Název

stachelberg_delostrelecka_tvrz

Popis

Dělostřelecká tvrz Stachelberg (český název Ježová hora) byla v letech 1937 a 1938 budována jako součást stálého československého opevnění. Nachází se na východním výběžku Krkonoš (kóta 632 Hřebínek) v blízkosti Rýchorského pralesa nad obcí Babí mezi městy Trutnov a Žacléř. Jejím úkolem bylo chránit Libavské sedlo, zemskou bránu mezi hřbetem Krkonoš a Vraními horami, kterou pravidelně v minulosti využívaly armády pro vpády do Čech i opačně (např. v roce 1866 během prusko-rakouské války 1. armádní sbor generála Adolf von Bonina) nebo husité při spanilých jízdách do Slezska. Tvrz nebyla stavebně dokončena a dnes je ve srubu T-St-S 73 Polom zřízeno vojenskohistorické muzeum. Veškeré stavební práce na tvrzi ustaly dne 23. září 1938, kdy byla vyhlášena všeobecná mobilizace československé armády. Tvrz, ačkoli nebyla dokončena, byla obsazena vojáky 17. hraničářského pluku z Trutnova, nouzově vyzbrojena a připravena k obraně. Zdaleka však nemohla plnit úkoly ani nároky na ni kladené v původních plánech. Posádka tvrze se účastnila drobných ozbrojených střetnutí s příslušníky sudetoněmeckého Freikorpsu, kteří na území Československa pronikali z Liebau (dnes polská Lubawka). Ke skutečnému bojovému nasazení tvrzových objektů však nedošlo. Dne 29. září 1938 byla v Mnichově podepsána Mnichovská dohoda, která přisoudila pohraniční oblasti Československa včetně Trutnovska německé Třetí říši. Veškeré zbraně, zařízení a vybavení, stroje a stavební materiál byly z tvrze odvezeny. Vše, co nešlo nebo nebylo možno evakuovat, bylo zničeno. Při vyklízení podzemí provedli ženisté několik odstřelů, kterými zavalili štoly ústící na povrch a odvodňovací systém tvrze. Díky vydatným podzemním pramenům se podzemí naplnilo během několika dní vodou, která zabraňovala přístupu do nitra tvrze až do roku 2000. Jako první vstoupili na československé území příslušníci 8. pluku III. pěší divize Wehrmachtu, na tvrz konkrétně 9. rota tohoto pluku. Vzhledem k tomu, že tvrz byla nedokončená, podzemí zatopené a v jejím blízkém okolí se nacházelo několik osad a vesnic, neměli Němci zájem na ní testovat zbraně, cvičit jednotky ani ji jinak využívat. Po celou válku tak byla opuštěná. V roce 1945 byly objekty v prostoru tvrze nouzově připraveny k obraně před postupující Rudou armádou, k žádnému boji zde však nedošlo. Několik let po válce se ještě o vojenském využití uvažovalo, od 50. let však byla tato myšlenka opuštěna, stejně jako tvrze Stachelberg. Jediný dokončený objekt T-S 73 byl v 80. letech využíván jako skladiště chemikálií (aredin), které byly z objektu vyklizeny v roce 1990. Od roku 1993 funguje na tvrzi neustále rozšiřované muzeum československého opevnění. K poslednímu rozšíření expozice došlo na jaře 2010, kdy byla zpřístupněna celá podzemní kasárna. Celkem bylo v podzemí vydolováno přes 3,5 km chodeb.

Kategorie a štítky

Nastavení