Název

touzim_januv_hrad

Popis

Toužim -Janův hrad - Na místě hradu stálo starší proboštství milevského kláštera zmíněné poprvé v roce 1354, které roku 1394 přepadl a vyloupil Boreš mladší z Rýzmburka spolu s bratry Bohuslavem a Buškem ze Švamberka. Zajali toužimského probošta, kterého odvedli na hrad Osek, kde ho drželi v zajetí. V roce 1420 se proboštství stalo útočištěm mnichů z husity dobytého kláštera v Milevsku. Ani zde však nezůstali v bezpečí, protože o devět let později se Toužimi zmocnil Jakoubek z Vřesovic, který již ovládal blízké Žlutice. Přestože formálně zůstávala Toužim majetkem milevského kláštera, předal ji roku 1436 (nebo 1437) císař Zikmund Lucemburský do lenní zástavy právě Jakoubkovi. Ten potom v místech proboštství nechal postavit hrad. Během válek krále Jiřího z Poděbrad s jednotou zelenohorskou hrad obléhali páni Plavna, ale posádka se pod velením Jana z Vřesovic ubránila. Jan potom v roce 1469 přijal obyvatele ze sousední zničené Útviny, kteří pod zdejším hradem založili opevněné město. Přes velký význam města ho Jindřich z Vřesovic prodal v roce 1490 Jindřichu IV. z Plavna. On a jeho syn, Jindřich V. z Plavna, se zasloužili o rozšíření městských práv a zrušení lenního závazku toužimského panství. Kromě toho postavili první části tzv. dolního zámku a starý hrad vybavili sklepním schodištěm s renesančním ostěním. V roce 1563 musel Jindřich z Plavna, syn Jindřicha V. z Plavna, toužimské panství přenechat Jindřichu Mikuláši Hasištejnskému z Lobkovic, aby vyrovnal vysoké dluhy. Lobkovicům panství zůstalo až do roku 1623, kdy je Kryštof Hasištejnský z Lobkovic prodal Juliu Jindřichovi Sasko-Lauenburskému, který v polovině sedmnáctého století provedl barokní úpravy: budovy hradu opatřil novými štíty a přestavěl také dolní zámek. V období 1689–1787 panství patřilo bádenským markrabatům, kteří zámecký komplex rozšířili pouze o dvě malé budovy. Po smrti Elišky Augusty Bádenské v roce 1787 panství připadlo královské komoře, od které ji koupili Schwarzenbergové, ale již v roce 1799 se vrátilo zpět do rukou komory. Od roku 1837 Toužim patřila rodu Beaufort-Spontinů, kteří o ni přišli až v roce 1945. Rodovým sídlem však byl ostrovský zámek a Toužim sloužila jen hospodářským účelům. Budovy hradu byly sníženy o patro a ztratily barokní štíty. Ve dvoře dolního zámku byl zřízen pivovar a samotný zámek upraven na byty. Po druhé světové válce zůstal starý hrad bez využití a dolní zámek sloužil jako dům osvěty. Do podoby areálu výrazně zasáhly necitlivé zásahy z poč. 19. stol. (zboření horního patra Horního zámku), postupně zanikla zahrada včetně letohrádku. V roce 1945 vyhořel pivovar. V 1. pol. 60. let zbořena větší část poplužního dvora, zahrada postupně zastavěna panelovým sídlištěm. Od 90. let zámek chátral. V roce 2015 převzal spolek Živý zámek Toužim předchozí občanské iniciativy a začal organizovat další aktivity k oživení a zpřístupnění zámku.

Kategorie a štítky

Nastavení