Název

dohna

Popis

Dohna (D), Donín - Hrad nechal roku 960 založit Ota I., jako nástupní pevnost před českou hranicí. Jindřich IV. jej roku 1076 spolu s příslušným správním obvodem věnoval Vratislavu II. jako projev důvěry. Pravděpodobně v té době získává hrad jméno Donín, tedy sídlo Doně nebo Zdoně (české křestní jméno). Od té doby byl Donín českým zbožím v Říši, což nebyla zrovna typická pozice, protože král ani císař Říše v Česku žádné zboží nedrželi. Nicméně Vratislav Donínskem oblenil Wiprechta z Grojče (při příležitosti svatby s Vratislavovou dcerou Juditou), v roce 1109 jej přejímá Jindřich V. a činí z Donína purkrabství. V držbě se pak v krátkých sledech střídá Říše a český panovník, v roce 1152 pak přechází už jako říšské léno od Fridricha Barbarossy na Jindřicha z Rotova, který se začíná psát jako purkrabí z Donína. V roce 1212 opět připadá hrad darem Fridricha II. českému králi Přemyslu Otakarovi I., ovšem za podmínky, že hrad vyplatí Míšni, což se i stalo. Roku 1341 je purkrabství donínské proměněno v panství České koruny přináležející králi. Hrad ovšem v roce 1402 připadl k Míšeňsku (následně Sasku) – byl dobyt, ale ne zcela zbořen, obytné budovy se zachovaly a staly se sídlem správce markrabství – a Donínové o svou hodnost přišli, přesto se ale dále psali jako Donínové. Koruna se domáhala ještě s různými úspěchy náhrady, ale v 17. století tyto pokusy ustaly, zůstaly bez odezvy. Od 13. století do roku 1562 sídlila jedna větev donínského rodu v severních Čechách, kde držela Grabštejn, Lemberk a Valtínov. Jiná větev rodu držela Vildštejn, Okoř a Benátky nad Jizerou, většinu majetků ale rod ztratil v pobělohorských konfiskacích. Když guvernéři přestěhovali své sídlo do Pirny od roku 1457, začal hrad chátrat a byl rozebírán na stavební materiál místními. Na dochovaných vyobrazeních hradu z roku 1690 A. Nienborga a na kresbě Goebela z roku 1793 jsou stále vidět rozsáhlé zdi a věž. V roce 1803 koupil kpec se zříceninou Heinrich Ludwig von Dohna, aby přestavěl pozůstatky hradu v duchu rostoucího romantismu. Hradní kopec byl za tímto účelem vyčištěn z trosek zříceniny hradu a začala se stavba kruhové věže. Napoleonské války však zabránily provedení romantického plánu. Nakonec byla kruhová věž dokončena v roce 1830 a v té podobě se dochovala. V roce 1826 koupil kopec místní střelecký spolek a zřídil zde v roce 1828 střelnici. V dnešní době byly prostory bývalé střelnice využívány jako restaurace a taneční sál a v prvním patře od roku 1958 bylo muzeum, dnes již přestěhované na náměstí.

Kategorie a štítky

Nastavení