Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 
JP - Všechny fotografie jsou chráněny autorskými právy a jejich další použití, či šíření bez mého svolení je trestné. Popisy míst většinou převzaty z www.hrady.cz. Ja fotky nekomprimuju, to dela pak samo rajce. :( Kdo má o nějakou fotku v normální kvalitě zájem, nechť se ozve, domluva možná. :) Díky za návštěvu. :)

reklama

15 fotek, 11.2.2017, 31 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Blankenberg (Planckenberg, Altes Schloss) - hrad původně patřil do řady bezpečnostních pevností na řece Saale. O původu vzniku hradu se historikové zatím přou, ale nejpravděpodobnější tezí je, že vznikl na příkaz císaře Fridricha I. , aby chránil říční přechod. První zmínky o majitelích jsou již z roku 1192. V roce 1371 se stává majitelem císař Karel IV. Se začátkem novověku, hrad stejně jako všechny hrady ztratil svůj původní obranný význam. Hrad takřka beze změn se dočkal konce druhé světové války. V souvislosti s vyvlastněním ze strany pozemkové reformy za sovětské okupace v roce 1947 byl vydán rozkaz č. 209, který zahrnovala demolici vyvlastněných šlechtických sídel. A tak dne 14. června 1948 byl hrad vyhozen do vzduchu. Až do politických změn v roce 1989 zbylé trosky, ktreré pohltila vegetace upadly téměř v zapomnění. Teprve na počátku roku 1990 se začalo s odkrývaním pozůstatků hradu, to trvalo až do roku 1995 a v tomto stavu jsou viditelné dodnes. V roce 2007, při příležitosti 775-letých oslav, byl v předhradí postaven 3D model původního hradu v měřítku 1:10.
136 fotek, 5.2.2017, 59 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, sport, zvířata
Zámek a hřebčín Kladruby nad Labem - Zámek v Kladrubech nad Labem je součástí národního hřebčína. Obec Kladruby nad Labem leží v Polabské nížině v místech příznivých pro chov koní, proto zde také nejprve existoval hřebčín a až druhotně k němu nechal císař Maxmilián II. ve druhé polovině 16. stol. přistavět zámek, který obýval při svých častých zdejších pobytech. Při zámku stojí kostel sv. Václava a Leopolda, který se zámkem vytváří jeden celek. Starokladrubští koně jsou jedním z nejstarších plemen koní. Jedná se o teplokrevné plemeno, vzniklé na podkladě starošpanělské a staroitalské krve. Chovným cílem je mohutný kočárový kůň, určený k ceremoniální a reprezentativní službě. Starokladrubský kůň byl roku 1995 uznán kulturní památkou a kladrubský hřebčín s kmenovým stádem běloušů je od roku 2002 národní kulturní památkou. První zmínka o zámku je z roku 1588. Zámek nechal postavit císař Maxmilián II. vzhledem ke svým častým pobytům v hřebčíně. Po roce 1722 byl zámek barokně upraven podle plánů stavitele F. M. Kaňky. Je možná i spoluúčast K. I. Dienzenhofera. V letech 1747 a 1757 byl zámek značně poškozen požáry a v polovině 18. stol. byla v zámku zřízena císařská manufaktura na sukno. Později, za císaře Františka Josefa I., byl ale celý zámecký areál obnoven a sve svou chotí Alžbětou Bavorskou, přezdívanou Sissi zámek často navštěvovali. V roce 1856 byl kladrubský zámek spolu s hřebčínem oddělen od pardubického velkostatku a zůstal v majetku císařské rodiny až do roku 1918, kdy se stal majetkem československého státu. Tak je tomu i dnes, kdy jej spravuje státní podnik Národní hřebčín Kladruby n. L..
