Název

devin_sk

Popis

Devín (SK) - Vápencový vrch na soutoku Moravy a Dunaje umožňující kontrolu širokého okolí, byl díky své strategické poloze osídlen od nejstarších dob. Nejstarší dochované památky osídlení pocházejí z mladší doby kamenné. Archeologické nálezy dokládají, že vrch byl využíván nejen jako sídlo, ale i jako kultovní centrum. V 1. až 4. století, v období expanze římského císařství, zde byla římská vojenská stanice, která byla opěrným bodem v barbariku a současně také jedním ze strážních míst nedalekého města Carnuntum, hlavního města provincie Horní Panonie. V době Římanů zde byly vybudovány zděné stavby, jejichž pozůstatky se zachovaly dodnes. Po odchodu Římanů se zde vystřídalo několik kultur. Od 7. do 9. století se zde usidlují Slované. Největšího rozkvětu se dočkalo osídlení v 9. stol., kdy zde bylo opevněné hradiště s velkým kostelem a hřbitovem. Předpokládá se z nálezů, že v této době zde bylo pravděpodobně i sídlo knížecí družiny. Zpráva o velkolepém hradě "Dowina" z roku 864, uváděná v letopisech v klášteře ve Fuldě, tak bývá ztotožňována s hradištěm na Devíně. Po rozpadu Velké Moravy a nájezdech Maďarů dochází v 10. až 13. století k úpadku osady. Na začátku 13. stol. vzniká v místě horního hradu raně středověký královský hrad sloužící především jako pohraniční pevnost. Významně rozšířen a přestavěn byl za pánů z Gary, v jejichž vlastnictví byl v letech 1414–1460. Poté patřil pánům ze Svatého Jura a Pezinka. V letech 1527 až 1605 pak rodině Báthory, kteří provedli další úpravy a rozšíření hradu, zejména dolního. Roku 1616 rozsáhlý hrad dobyli nespokojení poddaní a v r. 1620 vojsko Gabriela Bethlena, které zde setrvalo 2 roky. Vzhledem k problémům s hradem daroval císař r. 1635 hrad rodině Pálffy z Erdödu, která ho vlastnila až do 20.stol. Za jejich vlády však hrad sloužil jen správě panství a hospodářským účelům a byl udržován jen minimálně. V roce 1809 zchátralý hrad obsadilo napoleonské vojsko, které ho vyhodilo do povětří. Od té doby je hrad zříceninou. Další poškození hradu přineslo vybudování pomníku knížete Arpáda k výročí svatoštěpánského milénia na konci 19. stol. Tehdy byla srovnána a zabetonována plocha horního hradu. Po změně politické situace za první republiky byl tento pomník odstraněn výbušninou, čímž došlo opět k poškození zříceniny. Od konce 60. let 20. stol. probíhá na hradě archeologický průzkum a zřícenina byla zajištěna. Hrad nyní náleží Muzeu města Bratislavy a je zpřístupněn veřejnosti. Od r. 1961 je hrad národní kulturní památkou.

Kategorie a štítky

Nastavení