Název

schlettau

Popis

Schlettau (D) - Dnešní zámek byl původně vystavěn ve 12. st. jako vodní hrad, který měl za úkol po dobu 800 let chránit obchodní solnou cestu z města Halle do Čech. Skrz město probíhala od 15. st. tzv. Stříbrná cesta, čemuž nasvědčuje architektura vystavěná z bohatství získaného těžbou rud. Ve starých listinách se jako majitel hradu vyskytuje Günther von Chrimmitschau, který ve 13. st. podporoval kolonizaci této krajiny. Mezi lety 1250 až 1280 patrně došlo k založení stejnojmenného města. Günther také nechal r. 1274 založit nevelký kostel sv. Petra a osadil ho řeholníky z Míšně. R. 1351 císař Karel IV. potvrdil dvěma šlechticům (Bedřich, Bernard) rodu von Schönburg zdejší panství jako léno. V té době spadalo území pod českou korunu. Od r. 1413 až do doby reformace patřil zámek z větší části mocnému cisterciáckému klášteru v Grünhainu, jehož opat Pavel Morgenstern kolem r. 1500 nechal již nevyhovující a nepohodlný hrad přestavět na pozdně-gotickou rezidenci. V r. 1429 do Krušných hor přišla husitská vojska a zničila majetky kláštera včetně zámku. Rok poté dávají tedy mniši zámek z důvodu rozsáhlého poškození do zástavy kurfiřtu Bedřichu "Dobromyslnému" a ten jej dále postupuje Zikmundovi von Miltitz. V r. 1464 vyplatil klášter zámek Schlettau zpět od kurfiřta. Od té doby již nespadal pod území Čech. V r.1536, se zavedením reformace byl rozpuštěn klášter. Hrad pak přešel definitivně do vlastnictví saského knížectví. Kurfiřt Bedřich zde usadil Jiřího Trutschlera jako vrchního úředníka správy pro lov a lesní hospodářství. R. 1557 obdržel zámek Wolf Tiefstetter za své zásluhy u kurfiřta Mořice a svým působením úspěšně ekonomicky pozvedl zdejší panství. Kurfiřt August kupuje r. 1571 panství a využívá poté zámek pro lov a hony. Třicetiletá válka se nevyhnula ani Schlettau, zámek byl nejprve obsazen císařskými vojsky generála Holka, pak švédskými oddíly Bannera a Wrangela, kteří zde měli svůj hlavní stan. Od počátku 17. st. až do r. 1796 byl zámek a panský dům upraven pro potřeby reprezentace saského kurfiřta a sloužil jako lovecký zámek. Další budovy byly sídlem vrchního hajného, fořta starajícího se o divokou zvěř a právě v té době byl přestavěn v barokním slohu. Po r. 1796 byl zámek opuštěn, pustnul, výbava byla rozprodána v dražbě. Mezi lety 1796 až 1812 byl dvorní komisař Kristián Arnošt Wunnerlich prvním soukromým nájemcem zámku. Poté zde byl opět mezi lety 1814 až 1825 úřad lesní správy pod vedením Františka Abraháma Einsiedela. Jan Traugott Lohse r. 1814 nechal vybudovat přádelnu bavlny v místech, kde se nalézá dnešní zámecký park. R. 1885 zdědil Karel Julius Naumann zámek po svém otci a zřídil zde továrnu zemědělských strojů. Kolem r. 1900 nechal část starých (spadnutím hrozících) budov zrestaurovat ve stylu neogotiky, kterou lze dodnes spatřit. R. 1923 prodal svou továrnu jedné berlínské firmě, která o rok později zbankrotovala a tak v r. 1930 přechází stavba do majetku obce. Ta zde na zámku nechala zřídit muzeum.

Kategorie a štítky

Nastavení