Název

studenka

Popis

Studénka - Původní statek na místě dnešního zámku, první zmínky o statku Studénka pocházejí z roku 1297. Prvním známým majitelem je doložen Vlastibor ze Studénky. Dalších několik desítek let není známa žádná spolehlivě doložitelná zpráva o panství Studénka, až v roce 1382 je zmiňován Jindřich ze Studénky. V roce 1390 je zmiňován jako držitel zdejšího panství kněz pan Hynek Berka z Dubé, pán na Honštejně a Lipém. Od roku 1395 je majitelem zdejšího panství uváděn Jan Lysec ze Zásady, jeho potomci potom drželi zdejší majetek až do roku 1452. V letech 1497 až 1513 patřil statek Studénka k hradu Kost, až do roku 1623 vlastnili Studénku Vančurové z Řehnic. K přestavbám a rozšíření stávajícího statku na renesanční zámek došlo pravděpodobně koncem 16. století. V roce 1623 došlo ke zkonfiskování panství a novým majitelem se stává Albrecht Václav z Valdštejna. V roce 1627 přechází zámek do držení Maxmiliána z Valdštejna a připojil jej k hradu Zvířetnice. V pozdější době dochází k připojení zámku Studénka k panství Mnichovo Hradiště. Podle celkem přesného záznamu z roku 1698 je zámek popisován jako sídlo úřednického aparátu. Ještě v roce 1980 bylo možno vidět na východní straně zámku původní renesanční okna a nepatrné zbytky renesanční grafitové rustiky. Od nástupu socialistické moci začíná pro zámek Studénka temné období. Zámek je využíván nejprve jako byty a zdejší nájemníci využívají dřevo z budovy a samotné konstrukce zámku jako zdroj laciného topiva, což vedlo k postupné devastaci objektu a k jeho opuštění. Stav objektu se stává katastrofálním. Areál zámku s přilehlými budovami je silně zarostlý vegetací a díky absolutnímu nezájmu o zámek dochází ke zřícení ústředního sálu a křídla mezi oběma křídly. Hlavní sklepení zámku bylo zatopeno vodou. Dvoukřídlý zámek připomíná spíše ruinu. Tloušťka některých zdí je až 1,25 metrů a zdi jsou zhotoveny z lomového kamene. Střední část se vstupní místností a zadní komorou byla opatřena křížovou klenbou. Východní sál, zapadlý dnes již ruinami zmíněné klenby. Na severní straně budovy gotický portál dokládající původ z 15. století. Za ním schodiště do valeně klenutého sklepa. Východní část budovy je částečně podsklepena, ale díky zatopení byli sklepy nepřístupné. Na východní straně svahu je náznak dalšího křídla, které již neexistuje.

Kategorie a štítky

Nastavení