slavkov_u_brna

Název

slavkov_u_brna

Popis

Slavkov - Kounicové přestavěli dosavadní tvrz v renesanční zámek, jehož část se uchovala v pozdějších přestavbách. Stalo se tak za Oldřicha z Kounic (1569 — 1617), který dal vyzdobit i slavkovské náměstí budovou renesanční radnice a renesančními domy. Oldřich z Kounic, čelný představitel slavkovských Kouniců, byl jednou z předních osobností moravské stavovské opozice proti Rudolfu II. Oldřichův syn Lev Vilém unikl pro své mládí pobělohorským konfiskacím a těšil se na opak přízni kardinála Ditrichštejna, který dbal o jeho katolické vychování (jeho druhou manželkou byla hraběnka Eleonora z Ditrichštejna). V r. 1642 byl Lev Vilém povýšen do hraběcího stavu s právem užívat i erbu vymřelého rodu pánů z Ústí (který pocházel z rodu Vítkovců); zemřel 31. října 1655 a byl pohřben v dominikánském kostele v Brně, který dal nově vystavět. Na svých cestách shromáždil Lev Vilém četné obrazy, sochy i předměty uměleckého řemesla, které tvořily základ pozdější proslulé kounicovské sbírky. Jeho potomci získali vynikající postavení ve státních službách. Tak již jeho syn Dominik Ondřej (1654 1705) byl v císařových diplomatických službách, zúčastnil se mírového jednání v Rijswicku a v r. 1697 a v r. 1698 se stal i konferenčním ministrem; byl i říšským místokancléřem. Dominik Ondřej přebudoval dosavadní renesanční zámek v barokní; stavba začala v 90. letech 17. století. Jejím generál ním projektantem se stal Domenico Martine z Luccy (1650 — 1718), který se ve Vídni čile stýkal s Kounici, Lichtenštejny a Harrachy. Martinelli však vypracoval nejen plán honosného barokního sídla, ale i přestavby celého města. Zámek ve tvaru U měl stát nad městem a přispět tak k přetvoření celé krajiny podle Martinelliho urbanistických představ. Přestavba zámku trvala déle než půl století. Do objektu byly pojaty zbytky zdiva pozdně románské tvrze německých rytířů i část budovy renesančního zámku. Martinelli stačil dokončit jen západní zahradní část, která byla budována kolem r. 1701, jak o tom svědčí i interiérová výzdoba provedená freskařem A. Lanzanim a štukatérem S. Bussim. Přestože Martinelli v r. 1718 náhle zemřel, je část slavkovského zámku, kterou dokončil, jednou z jeho nejzachovalejších staveb; podařilo se mu přenést styl římského baroka do středoevropské architektury. V téže době vytvářel G. Giuliani rozsáhlý soubor soch, určený především pro nově založenou zámeckou zahradu. Tyto sochy, doplněné později několika skulpturami I. Lengelachera, byly nakonec z větší časti přeneseny do zámeckého nádvoří a rozlehlá zahrada proměněna podle vkusu 19. století v přírodní krajinářský park. Další držitel zámku, Maxmilián Oldřich z Kounic, pokračoval v budování severního zámeckého křídla, jehož realizací pověřil d r. 1732 Václava Petruzziho. Poněvadž mělo být vytvořeno honosné průčelí a slavnostní společenský sál; bylo nutno změnit dosavadní úpravu západního traktu. Italský architekt Valmaggini rozšířil reprezentační čestný dvůr; na budování průčelí se snad podílel Josef E. Fischer z Erlachu, který také stavěl zámecký vodovod. V r. 1752 stála již celá zámecká budova včetně západního křídla. Její výzdoba však trvala ještě dalších 15 let. Z této doby pocházejí i iluzívní nástěnné malby Josefa Pichlera v hlavním sále, představující Herkula v boji se lvem a býkem, malby v zámecké kapli, prostupující celou výšku bočního křídla, a výzdoba přilehlé sakristie. Sochařské práce v kapli Ukřižovaný a andělé jsou dílem F. X. Masserschmidta. Výzdoba skončila v r. 1767. V té době již byl majitelem panství Václav Antonín Kounic (1711—1794), který ač původně duchovní, byl po smrti svých bratrů určen za dědice. Po studiích na několika zahraničních univerzitách vstoupil do diplomatických služeb, byl císařským komisařem na permanentním říšském sněmu v Rezně, pak vyslancem při různých italských dvorech a posléze ministrem pro správu habsburského Nizozemí v Bruselu. V r. 1748 dosáhl úspěchu při mírovém jednání v Cáchách, načež se stal konferenčním ministrem a byl za zásluhy odměněn Rádem zlatého rouna. Byl nejen ctitelem francouzských mravů, řeči a literatury, ale také Francie samé (v 1. 1750 — 1753 byl vyslancem ve Versailles); zasloužil se o získání francouzského krále za spojence Rakouska, a nabyl tím neomezené důvěry císařovny Marie Terezie. V r. 1756 se stal dvorským a státním kancléřem a kancléřem pro záležitosti italské a nizozemské. V r. 1764 byl povýšen do stavu říšských knížat. Byl též znám jako znalec a podporovatel umění (mimo jiné byl i protektorem vídeňské Akademie umění). Za císařů Josefa II. a Leopolda II. však jeho vliv poklesl. Zemřel ve Vídni 27. června 1794 a byl pohřben ve Slavkově. V následující době proslul slavkovský zámek v souvislosti s bitvou u Slavkova, k níž došlo 2. prosince 1805 mezi francouzskými vojsky na straně jedné a spojenými rusko-rakouskými vojsky na straně druhé. Císař Napoleon po vítězné bitvě ve dnech 3.—7. prosince na zámku přenocoval a zde byla také zahájena první mírová jednání. Moravská větev Kouniců vymřela knížetem Aloisem Václavem z Kounic, který zemřel v Paříži 17. listopadu 1848; zámek Slavkov s velkostatkem převzala česká větev hrabat Kouniců, která odvozovala svůj původ od Bedřicha z Kounic (+ 1635). Z ní vynikl hrabě Václav z Kounic (+ 1913), známý český politik a mecenáš. V r. 1945 přešel slavkovský zámek do správy státu.

Období

Statistiky

  • 22 fotek
  • 0 se líbí

Fototechnika

Canon EOS 7D

Nastavení

Nahlásit album
Slevy 25 % platí na všechny dárky z fotek. Vytvořte si z vašich fotek snadno fotoknihu, plakát, fotky na zeď a další fotoprodukty. Sleva platí po zadání kódu: Vajicka
S kódem: Vajicka Akce platí do 14. 4. 2024
Zjistit více

Vytvořte si fotodárky

Z alb a fotek na Rajčeti nebo i z disku počítače si můžete snadno a rychle vytvořit různé fotodárky pro sebe nebo své přátele.

Reklama

Pokračujte v prohlížení

Jestli se vám album líbí…

Přihlásit se na Rajče Prohlédnout znovu
Spustit prezentaci Zastavit
TIPZměny uložíte také pokračováním na další fotku či video a zrušíte je klávesou ESC.
Přidejte do popisu štítky (např. #svatba #cestování) a fotku či video tak objeví více lidí.
slavkov_u_brna
Komentáře Přidat