Název

rosice_u_brna

Popis

Rosice - V Rosicích stával původně hrad, který vznikl někdy v první polovině 13. století jako středisko panství a sídlo zdejšího starobylého rodu. Kolem r. 1259 se podle něho nazývali bratři Bohuš a Hartman z Rosic, původně z Čeblovic kteří měli v erbu beraní rohy, tedy stejný původ s pány z Popovic. Od r. 1319 náležely Rosice Hechtům z Rosic, z nichž vynikl Jošt Hecht z Rosic, který stál na straně krále Zikmunda v bojích proti husitům a byl nejprve sudím práva brněnského a pak zemským podkomořím. Husité proto hrad pobořili, neboť v r. 1437 se o něm mluví jako o pobořeném. Hechtové z Rosic jej však znovu částečně obnovili. Vymřeli v r. 1450 a obnovu dokončil Hynek z Kukvic, který získal rosické panství před r. 1482. V r. 1522 postoupila Kateřina z Kukvic hrad Rosice s městečkem, Pemdorf (předměstí Rosic), pusté Bobrovany, Tetčice a další vesnice Bohunce z Pernštejna. V r. 1562 koupil rosické panství Jan starší ze Žerotína, který v letech 1570 — 1597 vystavěl v místech někdejšího hradu renesanční zámek. Byla to dvoupatrová budova s obdélníkovým nádvořím, do něhož na severní a západní straně vedly otevřené arkády. Jednotlivé oblouky střídavě nesly v přízemí toskánské, v patrech pak jónské a korintské sloupy. Jednotlivé detaily v prvním patře zdobily ligurální a rostlinné motivy. Uvnitř zámku, zvláště v prvním patře, byly prostorné renesanční sály. Na zámku přebýval nejen Jan starší ze Žerotína, ale především Karel starší ze Žerotína, který zde vybudoval dosti rozsáhlou knihovnu. Odtud také zasahoval do osudů předbělohorské Moravy. Zde se v r. 1611 dohodla moravská šlechta, že vystoupí ve prospěch Matyáše a proti císaři Rudolfu II. Po bělohorské bitvě poskytl Karel starší ze Žerotína na zámku útulek mnoha bratrským kněžím. Roku 1628 prodal Žerotín panství Albrechtovi z Valdštejna a ten je obratem postoupil dvorskému kancléři Janovi z Werdenberka. Jejich další majitelé se střídali, až je po r. 1684 získal Jiří Ruprecht Haušperský z Fanalu; pocházel sice ze želetavské měšťanské rodiny, ale pro své schopnosti, vzdělání a podnikavost se stal váženou osobností a byl v r. 1665 povýšen do šlechtického stavu. V druhé polovině 18. století byl zámek částečně zbarokizován, i když jeho vnější vzhled zůstal v podstatě zachován; 7 zely jen hradby, valy a příkop s padacími mosty a hranami Uvnitř byly umělecky vyzdobeny stropy a v prvém po kaple. Kolem zámku byl zřízen park. Poslední Haušperský, Jan Nepomuk (1791) získal vzdělání a zabýval se i moravskými dějinami; stal se kar zemědělské společnosti a zanechal na rosickém zámku knihovnu. Poté zámek střídal rychle majitele a od r. 1844 jej vlastnili držitelé hradu Veveří, Sinové. Posledním soukromým držitelem byl Mořic Deforest — Bischofsheins; v r. 1925 byl zámek zestátněn. Od druhé poloviny 20. století se stal sídlem orgánů státní moci a správy. Sídlila zde Veřejná bezpečnost, Civilní obrana, Státní lesy, Zvláštní škola, mateřská škola, Geodézie a městská knihovna. Koncem 20. století získalo zámek do majetku město Rosice, které prostřednictvím Správy zámku zahájilo rekonstrukci objektu a jeho postupné zpřístupňování veřejnosti. V 21. století je turistům přístupná výstavní a historická expozice, pro občany sídlo obecního úřadu s rozšířenou působností, městská knihovna, základní umělecká škola, ochotnické divadlo a středisko volného času.

Kategorie a štítky

Nastavení