choltice 1
25 fotek, 4.2.2017, 54 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Choltice - První renesanční zámek vystavěli Gerštorfové v 16.st. Dnešní barokní zámek Thunové postavili mezi lety 1683-1695. V jižním křídle zámku vestavěna kaple sv. Romedia. Osmiboká stavba, uvnitř dělená pilastry s kanelurami zakončena obdélníkovou lucernou. Roku 1763 byl zámek opravován (bez výrazných úprav). Roku 1795 vypukl požár, který poničil střechy zámku a zcela zničil střechu kaple - vše bylo vzápětí opraveno. R. 1880 byly provedeny menší opravy včetně úpravy nádvoří. Rod Thunů vlastnil Choltice s desetiletou přestávkou až do roku 1945. V dubnu r. 1945 opustila Choltice spolu s ustupující německou armádou manželka posledního majitele panství JUDr. Leopolda Thuna, který zemřel v roce 1944. Jejich majetek byl na základě Benešova dekretu zabaven a obec získala v roce 1946 zámek i s přilehlou oborou. Roku 1946 bylo na zámek umístěno vlastivědné muzeum, r. 1947 zde byla otevřena ozdravovna mateřských škol. Od r. 1991 je zámek spravován obecním úřadem Choltice, je přístupný veřejnosti.
rohoznice 1
23 fotek, 4.2.2017, 143 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Rohoznice - 1863 koupil panství Dobřenice v dražbě Karel Daniel Weinrich. Krátce poté si v Dobřenicích postavil nový zámek dokončený v letech 1868. V rámci úprav okolí zámku na rozsáhlý lesopark byl roku 1880 postaven i novogotický lovecký letohrádek. Najdeme jej v lese mezi Dobřenicemi a Rohoznicí poblíž Klechtáveckého rybníka s tvrzištěm neznámého stáří. Roku 1928 koupil Dobřenice předseda správní rady plzeňské Škodovky JUDr. Karel Löwenstein. Jeho dětem bylo po roce 1945 panství zkonfiskováno, letohrádek postupně využívaly Státní lesy a JZD. Dnes patří letohrádek i dobřenický zámek dceři Karla Löwensteina paní Karle Katschnerové.

Letohrádek je obdélná novogotická stavba, v severní části patrová. Fasády zdobí omítka sytě červené barvy napodobující bosáž, zdi jsou zakončeny cimbuřím. V kruhové nice v severním průčelí je erb stavebníka Karla D. Weinricha. V částečně podsklepeném přízemí je mezi dvěma čtvercovými místnostmi sevřená vstupní chodba vedoucí k točitému schodišti do patra umístěnému v šestibokém přístavku ve středu východní fasády. V podobě štíhlé okrouhlé vížky schodiště pokračuje dále na terasu na střeše prvního patra. To tvoří pouze dvě místnosti nad chodbou a severní místností přízemí, místnost nad chodbou je zaklenuta křížovou klenbou se štukovými žebry. První patro bylo také přístupné zvenku po dvouramenném schodišti lomícím se kolem severovýchodního nároží letohrádku. Budova je dnes značně zdevastovaná.
semin 2
5 fotek, 4.2.2017, 104 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Semín - Z roku 1480 pochází první a zároveň poslední písemná zmínka o tvrzi. Po roce 1497 tvrz zpustla a beze stop zanikla. Připomíná ji jen malé návrší zastavěné bytovou výstavbou. Při semínském dvoře byla koncem 16. stol. vybudována renesanční budova, která sloužila správě semínského dvora, náležející pardubickému komornímu panství. Po r. 1691 došlo k přestavbě a rozšíření původní budovy v barokním slohu. Od té doby byla označována jako zámek. Jako sídlo správy dvora sloužil zámek až do r. 1780, kdy byl dvůr rozparcelován. Do r. 1855 sloužil administrativním potřebám místního pivovaru. V druhé pol. 19.stol. byl zámek změněn v prostou obytnou budovu a tomuto účelu slouží dodnes. Zámeček stojí uprostřed obce. Jedná se o architektonicky nevýraznou jednopatrovou dvoukřídlou budovu krytou polovalbovou střechou. Na hřebeni je umístěna polygonální věžička. Na zámku je umístěna pamětní deska architekta Josefa Gočára, jež se zde narodil 13. 3. 1880.
