Název

byvala_dopravni_stola_z_prokopskeho_lomu

Popis

Bývalá dopravní štola z Prokopského lomu (Prokopské údolí) - Cca 100m dlouhá štola, kudy dříve jezdily důlní vozíky z Prokopského lomu, dopravující vytěžený materiál do přilehlých pecí, jejichž nepatrné pozůstatky jsou o pár set metrů dále. Bývalý Prokopský lom a přilehlé okolí je vojenským prostorem s nejvyšším utajením. Jde o jeden z nejvíce utajovaných objektů v naší republice a jednoho z nejrozsáhlejších podzemních prostorů ve střední Evropě, vzniklý z bývalého lomu a nedostavěné nacistické podzemní továrny. Krycí název objektu je K-116, oficiálně VÚ 2508. Přesný rozsah a účel objektu je oficiálně dosud utajován. V místech dnešního vojenského objektu u Prokopského údolí bývala rozsáhlá Prokopská jeskyně s pramenem podzemní vody. Již od 19. století zde byl těžen vápenec a byly zde kopány dopravní štoly a svážnice do vyšších pater lomu, jeskyně byla již koncem 19. století postupně odtěžena. O území se začala zajímat československá armáda již před druhou světovou válkou. Za druhé světové války objekt byl zčásti přebudován na podzemní továrnu Junkers (pod krycím označením Kali) na letecké díly. Byly zde vykopány tři rovnoběžné tunely o délce cca 300 metrů a výšce až 8 metrů, kde se údajně počítalo s parkováním obrněného vlaku, a v podzemí se nacházelo i malé nádraží s překladištěm. V roce 1944 zde údajně měla být dokončena 200 metrů dlouhá podzemní výrobní hala. Mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek v roce 2009 pro Českou televizi uvedl, že nacisté nestihli továrnu zprovoznit. Po vyklizení továrny na konci války byly podzemní prostory prázdné, nějakou dobu zde byly sklady zeleniny. V roce 1948 zde údajně armáda hledala vhodný objekt pro zkoušky zbraní, avšak tento objekt jí nevyhovoval. Ještě koncem 60. let zde opět fungovala těžba vápence, a to prý až do roku 1966. Vladimír Vojíř pro Českou televizi uvedl, že podle operačního plánu Československé lidové armády z roku 1957 zde mělo být velitelské stanoviště hlavního velitelství ČSLA pro případ války, které mělo pojmout až 1000 lidí. Koncem 60. let byl objekt zabrán armádou, která pravděpodobně využívala prostory po německé podzemní továrně a štoly lomu ke zkouškám zbraní, skladování zásob pro případ války a dalším účelům a rozšířila se informace, že je tam budován bunkr pro vládnoucí elitu a špičky armády pro případ jaderné války a hlavní záložní velitelství Ministerstva národní obrany. Počátkem 80. let 20. století byl objekt radikálně přestavěn, zmodernizován a údajně také výrazně rozšířen. #cestování #příroda #architektura #práce

Kategorie a štítky

Nastavení