Název

skara

Popis

Skara - Jde o terénní pozůstatky středověkého feudálního sídla rozsahem blížící se rozměrům malého románského hradu s předhradím. Hrad s vžitým názvem Skara (Hostyně) byl údajně pobořený za husitských válek a definitivně zničen vypálením a rozvalením 26. září 1507 Jiřím Kopidlanským, úhlavním nepřítelem Pražanů. Hrad Skara není pro topografickou literaturu neznámým pojmem. Vůbec poprvé jej najdeme pod názvem Sacar na mapě Čech Klaudiánsko-Crigingerova typu z konce 90. let 16. století, vydané roku 1614 v německé verzi Munsterovy Kosmografie. Hrad Skara uvádí také Bohuslav Balbín v díle Miscellaneorum Historicorum Regni Bohemiae: "Skara castrum ad Auval dejectum, in quo B. Arnestus Pragensia Episcopus est geniusí", nebo-li Skara patřící k Úvalům, v němž se narodil blahoslavený Arnošt, arcibiskup pražský. V pojednání o hradech již Balbín název Skara nepoužil a hovoří o hradu Úvaly a ve své práci Krásy a bohatství České země hovoří o Hostyni jako o zbořeném hrádku u Úval, v němž se narodil pražský arcibiskup Arnošt. ée nemohlo jít knížecí dvůr a statek Hostýn (dnešní Hostín) v rukou Lichtenštejnů je zřejmé, neboť ještě za Balbínova života v 17. století byl plně funkční a osídlený. Novou informaci potom o hradu Skara přináší až F. A. Heber, který mimo jiné uvádí: "První výraznější zpráva o něm (o hradu Skara) je až za hraběte z Lichtenštejna, který jako zemský nadřízený panství äkvorec a Uhříněves nechává zříceniny rozebrat a kameny používá k oplocení nově zřízené obory, takže dřívější hrad beze stopy zanikl". Uvedený hrad Skara-Hostyně stál při obchodní tzv. Trstenické stezce nedaleko místa, kde Výmolu překračovala cesta do äkvorce přes jediný brod v širokém okolí, a vedle toho, že byl feudálním sídlem, mohl plnit také strážní roli nejen na stezce, ale i k tomuto brodu přes Výmolu " dnes bychom ho mohli hledat zhruba 500 m od nejstarší městské části Úval, zvané Chaloupky, proti proudu Výmoly směrem k oboře před soutokem Výmoly s bezejmenným potokem. Pozůstatky hradu popsali a publikovali v roce 1998 Jiří Jindřich a Jan Pešta. Dvojdílná hradní dispozice zaujala prostor asi 60x60 metrů na nevýrazném ostrohu nedaleko soutoku Výmoly s malým pravobřežním přítokem bezejmenného potoka, který protéká úzkou asi 15 metrů hlubokou roklí. Od severu a od východu byl hrad chráněn příkrými svahy, ne však již na jižní a západní straně, kde terén zvolna stoupá a přechází do rovinaté krajiny. Tato situace si vynutila vybudování obvodového příkopu a valu. Navíc se celá využívaná plocha silně svažuje k severu. Do dnešní doby se, kvůli rozebrání hradu Lichtenštejny na stavební materiál k ohrazení obory v 17. století, nad úrovní terénu nedochovalo žádné zdivo, ale reliéfní relikty jsou natolik výrazné, že je možné si představit původní podobu hradu. Za současné situace můžeme rozlišit plochu předhradí a hradu. Předhradí lichoběžníkového tvaru o stranách 34, 26, 32, 30 a 18 metrů a je v některých místech obklopeno valem, který dosahuje výšky okolo 2 metrů, a výrazným příkopem, širokým 4 až 7 metrů a hlubokým 1 až 1,5 metru. Na jihozápadní a severozápadní části místa jsou patrné kruhové pahorky převyšující val, které by mohly být pozůstatky po nárožních věžích. Nejvýraznějším pozůstatkem je dvoustupňová terasa, přiléhající k jihovýchodní straně o rozměrech 13 x 20 metrů. Stavba, která zde nad příkrým srázem rokle stála, mohla být hradním palácem. Celý lichoběžníkový areál hradu je ohrazen zbytky oborní zdi. Pro tehdejší majitele a stavitele zdi bylo místo patrně natolik významné, že ho začlenili do nově zřizované obory. Podobu hradu můžeme pouze odhadovat. Na základě porovnání dochovaných půdorysných pozůstatků s vyobrazením na mapě z roku 1614 a podobou umělé zříceniny je možné dojít ke domněnce, že hrad měl dvě nárožní věže. Tato domněnka vychází ale z předpokladu, že kruhové terénní pahorky na jihozápadě a severozápadním nároží jsou zbytky po věžích s výškou od 3,2 do 3,8 metru ode dna příkopu, a že kresba na mapě z roku 1614 zobrazuje tentýž objekt v přibližně realistické podobě. Val je navršen ze zeminy a kameniva. Viditelným reliktem je okrouhlá prohlubeň v ose bývalého vstupu o průměru 4 metrů. Snad se jedná o zasypanou studni. Lichtenštejnové, majitelé panství, nechali na počátku 19. století jako upomínku na hrad vystavět umělou romantickou zříceninu s názvem Skara na vzdálenějším místě nad údolím Výmoly, která se do dnešní doby nedochovala. Z toho, co víme, lze usuzovat, že hrad náležel do kontextu hradů s palácem jako hlavní obranná i obytná stavba a mohl být součástí systému sídel, které si v pražském okolí stavěli příslušníci nižší šlechty a bohatý pražský patriciát. Později, v první polovině 14. století, přestal asi majitelům vyhovovat a ti v roce 1341 zbudovali novou tvrz a hospodářský dvůr Hostín, nebo byl hrad po polovině 14. století opuštěn, jelikož ztratil rezidenční funkci (hrad v nedalekém Škvorci). Za prvního doloženého majitele majetku Hostyně lze považovat Arnošta I. z Hostyně, jinak ze Staré a z Pardubic, který je uváděn okolo roku 1320 jako královský hejtman na Kladsku. Dále se z Hostyně také psal jeho bratr Dětřich, který zemřel před rokem 1341. Roku 1346 je zmiňován Kuník z Hostyně, purkrabí na Kyšperce (v té době arcibiskupský hrad na dnešním Teplicku).

Východní část je zničena novodobou zástavbou.

http://webarchiv.mestouvaly.cz/
Dr. Vítězslav Pokorný

Kategorie a štítky

Nastavení