52 fotek, 15.1.2017, 77 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Moritzburg - Lovecký zámek Moritzburg (kterému se přezdívá Perla saského baroka).Původní stavbu si nechal postavit vévoda Mořic Saský v letech 1542–1546 jako lovecký zámek v renesančním stylu na vrcholu žulové hory v bažinaté dolině. V letech 1661–1672, za vlády kurfiřta Jana Jiřího II., byla k zámku přistavěna kaple podle návrhu Wolfa Caspara von Klengela. Kaple obsahuje pískovcovou a štukovou výzdobu, nástropní malby, oltář a lóži pro saského panovníka. Tato původně luteránská kaple začala sloužit ke konání katolických bohoslužeb v roce 1699, dva roky po konverzi Augusta Silného ke katolictví. Za vlády Fridricha Augusta Silného také došlo k výrazné proměně exteriérů a okolí zámku. Dvorní architekt Matthäus Daniel Pöppelmann vypracoval návrh na přestavbu loveckého zámečku v barokním stylu, v jejímž rámci pak byly původní čtyři bašty zvýšeny, přestavěny na rohové věže a propojeny s renesančním zámečkem, čímž byla vytvořena současná charakteristická podoba. Také byl zřízen nový park a Zámecký rybník, v jehož středu leží ostrov se zámkem. Rekonstrukce skončila v roce 1733, kdy zemřel August Silný. Od roku 1933 využíval areál princ Arnošt Jindřich Saský jako svoje sídlo a zřídil zde i prostory pro oficiální návštěvy. V roce 1945 byl zámek Wettinům vyvlastněn.
20 fotek, 15.1.2017, 75 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Tharandt - Nový zámek, který si jako ateliér nechal v l. 1858-1861 postavit sochař Ariel hrabě z Recke-Volmersteinu místo venkovského domu. R. 1866 zdědil zámek polský šlechtic a královský pruský diplomat hrabě Michael Jérôme Leszczyc-Sumiński, jehož rodový erb je umístěn nad vchodem. Hrabě Ariel nechal zámek přestavět maursko-orientálním tudorovském stylu a odkázal jej svému nevlastnímu synovi baronu von Recum. Jedním z dalších držitelů zámku byl podvodník Franz Tausend. R. 1936 zámek vyhořel a po opravě získal současnou podobu. Po roce 1945 lesnická škola, později Akademie lesnictví. Od roku 1999 byl zámek prázdný. Od roku 2002 je v soukromých rukou a majitelé zámek obývají. Byla plánována po etapách rekonstrukce, která měla být ukončena v roce 2014, nicméně na zámku žádná rekonstrukce není znát, i jeho okolí pustne. Zámek je v těsné blízkosti hradu Tharandt (http://lotusesprit.rajce.idnes.cz/tharandt ).
21 fotek, 15.1.2017, 28 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Freudenstein - V roce 1168 nechal markrabě Ota II. Míšeňský v místě dnešního zámku zbudovat hrad na ochranu stříbrných dolů, které zde vznikly krátce předtím. Jako Freudenstein je poprvé zmíněn v roce 1525. Dějiny zámku jsou spojené s dynastií Wettinů. Zámek Freudenstein ve Freibergu prošel v během času řadou změn a byl přizpůsoben různým potřebám. V jeho historii lze zajít až do románského období či nalézt úzké propojení se sídlem saského vévody. Svoje nejslavnější období však zámek zaznamenal v renesanci, kde získal zámek svou současnou podobu čtyřkřídlé renesanční budovy, která má tyto části: Langes Haus (Dlouhá budova), Neues Haus (Nová budova), Kirchenflügel (Kostelní křídlo), Großer Turm (Velká věž) a Schmales Haus (Úzká budova). Následně byl přestavěn na vojenské skladiště, lazaret a od té doby jeho stav upadal. Za zdmi zámku Freudenstein leží poklad světového významu. Od podzimu 2008 okouzluje nejen hledače pokladů, nýbrž především nadšené sběratele minerálů. Výstava »terra mineralia« s 80.000 exponáty Technické univerzity hornické akademie ve Freibergu je největší soukromá mineralogická sbírka na světě. Část zámku byla upravena přímo pro potřeby této výstavy, září tyto nálezy ve zcela zvláštním prostředí.
