Název

dubnica_nad_vahom

Popis

Dubnica nad Váhom (Dubnický kaštieľ) (SK) - Kaštěl v Dubnici nechal postavit na starším základě z přelomu 16. -17. stol. Gašpar Ilešházi v letech 1637-1642. Renesanční zámek byl stavěn tak, aby byl schopen obrany, to dokládají i klíčové střílny. Byl obehnán hradbou, příkopem a opatřen také padacím mostem, který zanikl v 18. stol. Ve výstavbě a rozšiřování se pokračovalo celé 17. stol. již v barokním slohu, zejména v letech 1659 a 1676. Po Gašparově smrti zámek zdědil jeho syn Gabriel a poté Gabrielův bratr Juraj Ilešházi. Ten se zaměřil na dostavbu západního křídla již v barokním slohu, v němž v roce 1730 vznikla kaple Nanebevzetí Panny Marie. Vedle zámku vznikl rozsáhlý francouzský a poté anglický park. V polovině 18. stol. byla v parku postavena také oranžerie, která existovala až do roku 1937. Na počátku 19. stol. bylo přistavěno východní křídlo v klasicistním slohu. Po Jurajově smrti zámek zdědil jeho adoptovaný syn Mikuláš, který se pustil do celkové přestavby do dnešní podoby. V současnosti zámek rekonstruovaná část slouží jako městské muzeum, galerie a informační centrum.

Dubnická umělá jeskyně (grotta) - Byla vystavěna na počátku 19. století z tufového a z lomového kamene, její součástí je i dřevěná nástavba vyhlídkové věže v neogotickém stylu s vitrážovými okny. V průběhu druhé světové války však objekt zachvátil rozsáhlý požár a stavba začala chátrat. Byla v neutěšeném stavu prakticky až do konce dvacátého století. Významná památka města byla rekonstruována teprve v letech 2009 – 2010 u příležitosti 50. výročí přiznání statutu města Dubnica nad Váhom. Byla tu objevena původní kamenná podlaha v krbové místnosti a při odkrývání chodeb byly nalezeny úlomky plastik a původních říms. Podle některých pověstí odtud vedou tajné chodby k nedalekému zámečku a dokonce až k Trenčínskému hradu, napovídá tomu část podlahy při vstupu do bludiště, která se jeví jako klenba tajné chodby.

Kategorie a štítky

Nastavení