Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

lotusesprit

tomaskovy_lomy

79 fotek prosinec 2019 265 zobrazení 1 komentář
Tomáškovy lomy a vápenka - Vápenku a lom v Karlštejně založil Jan Tomášek okolo roku 1880. Nejprve byly postaveny cylindrové pece systému Patzold a několik let nato, v roce 1893, kruhová pec systému Danenberg, vzdálená od lomu asi 2 km. Druhá, dvanáctikomorá pec systému Kohout, o výkonu 40 až 45 tun denně byla v Karlštejně uvedena do provozu v roce 1905. Všechny pece byly na přelomu 20. a 30. let modernizovány a celková kapacita pecí v této době činila 120 až 140 tun vápna denně. V roce 1932 byly přikoupeny další pozemky v obci korno, o tři léta později cihelna ve Vráži u Berouna. Rozvoj firmy zbrzdil dvakrát zhoubný požár. V roce 1935 padly za oběť ohni, který vznikl od jiskry kolemjedoucího vlaku, budovy strojovny, skladiště a kanceláře a byly poškozeny cylindrové pece. O devět let později byla zničena kruhová pec. Její provoz byl obnoven po rozsáhlých rekonstrukcích až v roce 1946. V průběhu desetiletí se částečně měnil sortiment výrobků. Několik let před první světovou válkou se začalo s výrobou drtí a barevných mouček z různobarevných vápenců. Do této doby spadá také počátek výroby umělé omítky, prodávané pod značkou “Reformit”, později změněnou na “Original”. Pro výrobu umělých omítek však bylo nutno zahájit také výrobu vápenného hydrátu. Strojní výroba hydrátu byla zavedena až v roce 1931. Následujícího roku se strojní vybavení závodu rozrostlo o novou míchačku systému Eirich s přesným zařízením pro odvažování pytlů. Současně ve třech mlýnech byla vyráběna vápencová moučka. Největší mlýn, značky Maxekon, semlel za 8 hodin 150 q vápence. Energii potřebnou pro pohon strojů si vyráběl podnik sám – Lanzova lokomobila o výkonu 120 k poháněla kompresor, rezervní motor na generátorový plyn o stejném výkonu poháněl mlýny. Vápencový lom se kacházel na katastru obce Korno, těsně při železniční trati Praha –Plzeň mezi stanicí Karlštejn a Srbsko. Kámen se dobýval trhacími pracemi a vrtalo se stlačeným vzduchem. Za celou dobu existence vystačily lomy s vápenkou pouze s ručním posunováním vozů. Tratě měly rozchod 500 mm. Vzhledem ke značné členitosti lomu, byl lom protkán čtyřmi svážnými drahami o rozchodech 1100, 1200 a 650 mm pracujících na samotížném principu. Brzdilo se pásovými brzdami. Vzhledem k prudkým spádům měly podstavníky (šikmé plošiny), na které se vozy narážely z boku. V systému se používaly jak kiplóry, tak i hunty. Nutno podotknout, že se v lomu nacházely také šachtové pece zavážené kolejově a později vybudovaná kruhová pec byla též zavážena kolejově. Lom byl napojen na státní dráhu dvojkolejnou vlečkou. V roce 1950 byla vápenka přičleněna k národnímu podniku Pragocement. Provoz v Tomáškových lomech byl ukončen roku 1967. V lomu se zachovaly pomalu chátrající šachtové pece, kruhová pec, trafostanice a torza ostatních výrobních hal.

Komentáře

přidat komentář

Lokalita

Jste na konci alba

Sdílet album

Další alba autora
Podobná alba

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.

Partneři

Visa Mastercard Maestro American Express Visa Electron