18 fotek, 15.1.2017, 43 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Klippenstein - Historie zámku sahá až do roku 1289, kdy byl poprvé v oficiálních záznamech zmíněn jako "Castrum Radeberch". Od 1543 do 1546, kurfiřt Moritz Saský původní hrad obranný románský hrad přestavěl na lovecký zámek s obytným palácem. Vzhledem ke své poloze na skále ve tvaru klínu (německé slovo "Klippe" znamená útes), vešel ve známost jako "Schloss Klippenstein" nebo "Burg Klippenstein". Od té doby prorůstají na zámku Klippenstein historické stavební fáze dohromady – od klasicismu přes renesanci až zpět do období gotiky. Nejvyšší pohodlí nabízely nízké jezdecké schody, které umožňovaly rytířům dojet na zámek v sedle. Od roku 2012 po rekonstrukcích je areál zámku opět ve své staré kráse.
tharandt 1
13 fotek, 15.1.2017, 53 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Tharandt - Původní hrad neznámé podoby nechal na vysokém ostrohu nad říčkou Weisseritz a jejím přítokem Schloitzbach postavit mezi l. 1206-1215 míšeňský markrabě Dětřich Míšeňský, aby zamezil dalším výpadům purkrabích z Donína. Jako správce hradu jmenoval Boriwa de Tarant, ministeriála povolaného z Vinschgau, jehož jméno je v souvislosti s hradem prvně zmiňováno v písemných pramenech k r. 1216. V moci míšeňských markrabat zůstal hrad po celou dobu své existence.Po vraždě Dětřicha r. 1221 převzal hrad lantkrabě Ludvík IV. Durynský jako poručník nezletilého Dětřichova syna Jindřicha. Aby mu zajistil nárok na markrabství míšeňské, vedl Ludvík r. 1224 boj proti Míšeňsku. Hrad Tharandt byl při tom dobyt, zničen a vypálen. Za Jindřicha Osvíceného byl na zbořeništi v l. 1240-1256 vybudován nový hrad, jehož ruiny se dochovaly dodnes. V l. 1371-1400 byl hrad zastaven hrabatům ze Schönburgu a po donínských válkách se vrátil Wettinům. V této době bylo přestavěno opevnění hradu na takovou úroveň, že byl Tharandt považován za nejpevnější v zemi. R. 1410 získal hrad lantkrabě Friedrich mladší. Během husitských válek hrad odolal, a proto zde byly později uschovány důležité kurfiřtské listiny a cennosti. R. 1436 byl hrad vybaven palnými zbraněmi. V porovnání s ostatními zemskými hrady měl Tharandt silnou vojenskou posádku. Ke konci 15. stol. byla na SZ proražena nová brána a vybudována pohodlnější přístupová cesta. V příkopu také vznikl nový bastion, spojený s hradem dřevěným můstkem. V l. 1500-1510 byl hrad vdovským sídlem vévodkyně Sidonie (Zdeňky) České, dcery Jiřího z Poděbrad a manželky vévody Albrechta Srdnatého. Po smrti Sidonie r. 1510 nebyl již hrad obýván. R. 1568 poškodil hradní budovy úder blesku a následný požár. R. 1579 vydal kurfiřt August Saský povolení ke stržení objektu a o tři roky později začaly být zdi rozebírány místními obyvateli na stavební materiál. Dodnes se dochovalo torzo zdiva hradního jádra s obytným palácem. Na zbytcích zdí dolního hradu vznikl v l. 1626-1631 dnešní kostel Svatého Kříže. V období romantismu byly ruiny hradu zajištěny, část zdí byla z důvodu bezpečnosti stržena, terén byl srovnán a areál osazen stromy. Ve 2. pol. 20. stol. vzniklo na místě horního hradu divadlo pod širým nebem. Teprve r. 1976 začal místní občanský spolek hrad, který mezitím přešel do vlastnictví města a církevní obce, zajišťovat, provedl archeologický výzkum a zpřístupnil hrad veřejnosti. V těsné blízkosti hradu se naézá zámek Tharandt (http://lotusesprit.rajce.idnes.cz/tharandt_zamek ).
