sklady_jadernych_zbrani_javor_52
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
Album zobrazuje pouze fotky a videa ( z ). - zrušit filtraci.

Odstranění fotek a videí z alba

Vyberte všechny fotky či videa, které chcete smazat a potvrďte akci.

Název

sklady_jadernych_zbrani_javor_52

Popis

Sklady jaderných zbraní JAVOR 52 - Jeden ze tří areálů zahrnujících i dva dvoupodlažní podpovrchové sklady speciální munice, vybudovaných v rámci Akce „Javor“, se nachází přibližně severně Bělé pod Bezdězem. Konkrétně jde o objekt s označením Javor 52. Před rokem 1990 by po této silnici československý občan neměl šanci projet. Celá oblast Vojenského výcvikového prostoru Ralsko byla vojenským prostorem, do nějž smělo vkročit jen několik málo místních obyvatel. Celým prostorem vedla pouze jediná silnice průjezdná pro civilní vozy a na té platil přísný zákaz zastavení. K objektu skladů se ale neměla šanci přiblížit ani většina sovětských vojáků dislokovaných v prostoru VVP Ralsko. Do prostoru skladů speciální munice měl přístup pouze předem určený personál. Valná většina v Ralsku dislokovaných vojáků neměla o tomto zařízení nejspíš sebemenší ponětí. Zázemí skladů jako kasárny atd. v současné době slouží jako uprchlický tábor Ministerstva vnitra. Z původního obraného perimetru valů a okopů lze dnes najít pouze betonové pevnůstky. Hlavní skladovací depoty byly v areálu dva. Každý z objektů je přibližně 40 metrů dlouhý a 20 metrů široký, Maskování zajišťovalo zahrnutí zeminou a vysázení stromů, které měly ze vzduchu budit dojem souvislého lesního porostu. Každý ze skladů měl dva hlavní, protilehlé, masivními vraty osazené vstupy. Podle dostupných informací měl vždy jeden sloužit pouze k vykládce a druhý k nakládce skladovaného materiálu. U každého z hlavních vstupů do objektu skladů byla původně i zastřešená betonová rampa, umožňující nacouvání nákladních automobilů, ty dnes již neexistují a vchody jsou zavezeny panely a zeminou. kladovací objekty měly jedno přízemní a jedno podzemní patro. Zatím co přízemí sloužilo především k nakládce a vykládce materiálu, v podzemí se nacházely samotné skladovací prostory a technické zázemí. Přízemní a podzemní patro bylo propojeno prostorem manipulačního sálu. Manipulace s hlavicemi byla snadná a zároveň umožňovala naprosté utajení. Ani řidič nákladního vozu tak nemusel mít tušení, jaký materiál vlastně veze a jak vypadá skladovací objekt. Kontejnery s hlavicemi byly po vyložení z nákladního automobilu přeloženy na manipulační vozíky, zataženy skrz první silnostěnná betonová vrata dovnitř depotu do meziprostoru mezi prvními a druhými tlakovými vraty. V tomto okamžiku převzala kontejner s hlavicí prověřená obsluha skladu došlo k uzavření vnějších vrat a až poté byla otevřena vnitřní silnostěnná vrata a munice byla vtažena do manipulačního sálu. Poté, byl kontejner, za pomoci řetězového posuvného jeřábu spuštěn do spodního patra k uložení v jedné ze čtyř skladovacích místností. V každé ze temperovaných a klimatizovaných místností byl prostor maximálně pro 15 kontejnerů umístěných ve dvou řadách. Vozíky byly v místnostech fixovány proti pojíždění upnutím kotvami k podlaze. V každé skladovací místnosti umístěn i mohutný trezor na dokumentaci ke skladovanému materiálu. Jeden objekt by tak při plném využití kapacity mohl pojmout až 60 skladovacích vozíků, dva depoty v rámci jednoho areálu potom 120 vozíků. Skladovací prostor patřil k prostorám s nejpřísnějším režimem vstupu. Dovnitř mohly vstupovat pouze osoby oprávněné a te ještě pouze ve dvojici. Za běžného provozu skladu to byl náčelník skladu a velitel celého komplexu. Přímo do skladovacího prostoru nesměl samostatně vstoupit ani dozorčí, jehož stanoviště bylo přímo v objektu. Sklad byl průběžně uzamčen dvěma zámky a signalizace jeho otevření byla vyvedena jak k dozorčímu skladu, tak k dozorčímu útvaru. Hlavní vstupy do skladu byly kromě případů navážení či vydávání materiálu vždy uzavřeny. Personál skladu vstupoval do objektu za účelem provádění zkoušek a revizí zásadně bočním vchodem. Ve skladovacím prostoru musela být zabezpečena stálá teplota a vlhkost vzduchu. Každý ze skladů byl proto napojen na centrální systém vzduchotechniky. K pomocnému ohřevu vzduchu byly v každém ze skladů připraveny i elektrické přímotopy. Teplota se ve skladovacím prostoru musela pohybovat mezi 15 a 25 stupni Celsia. V každém ze skladů proto nechyběly měřiče teploty a vlhkosti vzduchu. Sklady byly vybaveny navíc i havarijním systémem chlazení jaderných hlavic za pomoci hélia. Tento systém se ale využíval pouze v případě výpadku centrálního systému vzduchotechniky, kdy by hrozilo přehřátí jádra jaderných hlavic. (http://fortifikace.cz/akce-javor-sklady-jadernych-zbrani-javor-52/)

Období

27.12.2018

Statistiky

  • 26 fotek
  • - zobrazení
  • 2 se líbí

Nastavení

Veřejné album

Vidí všichni lidé.

Přístupné pro 18+

Vidí pouze lidé, kteří potvrdí svou plnoletost pro zobrazení obsahu 18+.

Skryté album

Vidí pouze lidé, kteří znají přesnou adresu alba.

Zakódované album

Vidí pouze lidé, kteří zadají kód, který nastavíte.

Nahlásit album
Reklama

Další alba autora

Podobná alba

Pokračujte v prohlížení

Jestli se vám album líbí...

Také album můžete sdílet

Obsah 18+

Toto album může mít nevhodný obsah pro mladistvé.
Vstup do alba je povolen jen osobám, kterým je minimálně 18 let.

Je mi alespoň 18 let
Opustit album
TIP Chcete-li pohodlně zobrazovat alba s citlivým obsahem bez nutnosti potvrzení,
povolte si tuto funkci v nastavení. Zjistěte více o obsahu pro dospělé.
Spustit prezentaci Zastavit
TIP Změny uložíte také pokračováním na další fotku či video a zrušíte je klávesou ESC.
Přidejte do popisu štítky (např. #svatba #cestování) a fotkuvideo tak objeví více lidí.
sklady_jadernych_zbrani_javor_52
Komentáře Přidat