Název

dul_medenec

Popis

Důl Měděnec - Důl Měděnec je uzavřený železnorudný důl v Měděnci v Krušných horách. Výstavba vlastního dolu proběhla mezi lety 1960 a 1968, kdy byl v květnu uveden do provozu, přestože nebyl kompletně dokončen. Mezi lety 1968 a 1992, kdy byl v provozu, se v něm vytěžilo přibližně 2,7 miliónů tun rubaniny, což představuje asi 936 tisíc tun železa. Po určitou dobu se v něm získávaly také rudy mědi a stříbra. Po ukončení těžby kovových rud z důvodu vyčerpání ložiska v roce 1992, ještě krátkou dobu probíhala těžba muskovitu a granátů. Definitivně byla těžba zastavena v roce 1997. Celý dobývací prostor dolu tvořilo pět skarnových ložisek magnetitu: Měděnec, Měděnec-sever (mezi Měděncem a Mezilesím), Přísečnice (2,5 km severně od Měděnce), Fischer-Václav (500 metrů severovýchodně od ložiska Přísečnice) a Kovářská (severovýchodně od Kovářské). Těžba probíhala pouze na třech z nich. Hlavní ložisko Měděnec tvořila ve skarnovém tělese vyvinutá magnetitová čočka o délce až 600 metrů, šířce 300 metrů a mocnosti až 90 metrů s ortorulami v nadloží. Otevíraly ji dvě svislé jámy. Klecová jáma Měděnec vyhloubená během průzkumu Jáchymovskými doly a prohloubená do roku 1968 až do hloubky 224,5 metrů sloužila k dopravě lidí a pomocného materiálu, zatímco skipojáma vybavená těžním zařízením byla hluboká 279 metrů. Měla čtyři patra. Ze třetího vedl překop k ložisku Přísečnice a pod čtvrtým patrem se nacházela drtírna rudy. Ložisko poskytlo 85 % vytěžených surovin. V roce 1989 provedli zaměstnanci velký odstřel, který vedl k propadu nadložní klenby, v jehož důsledku se na povrchu vytvořila časem zatopená propadlina o průměru přes sto metrů. Příčinou propadu byla snaha získat větší množství rudy těžbou zásob z ochranných pilířů širokých 8–10 metrů mezi jednotlivými komorami širokými 30 metrů. Celková produkce dolu byla 2 672 000 tun rubaniny o průměrné kovnatosti 35,07 %, což odpovídá 937 000 tun kovového železa. Průměrný roční úhrn rubaniny se pohyboval kolem 110 000 tun. Hlavním produktem dolu byl železný koncentrát využívaný k výrobě surového železa nebo jako zatěžkávadlo pro uhelné úpravny. Od roku 1982 se však z doprovodného chalkopyritu vyráběl také měděný koncentrát s celkovým obsahem 323 tun mědi a 807 kg stříbra (z koncentrátu bylo získáno v Kovohutích Krompachy 752 kg stříbra). V posledních pěti letech provozu odebíral měděneckou magnetitovou drť z nejkvalitnější železné rudy podnik Výstavba jaderné elektrárny Temelín, který ji používal k výrobě těžkých betonů. Kromě rud se využíval také štěrk a zpracovávaly se zde nízkotavitelné strusky z chomutovských Válcoven trub a železáren, ze kterých se vyráběla zatěžkávadla, a pokusně také železné podíly z popílků tepelných elektráren v Prunéřově a louženců z niklové huti Sereď.

Kategorie a štítky

Nastavení