Název

kunstat

Popis

Kunštát - Předchůdcem kunštátského zámku byl hrad, který se poprvé výslovně připomíná v r. 1360, ačkoli syn Heralta z Obřan, purkrabí v Olomouci, se po Kunštátu píše již v r. 1281. Od Kunštátu odvozují svůj původ i všechny vedlejší větve rodiny pánů z Kunštátu jak v Čechách, tak i na Moravě, a to rodina jevišovická, lestnická, stařechovická, lysická, boleradská, poděbradská i knížata münsterberská, která byla přímými potomky krále Jiřího z Poděbrad († 1471), nejslavnějšího člena rodu. Prvním historicky doloženým příslušníkem rodiny, která vlastnila panství a hrad Kunštát, byl Kuna, podle něhož se nazývá i městečko Kunštát či Kunino Město (například v r. 1398). Kunštátské panství, tedy i hrad, zdědil na základě rodinných smluv po r. 1408 Boček z Kunštátu a z Poděbrad, děd pozdějšího českého krále Jiřího. Boček však v r. 1417 zemřel a jeho synové Boček a Viktorín spravovali majetek společně. Koncem 14. a počátkem 15. století byl hrad podstatně rozšířen, zvětšil se hradní palác spolu s věží a předhradím. Když v r. 1427 zemřel Viktorín, byl jeho syn Jiří teprve šestiletý. Jeho poručníkem se stal Heralt z Kunštátu a z Lestnice, který spravoval hrad Kunštát. Markrabě Albrecht rakouský, zeť císaře Zikmunda, hrad v r. 1436 dobyl a odňal jej Heraltovi, který byl v r. 1444 v Brně na radnici sťat. Nedospělých sirotků se ujal Jiří z Kunštátu a z Poděbrad, který se stal po r. 1448 majitelem Kunštátu a jenž také hrad znovu podstatně přestavěl; vybudoval Poděbradovu hranatou věž a zvětšil a opevnil předhradí. Jiří držel hrad i po r. 1458, kdy byl zvolen českým králem. V r. 1464 předal Kunštát svému příbuznému Pročkovi z Kunštátu a z Opatovic. V r. 1520 prodal poslední majitel z rodiny pánů z Kunštátu Ludvík Zajímač z Kunštátu a z Jevišovic kunštátské panství Vilému z Pernštejna, za něhož prodělalo mimořádné úpravy předhradí. V r. 1529 koupil panství a hrad Jan Černčický z Kácova, v jehož rodině však zůstaly jen do r. 1558. V r. 1562 je získal Jan Fridrich z Hardeku. V 16. a počátkem 17. století se pak majitelé hradu často střídali. V druhé polovině 16. století byl hrad přebudován v renesanční zámek; úpravy se však nedotkly předhradí. Velmi pohnutá i pro Kunštát byla 20. léta 17. století, jež jsou v místní tradici spojována s pobytem Jana Ámose Komenského na zdejším zámku. Štěpán Šmíd z Freyhofenu, majitel panství, nebyl pro svou věrnost císaři Ferdinandu II. postižen konfiskacemi. Jako kalvinista však musel odejít ze země a nakonec byl nejrůznějšími intrikami stejně zbaven zámku i panství. Poté se jejich majitelé střídali, až je v r. 1678 získal Jan Maxmilián z Lamberka. Ten v r. 1680 zámek barokně upravil v dvoupodlažní obdélníkovou budovu, přičemž byla ponechána podstatná renesanční část stejně jako hranatá věž z někdejšího hradu. Počátkem 20. století byl zámek upravován znovu; v romantickém tylu byla přebudována hradní brána, původní obvodové hradby se změnily v terasy a vzniklé prostory byly parkově upraveny. Také interiér dostal romantický ráz. Posledními majiteli zámku – v 19. a 20. století – byli Coudenhoveové. Dnes je zámek státním majetkem ve správě Národního památkového ústavu v Brně.

Kategorie a štítky

Nastavení