Název

slavonice_podzemi

Popis

Slavonické podzemí - Pod převážnou většinou domů na dolním náměstím Míru a Horním náměstí tohoto města se rozprostírá poměrně členitý a doposud ne zcela zmapovaný systém středověkých podzemních chodeb. Nejprve byly vyhloubeny sklepy (lochy), dnes tzv. druhé patro sklepů, které jsou užší chodbové, s výklenky pro sudy nebo řemeslnou činnost (textilní výrobu, jirchářství, zpracování potravin). Později byly tyto sklepy propojeny chodbami, tzv. nejnižší patro podzemí. Tato část podzemí vznikala v období, kdy se začaly sklepy zaplňovat vodou a měšťané se potřebovali této vody zbavit. Chodby mají různé profily podle toho, zda se jednalo o chodbu hlavní nebo poslední připojovací. Hlavní chodba je relativně prostorná, pravidelného průřezu ve tvaru obdélníku a stěny jsou hladce opracovány, v podlaze je odvodňovací žlábek. Další chodby mají profil oválný, mandlový nebo trojúhelníkový (s vypouklými stranami). Poslední připojovací chodby jsou již spíše pouze průlezy nebo průrazy do sklepení pod domy. Při sanačních pracích byla některá tato hrdla rozšířena, aby podzemí bylo vůbec možné vyčistit. Místy jsou na stěnách zachovány záseky po těžbě a otvory po klíncích. V některých partiích jsou po stranách vytesány malé ústupky pro uložení kahanů nebo větší kapsy pro louče (se stopami vypálení). Dno chodeb je místy rovné se spádem, místy stružkovité, často je ve dně vysekán úzký kanálek pro odvod vody. V místech křížení chodeb, ale i jinde, jsou vyhloubeny jímky, hluboké až 1 m, které sloužily k usazování splavovaného písku. V některých sklepech jsou studny, hluboké 4–5 m, tzn. se svou celkovou hloubkou 11–12 m jsou stejně hluboké jako studny na náměstích. Průměrná výška profilu chodby je 1,5 m a šířka 0,5 m.

Během následujících dvou až tří století byl systém i nadále udržován v částečné funkčnosti. Později, v důsledku zániku hradebního příkopu, docházelo k postupnému zanášení chodeb. Zanesením odvodňovacího systému došlo k zaplavení nižších pater sklepů a stoupání hladiny spodní vody. Podle archeologické zprávy došlo k úplnému zanesení systému a zaplavení části sklepů v 19. století. Potopa v 70. letech 20. století měla za následek zaplavení i některých sklepů renesančních.

Různými průzkumy (hydrogeologickými, geologickými, archeologickými) a zaměřováním byly v roce 1993 zahájeny práce na sanaci a zmapování podzemí. K samotnému pročištění, odstranění závalů a statickému zajištění konstrukce chodeb bylo přistoupilo v roce 1993. Ručně prováděné práce, maximálně za pomoci vrátků a čerpadel. Již po prvních vyčištěných metrech chodeb bylo zřejmé, že se bude jednat o velmi namáhavou práci s obtížnou dopravou nánosů bahna a písku na povrch. Ve velmi úzkých stísněných chodbách zaplněných nánosem často až do čtyř pětin výšky. Představy o alespoň částečném použití malé mechanizace se nesplnily pro velmi časté zakřivení, malou světlost a značnou drsnost stěn chodeb.

Po odstranění nánosů z chodeb bylo provedeno jejich doměření. Dnes známá prozkoumaná část podzemí měří 1 375 m a nalézá se v hloubce 4–7 m pod povrchem terénu. Po vyčištění došlo k odvodnění a vysušení sklepů, postupnému snížení vlhkosti zdiva a zpevnění podzákladí domů. Bylo ověřeno, že chodby mají díky spádu velmi dobré přirozené větrání. Systém na Dolním náměstí dnes funguje stejně jako ve středověku. Samospádem odvádí vodu novým odvodňovacím kanálem, který nahradil funkci zaniklého středověkého hradebního příkopu, do Slavonického potoka. Tímto se podstatně snížila hladina spodní vody.

Kategorie a štítky

Nastavení