16 fotek, 14.1.2017, 41 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Lauenstein - městečko Lauenstein se svým bílým hradem, jako jedno z center kolonizace východní části Krušných hor. První písemné zmínky pochází z r. 1289, kdy je zde uváděno „castrum Lewensteyn". Datum založení hradu nelze však doložit. Je ale pravděpodobné, že hrad byl postaven již ve 12. st. na příkaz míšenského markraběte jako strážní hrad na obchodní cestě do Čech. Tehdejší hrad byl tzv. „Bergfitové dispozice“. Skládal se z dřevěného paláce, v spodních částech kamenného, a volně stojícího taktéž kamenného bergfritu, který ovládal přístupovou cestu, na konci změněnou v most s poslední častí padací. Bergfrit, na jehož místě dnes stojí kaple, připomíná již jen několik stavebních prvků, které můžeme spatřit po sestoupení do sklepení z malého nádvoří pod již jmenovanou kaplí. Velkými rozsáhlými stavebními změnami hrad prošel v 15. a 17. st., zvláště pak za vlády pánů von Bünau, kteří původní charakter středověkého hradu postupně měnili dle požadavků tehdejší doby. Do 15.st. se zde majitelé panství často měnili. Nejdéle zde však panovali páni von Bünau, jejichž vliv na okolní krajinu trval více jak 300 let (do r. 1821). Protože těžba nerosných surovin se stále vyplácela, nechal vzdělanec Günter von Bünau pán na Lauensteině vystavět r. 1600 nedaleko starého hradu nový reprezentativní zámek a kostel s bohatým uměleckým vybavením a díly. R. 1716 Rudolf von Bünau založil rozsáhlý zámecký park. Páni von Bünau byli v r. 1824 vystřídáni rodinou von Hohenthal, kterým byl majetek vyvlastněn v r. 1945. Po té zde sídlilo v 50-tých letech minulého století muzeum. Od r. 1980 zde probíhaly rozsáhlé restaurační práce. V současnosti hrad a zámek spadají pod správu města Lauenstein.
109 fotek, 8.1.2017, 173 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Vysoký Újezd - První zmínka o zdejší tvrzi je z r. 1598, kdy ji prodal Jakub Berka z Kunvaldu Jiříkovi Pichlovi z Pichlperka na Chrustenicích. Po jeho smrti v r. 1616 jeho syn Rudolf prodal Vysoký Újezd Johaně Kateřině ze Skuhrova a od ní jej r. 1622 koupil Jan Mencl z Kolsdorfu. Dalšími majiteli byli Daniel Nečanský z Minic, od r. 1682 Marie Markéta Slavatová z Trautsonu a od r. 1693 hrabě František Josef Šlik z Holíče. Šlikové drželi Vysoký Újezd až do r. 1763. Šlikové přestavěli, zřejmě po r. 1700, původní tvrz na jednoduchý zámek s kaplí sv. Jana. Pak se majitelé až do r. 1948 často střídali. R. 1897 došlo k poslední výrazné úpravě zámku v novorenesančním stylu. Na východní straně byla přistavěna věž, na západní nádvorní průčelí. V druhé polovině 20.stol. byl zámek majetkem JZD a byly v něm umístěna závodní jídelna, kanceláře a byty. V roce 1990 byl zámek v restitučním řízení vrácen původním majitelům.
45 fotek, 29.12.2016, 35 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Zelená Hora - Dnešní zámek stoji na místě hradu postaveného asi roku 1420, který byl v letech 1669–1696 přestavěn rodem Šternberků na barokní zámek, v jehož areálu býval poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Od roku 1726 byl ve vlastnictví Martinicům a pak od roku 1784 Colloredo-Mansfeldů. Roku 1817 zde nalezen Rukopis zelenohorský. V letech 1852 až 1931 byl zámek ve vlastnictví rodu Aueršperků. Po roce 1948 sloužil armádě a byl sídlem pomocného technického praporu (PTP). V roce 1990 areál opustila československá armáda a v roce 1992 zámek převzala obec Klášter, která ho postupně rekonstruuje. Na zámku se odehrává děj proslulého a úspěšně zfilmovaného románu z roku 1992 Miloslava Švandrlíka Černí baroni.
