dubnu, 22 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře - Výstavbu kostela inicioval opat cisteriánského kláštera ve Žďáru Václav Vejmluva. Chrám byl vybudován v letech 1720 - 1722 podle návrhu Jana Blažeje Santiniho. Je obklopen dvoupatrovými prosvětlenými arkádami. Impozantní výška spolu s ostatními prvky vytváří krásný prostorový efekt. Je celý ve tvaru pěticípé hvězdy, má pět vchodů i pět oltářů. V roce 1994 byl zařazen do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
30 fotek, letos v dubnu, 26 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
zámek Žďár nad Sázavou - Historie dnešního města Žďáru nad Sázavou je úzce spjata se založením a vývojem zdejšího cisterciáckého kláštera. V r. 1252 založil Boček z Kunštátu cisterciácký klášter, který pak proslul kolonizační a hornickou činností a patřil mezi nejzámožnější v českých zemích. Založení inicioval otec svaté Zdislavy, Přibyslav z Křižanova, ale až jeho zeťové, Boček z Obřan a Smil z Lichtenburka jeho úmysl uskutečnili. Za tímto účelem pozvali v roce 1252 z Nepomuku skupinu cisterciáckých mnichů, kterým na výstavbu kláštera darovali pozemky a v dědictví odkázali část svých majetků. Kláštera se samozřejmě dotkly všechny historické a společenské změny, procházející českými zeměmi. Za husitských válek byl vydrancován a vypálen. K obnově došlo až za vlády krále Jiřího z Poděbrad, který byl spřízněn s jeho zakladatelem. Novou podobu vtiskl klášternímu areálu opat Václav Vejmluva, který povolal do Žďáru významného architekta Jana Blažeje Santiniho, a tak započala éra proměn areálu do podoby jednoho z nejvýznamnějších církevních sídel své doby. Zhoubný požár kláštera 16. července 1784 uspíšil jeho zrušení, o které požádal poslední opat Otto Steinbach (1782 - 1784) a k němuž došlo 13. října 1784. O dva roky později byl upraven v zámek. Části konventu koupil v r. 1826 Josef Vratislav z Mitrovic, nejvyšší maršálek Království českého, za 170 550 zl. pro knížete Františka Josefa z Ditrichštejna-Prokau-Leslie. Poté jej vlastnili Clam-Gallasové a posledními držiteli (do r. 1945) byli Kinští. V r. 1945 se stal zámek státním majetkem a později sem bylo umístěno Muzeum knihy. Kromě toho slouží okresnímu muzeu a okresnímu archívu; někdejší konírny byly adaptovány v santiniovskou expozici a v expozici vývoje cisterciáckého kláštera.
jamne 1
7 fotek, 8.4.2017, 28 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Jamné - Původně na místě zámku stávala renesanční tvrz z konce 16. stol. postavená vlastníkem vsi Janem Šleklovským z Šicndorfu. Po Bílé hoře byl majetek zkonfiskován a Jamné získali jezuité. Ve druhé polovině 17. stol. tvrz přestavěli na barokní zámek. Zámek sloužil jako hospodářské sídlo a byl využíván jako letní byt. Po zrušení řádu se zde vystřídalo několik majitelů. Za Schindlerů v roce 1860 byl zámek přebudován v pseudogotickém stylu a opatřen vížkou. V zámku sídlí pošta.
vickov 1
15 fotek, letos v dubnu, 39 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Víckov - Hrad stával u vesnice Víckov na planině ohraničené říčkou Bobrůvkou a potůčkem. Uvnitř opevněného areálu byl palác, z něhož se zachovala jen malá část s klenutým sklepem a kamenným zdivem s úzkým střílnovým okénkem. Z ostatních hradních budov a objektů zůstalo jen základové zdivo a zbytky dvou hranolových věží z 13. století. Hrad se připomíná už v 13. století a psal se podle něho starobylý moravský rod pánů z Víckova. Prvním skutečně doloženým členem rodu byl Bernard z Víckova, po něm pak Arkleb z Víckova, který je uveden jako svědek na listině z 15. května 1346 určené pro řád německých rytířů v Hostěradicích. V r. 1351 se po hradě psal Bohuslav z Víckova, který sídlil také na blízkém hradě Mitrově. O markrabat dostal nebo koupil víckovské zboží někdy před r. 1419 Hašek Ostrožský z Valdštejna, který byl původně přívržencem husitů. Jeho přechod na stranu Zikmundovu se mu však vymstil a důsledky pocítilo víckovské zboží. V říjnu 1425 ustupovali po nezdařeném obléhání táborské posádky v Třebíči král Zikmund a rakouský vévoda Albrecht k Tišnovu. Husité postupovali za nimi. Ve Žďárci odbočilo táborské vojsko od tišnovské cesty a zamířilo k Víckovu. Dne 27. října se utábořilo v Haškově vsi Holánkově, na místě, jemuž se podnes říká Tábor. Odplatou za to, že Zikmundova a Albrechtova vojska plenila statky sesazeného zemského hejtmana Petra Strážnického z Kravař na Náměšťsku, zpustošili husité Haškův majetek na Tišnovsku; ves Holánkov vypálili a pravděpodobně se zmocnili i hradu Víckova. Někdy před r. 1436 postoupil další majitel zboží, Jan z Pernštejna, Víckov s příslušnými vesnicemi Janu Vojnovi mladšímu z Litavy. Po vymření Vojnů z Litavy (1464) připadlo víckovské zboží jako odúmrť králi Matyáši Korvínovi. Ten je daroval v r. 1482 Janu a Petru Mrakšům z Noskova, kteří prodali hrad v r. 1490 Vilému z Pernštejna; to však už byl pustý.
osova 1
10 fotek, letos v dubnu, 43 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Osová - Zámek Osová, součást Osové Bítýšky, leží při jižním břehu rybníka Okolníku u stejnojmenné osady v kraji Vysočina. Zámek je čtyřkřídlá patrová budova. Nad průjezdem, do kterého vede Kamenný most se dvěma oblouky, je hodinová věž. Původní gotický hrad zřejmě založili na začátku 14. století příslušníci rodu pánů z Ronova, kteří se pak psali z Osové. V roce 1365 hrad získal markrabě Jan Jindřich. Od konce 14. století do roku 1529 patřil Osovským z Doubravice. Během této doby byl několikrát upravován a přestavován. V roce 1530 získali hrad Pernštejnové, kteří o něj však nejevili žádný zájem a nechali jej zpustnout. Další majitelé Ráječtí z Mírova dali hrad ve 2. polovině 16. století přestavět na renesanční zámek, současně také upravili rybniční soustavu v jeho okolí. V roce 1638 poškodil zámek požár. Za Walldorfů byl zámek ve 20. letech 18. století barokně přestavěn. V letech 1797 ? 1945 patřil zámek Haugwitzům, kteří jej užívali jako letní sídlo a v roce 1835 založili severozápadně od zámku rozsáhlý anglický park. Po roce 1945 sloužil objekt jako hospodářská budova. V roce 1985 jej převzala Škoda Plzeň a zahájila jeho rekonstrukci na školicí a rekreační středisko. Obnova však zůstala nedokončena, poté zámek chátral. Nyní je zámek je v soukromém vlastnictví a od roku 2008 - na zámku probíhá rekonstrukce.

Komentáře

přidat komentář