Název

cerveny_dvur

Popis

Červený Dvůr - Předchůdcem zámku byl tzv. nový dvůr chvalšinský, který na úpatí Blanského lesa založil Vilém z Rožmberka v roce 1591. Jeho bratr a dědic, Petr Vok z Rožmberka, zde roku 1598 zřídil novou zahradu, v níž byli oborním způsobem chováni bobři, bažanti, koroptve a křepelky. Marie Arnoštka z Eggenberku, rozená ze Schwarzenberku, zde nechala roku 1672 postavit zámek, v jehož severním křídle byla zřízena kaple. Při posledních opravách byla na fasádě střední části zámku objevena sgrafitová výzdoba a v jedné z místností prvního patra renesanční fresky. Lze se domnívat, že stavba z r. 1672 zahrnula do nově budovaného barokního zámku i stavbu (nebo její část) původního renesančního letohrádku rožmberského. Kníže Adam František ze Schwarzenberku ( 1719 -1732 ) dal pokrýt zámek prejzovou střechou. Roku 1736 byl vybudován vodovod pro vodotrysky v zámecké zahradě. V letech 1748 - 1749 byla postavena salla terrena (umělá jeskyně), kterou vyzdobil malíř Josef Lederer (autor malířské výzdoby Maškarního sálu českokrumlovského zámku). Zámeckou kapli vymaloval malíř Schopper. Na výzdobě zámku se v té době podíleli také malíři Aneis, Putz. Tzv. čínský sál s rokokovými nástěnnými malbami z roku 1756 je dílem malíře Františka Jakuba Prokyše (mimo jiné též autora malířské výzdoby interiéru letohrádku Bellarie v českokrumlovské zámecké zahradě). V letech 1779 až 1781 byl tehdejší 18 m široký a 45 m dlouhý zámek rozšířen o přístavbu bočních křídel 37 a 38 m dlouhých a 11 m širokých. Tím byl stavební vývoj zámecké budovy téměř završen. K zahradní fasádě zámku byla v roce 1836 postavena dřevěná veranda, která byla roku 1846 nahrazena železnou, dochovanou dodnes. Rozsáhlý areál v současnosti zahrnuje vlastní zámeckou budovu, jež spolu s přilehlými hospodářskými budovami volně uzavírá velký obdélníkový dvůr a dále mimořádně rozlehlý přírodně krajinářský park o rozloze 105 hektarů s několika zachovanými romantickými zahradními stavbami a fontánami. Barokní zámek je obdélníková jednokřídlá budova, jejíž průčelí půlí rizalit s balkonem, zakončený trojúhelníkovým štítem a krytý mansardovou střechou. Fasáda je členěna lizénami. V přízemí valené a křížové klenby, místnosti v patře plochostropé. Především za panování knížete Josefa Adama ze Schwarzenberku (1741 - 1782) prožíval Červený Dvůr období rozkvětu. Zámek byl ve svých interiérech přestavěn v rokokovém stylu a náročně byl upravován i zámecký park. Zámek Červený Dvůr a především zámecký park zažily svůj druhý vrchol za panování knížete Josefa Adolfa II. ze Schwarzenberku ( 1833 - 1888 ). Podnětem k tomu byly cesty knížete do Anglie, kde se kromě architektury zajímal o tzv. anglické parky. Kromě romantické úpravy zahradní fasády (zřízení verandy) se poté věnoval především přeměně pravidelné francouzské zahrady v rozsáhlý přírodně krajinářský park. Posledním majitelem byl JUDr. Adolf, kníže ze Schwarzenberku (1890 - 1950), jemuž byl majetek r. 1940 zkonfiskován gestapem. V květnu 1945 byl vzat pod českou národní správu, zvláštním zákonem r. 1947 převeden do zemského vlastnictví a po zrušení zemského zřízení se od ledna 1950 stal majetkem československého státu. V objektu zámku je dnes Psychiatrická léčebna (od roku 1965) , jež se specializuje na léčbu alkoholismu a drogových závislostí.

Kategorie a štítky

Nastavení