Název

wolkenstein

Popis

Wolkenstein (D) - Na skalní ostrožně, téměř 80 m nad údolím řeky Zschopau, stojí již zdaleka viditelná silueta hradu Wolkenstein. První písemná zmínka pochází až ze 13. st., kdy byl sídlem šlechtického rodu pánů von Waldenburg, avšak patří mezi nejstarší osídlení v tomto regionu. Tato část Krušných hor byla osídlena již v průběhu 12. st. Ve středověku sloužil hrad k ochraně brodu na obchodní cestě do Čech. V průběhu staletí byl hrad a velké části města postiženy pěti rozsáhlými požáry, které zničily většinu důležitých dokumentů o vzniku a vývoji pevnosti i přilehlého města. Proto dnes přesně nevíme, kdy došlo k zahájení výstavby; patrně nejstarší stavební etapa pochází z II. pol. 12. st. K rozvoji města nejvíce přispěla výnosná těžba cínové a stříbrné rudy. V r. 1479 vymírá posledním mužským potomkem rod Waldenburgů (linie Oddenberg) a hrad přechází do majetku vládnoucího rodu Wettinů. Současná podoba komplexu je výsledkem přestavby provedené začátkem 16. st., kdy byly na starších základech nastavěny nové konstrukce. Původní podoba tím byla bohužel změněna, budovy ztratily svou obrannou funkci, byl zde zřízen zemský úřad správy a knížecí rezidence. Tak se ze středověkého opevněného hradu stal výstavný zámek. V následujících letech byl oblíbeným místem pobytu saských panovníků, ke kterým patřil například vévoda Albrecht nebo Jindřich "Pobožný" (zakladatel Marienbergu), jenž zde v době honební sezóny často pobývali. Jeho manželka byla luteránského vyznání a tak sem r. 1536 do Wolkensteinu též přinesla tuto svou novou víru. Od té doby došlo k dalším přestavbám budov. Ve II. pol. 18. st. byla mezi jinými až do té doby existující věž snesena pro svou zchátralost. Do r. 1951 poskytoval zámek přístřeší obvodnímu soudu (v době monarchie zvaný "královský obvodní soud"). Poté byla zdejší věznice zrušena a nadále byly budovy využívány k obytným účelům. V dnešní době se zde nalézá muzeum, knihovna a další městské kulturní organizace. Těsně k jádru hradu přiléhá zbytek původního středověkého opevnění. Přístup do hradu je veden z města od severovýchodu po kamenném mostě, překlenujícím rozsáhlý příkop. Za ním se nachází nevelký parkán. Mohutný, 21 m vysoký donjon nepravidelného půdorysu tvaru lichoběžníka o max. rozměru 14 x 19 m má dosud zachována čtyři poschodí. Tloušťka jeho zdí v dolní části dosahuje až 3,5 m, je situován ve východní části dispozice a chrání tak svou hmotou přístup do jádra. Ze severní strany je přímo k němu přistavěna hranolová, věžová budova brány. Z jihu je k donjonu přistavěno dlouhé, pěti prostorové, palácové křídlo o čtyřech podlažích. Také severní strana areálu je zastavěna dalším obytným křídlem, přistavěným k původní obvodové hradbě. Nepravidelné, obdélné nádvoří je z poslední, západní strany uzavřeno již pouze hradbou, sahající do výše druhého poschodí. V západní části dispozice se nalézá rozsáhlé předhradí, z kterého zůstaly dodnes zachovány pouze nevysoké zbytky obvodových zdí.

Kategorie a štítky

Nastavení