8 fotek, 29.12.2016, 39 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Chocenice - nový zámek. Barokní zámek byl postaven někdy počátkem 17. stol. Kryštofem Kokořovcem jako renesanční tvrz. Roku 1685 jej získal Marek Josef Lenoy, za něhož pravděpodobně byla renesanční tvrz přestavěna na prostý barokní jednopatrový trojkřídlý zámek bez architektonických detailů. Zámek sloužil jako úřednický dům a po válce zde byla až do nedávné doby škola.
7 fotek, 29.12.2016, 53 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Chocenice - Dnešní budova čp. 92, tzv. starý zámek, dominující středu obce, stojí v areálu bývalého panského sídla a přilehlého panského dvora. Podle charakteru některých konstrukcí je tento dům barokního původu, klenby a krov pocházejí pravděpodobně z konce 17. až první poloviny 18. století. Nelze vyloučit starší původ zděných konstrukcí přízemí. Stavební spáry svědčí o dvou stavebních etapách, při kterých došlo zřejmě k náhradě původně z poloviny roubeného přízemí za zděné. Poměrně velkorysá koncepce dispozice svědčí o vyšších uživatelských nárocích na stavbu, než by bylo možno předpokládat u pouhé správní budovy. S největší pravděpodobností byl tento objekt vystavěn (snad s využitím starší stavby hospodářského dvora nebo sídla zástavního držitele) na přelomu 17. a 18. století jako zámecký sídelní objekt s potřebou rychlého provedení stavby. Tomu odpovídá i použitý konstrukční materiál. Po dokončení barokní přestavby dolní renesanční tvrze na tzv. nový zámek byla sídelní funkce přesunuta a budova dále sloužila pro ubytování panského správce statku. Později, po ztrátě sídelní funkce Chocenic, se správcovské sídlo přesunulo do zámku a budova byla využita pro byty zaměstnanců statku.
10 fotek, 22.12.2016, 89 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Objekt A-4/51 lehkého opevnění Bratronice - Dolní Bezděkov - Atypický lehký objekt z roku 1937 je zapuštěn do silničního náspu, součást bývalého vnějšího opevnění Prahy, tz. Pražská čářa. Netypická a technickým řešením ojedinělá pevnůstka – v rámci evropského pevnostního stavitelství jde zřejmě o jediný fortifikační objekt, přes jehož strop je vedena komunikace. V červnu 1939, kdy byla většina bunkrů Pražské čáry zničena německými okupanty, došlo k značnému poškození objektu při pokusu o vytržení střílen. Protože při dalších odstřelech hrozilo poškození silnice, byl interiér pevnůstky vyplněn lomovým kamenem a zalit betonem. V tomto stavu objekt zůstal až do května 1992. Poté ze soukromých zdrojů uveden do původního stavu.
9 fotek, 22.12.2016, 42 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Objekt A-4/17/A-180 - Objekt lehkého opevnění Doksy, součást bývalého vnějšího opevnění Prahy, tz. Pražská čářa.
