Název

krnsko

Popis

Krnsko - Původní tvrz byla v průběhu 16. stol. přestavěna na renesanční zámek, který byl dále rozšiřován. Podle zprávy z r. 1650 se celý komplex skládal ze starého a nového paláce, staré a nové zbrojnice, kuchyně, sklepů, koníren a dalších obytných místností a hospodářských budov. V roce 1726 koupil Krnsko Josef František z Vrbna, který později přestavěl zámek v barokním slohu. Je to čtyřkřídlá jednopatrová budova se čtvercovým dvorem. Na severní straně je ve středu rizalitu polokruhový portál, nad nímž vystupuje čtyřboká věž s cibulovitou bání. Na třech stranách nádvoří se zachovaly renesanční arkády na pilířích, pouze na severní straně byly při úpravách zazděny. Kolem zámku je anglický park na místě zasypaných příkopů bývalého opevnění. Na sklonku 18. stol. připadlo Krnsko Václavu Šporkovi. Za Šporků byl zámek v r. 1842 opravován. Šporkové sídlili na Krnsku až do r. 1873, kdy panství koupil Eugen Vratislav z Mitrovic. V roce 1919 si zámek na 20 let pronajal Podpůrný fond legionářský a zřídil zde sirotčinec pro osiřelé a opuštěné děti po českých legionářích, nazvaný Dům dětství. Aby zde děti mohly být umístěny, prošla budova velkou rekonstrukcí podle plánů architekta Jana Pacla z Prahy. Chybělo sociální zařízení, vodovod, kanalizace i elektrické osvětlení. Bylo zde umístěno asi 72 dětí, které v budově navštěvovaly i školní učebny. Později začaly děti docházet do krnské školy a změnil se i název na Domov legionářských sirotků. Při úpravách se nezapomnělo ani na okolí, zarostlý park byl upraven a bylo vybudováno velké hřiště. Před 2. světovou válkou byla v zámku ozdravovna pro děti, které do ní jezdily na doléčení nebo i na prázdniny. Za války zde byly uloženy vzácné knihy, chráněné zejména před leteckými nálety. Byly nejen uloženy, ale i archivně zpracovány. Po válce byla v zámku do roku 1952 umístěna učňovská škola. V tomto roce museli být žáci přestěhováni, protože zde tekla hygienicky závadná voda. Budova byla asi rok prázdná, potom si ji pronajal Středočeský obchod s nábytkem a využíval prostory na uskladnění nábytku. Bylo zde také uloženo velké množství televizorů. V roce 1956 se budova vyklidila a o rok později začaly stavební úpravy pro zřízení Domova důchodců. Slavnostně byl otevřen v roce 1959. S péčí o staré lidi zde vypomáhaly řádové sestry z Kongregace Šedých sester řádu sv. Františka. Předtím pracovaly v boleslavské nemocnici, ale byly z ní vyhnány do zdejšího domova. K všeobecné spokojenosti zde mohly zůstat pouze do roku 1982, pak musely Domov důchodců opustit. V současnosti je zámek v soukromém vlastnictví a prázdný. #architektura #cestování

Kategorie a štítky

Nastavení