glauchau 1
33 fotek, 18.12.2016, 36 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Glauchau - V roce 1170 říšskými ministeriály rodu von Schönburg a von Glauchau vybudovaný hrad. Stavba se nalézá na skalní hraně strmě spadající do údolí Muldetal. Dodnes lze spatřit zachované zbytky bergfritu, paláce a parkánové zdi ve východním a jižním křídle dnešního zámku. Se vznikem hradu je spojeno i panství a dějiny stejnojmenného města. Dnes stojí na jednom skalním výstupku na pravé straně zámek Hinterglauchau (ZadníGlauchau), oddělený jen pustnoucím valem a příkopem od zámku Forderglauchau. Obě vedle sebe stojící impozantní stavby, v renesančním slohu, tvoří jak historickou tak i architektonickou zajímavost, která mezi jiným souvisí i s dělení panství Schönburg. Zámek Hinterglauchau pochází, tak jako většina saských šlechtických památek, již ze 12. st., neboť jeho podoba částečně odpovídá původní nepravidelné hradní dispozici kopírující tvar skály. Postupem času již přestal majitelům ranně středověký hrad vyhovovat obytným požadavkům a reprezentaci a tak jej nechali mezi lety 1470 až 1485 přestavět v pozdně gotickém slohu na pohodlný „zámek“. Ve východním křídle jsou dosud zachovány obloukové „záclonové“ ostění oken, které pocházejí z této etapy přestavby a jenž Arnold Westfálský již předtím použil na svém zámku Albrechtsburg v Míšni. Arnošt II.von Schönburg nechal mezi lety 1527 až 1534 opět přestavět „zadní zámek“ ve stylu ranné renesance a na místě bývalých příkopů (předsunutého opevnění) vystavět zcela nový zámek Forderglauchau (PředníGlachau) . Tím vznikla zajímavá a výjimečně viditelná kombinace dvou zámků, za sebou stojících. V r. 1932 uvolnil hrabě von Schönburg-Glauchau některé místnosti za účelem výstavy uměleckých sbírek a r. 1940 byl na zámku otevřeno muzeum. Od r. 1991 je zde umístěna stálá výstava nábytku z doby 16. až 19. st., sbírka obrazů holandských, německých, italských a francouzských malířů, jakož i výstava o dějinách zámku a města. V předním zámku se nachází městská knihovna, galerie, koncertní sál a hudební škola. Jedná se o trojkřídlou budovu na podkovovitém půdorysu, kterou pravděpodobně postavil v letech 1527 až 1534 Ondřej Günther. Vstupní průčelí je děleno čtyřmi příčnými trakty. Další přestavby následovaly mezi roky 1720 až 1730 za účasti stavitele Oty Ernsta a později v r. 1752 Albrechta Kristiána Ernsta. Přesto převládajícím slohem celé stavby je renesance.
schonfels 1
19 fotek, 18.12.2016, 40 zobrazení, 4 komentáře | architektura, cestování
Schönfels - Jen málokde zůstala typická stavba hradu s hradbou a příkopem dokola, předhradím, podhradím a jádrem hradu tak původně dochovaná jako na hradu Schönfels. Byl založen pravděpodobně okolo roku 1200 kolonizátory, kteří začali osídlovat nové oblasti okolo řeky Pleisse. Až do roku 1398 byl hrad pod vládou fojtů, šlechtických rodů, které panovaly z císařského pověření ve Fojtsku. Později propůjčovali Wettinové šlechtickým vládcům panství Schönfels jako léno. Zvnější zůstal obranný charakter hradu zachován až dodnes, vnitřek hradu nejvíce ovlivnili pánové z Weisenbachu. V roce 1480 nechali postavit nové křídlo s vytápěnou komnatou a hradní kaplí s oltářem v renesančním stylu. Varhany a kaple okouzlují barokní výzdobou.
21 fotek, 18.12.2016, 21 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Wildenfels - Pánové z Wildenfels začali před rokem 1200 s výstavbou svého hradu. Po oddělení od hrabství v roce 1440, byl význam Wildenfels do roku 1706 velmi malý, panství zahrnovalo pouze město Wildenfels, dvě vesnice. Nejstarší část je na západním konci, původně palác, ale byl později přeměněn na skladiště. Ostatní budovy, které tvoří hlavní část hradu, byly postaveny později a bylz uzpůsobeny potřebám své doby, ekonomické, obytné a administrativní. Od roku 1602 do roku 1945 byl zámek ve vlastnictví hraběte z Solms-Wildenfels. On nechal přestavět zámek k obytným a reprezentačním účelům. V roce 1945 byl zámek znárodněn, a uzpůsoben běžnému bydlení. V Evropě jedinečná nástěnná dekorace pochází s největší pravděpodobností z přepychového persko-tureckého stanu, jenž se v roce 1737 dostal na Wildenfels jako válečná kořist. Po náročném restaurování jsou dnes pruhy hedvábných tapet hlavní atrakcí zámku. Od roku 1990 probíhají opravy. Část budov se používá pro veřejné akce, v části se nachází knihovna a více jak polovina se stále používá pro běžné bydlení.

Komentáře

přidat komentář