JP - Všechny fotografie jsou chráněny autorskými právy a jejich další použití, či šíření bez mého svolení je trestné. Popisy míst většinou převzaty z www.hrady.cz. Ja fotky nekomprimuju, to dela pak samo rajce. :( Kdo má o nějakou fotku v normální kvalitě zájem, nechť se ozve, domluva možná. :) Díky za návštěvu. :)
6 fotek, 31.3.2018, 170 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Chřešťovice - Na místě zámku stávala původně tvrz, která se poprvé připomíná k r. 1529. Zprávy o vsi máme samozřejmě ještě ze starší doby. Od poloviny 16. století patřila Kalenicům z Kalenic. Zda přestavba na renesanční zámek proběhla právě za jejich pobytu tady, nebo k ní došlo až později, zatím nemůžeme přesně říci. Celé 17. století se majitelé hodně střídali, až Chřešťovice koupil v r. 1695 Zikmund Ludvík Trauttmannsdorf, jenž je spojil s Protivínem. Od r. 1711 náležely Schwarzenbergům, kteří v r. 1719 přistoupili k barokním úpravám. Další stavební akce probíhaly v polovině 18. století, kdy mj. vznikly podpěrné pilíře v západním průčelí. Posledními výraznějšími změnami prošel zámek v r. 1819, tehdy zřejmě také došlo k částečnému zazdění nádvorních fasád.
7 fotek, 30.3.2018, 102 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Chvalešovice - Neznámo kdy se stala ves Chvalešovice s dvorem majetkem Lévy Malovce z Malovic z libějovické rodové větve. Když pak Léva zemřel (po r. 1523), jeho synové se nakonec dohodli v r. 1548 na rozdělení dědictví, při němž Chvalešovice dostal Zikmund, který si ve vsi vystavěl tvrz. Po jeho smrti r. 1597 převzal Chvalešovice starší syn Václav. Ten potom v r. 11 prodal Václavu mladšímu Malovci z Malovic na Dřitni chvalešovickou tvrz s dvorem a vesnicemi Chvalešovicemi, Malešicemi, Újezdcem. Lhotou, Sedlicemi a Lékařovou Lhotou. S dříteňským statkem byly Chvalešovice Malovci pro účast na stavovském povstání v l. 1618 - 1620 hned v r. 1619 zabrány a jako konfiskát prodány v r. 1628 Baltazaru Marradasovi spolu s ostatním rodinným majetkem Malovců. Renesanční tvrz stojící nad rybníkem je patrová budova podélného půdorysu, krytá trojí souběžnou střechou. Hlavní průčelí k jihozápadu vrcholí třemi ploštíty. Na jihovýchodním a jihozápadním nároží jsou arkýře se zbytky renesančních sgrafit. Místnosti v přízemí jsou klenuté, v patře se zachoval starý trámový strop. Brána ve věži je půlkruhovitě sklenutá. Příkop obklopující tvrz byl později zasypán, tvrz nebyla obydlena a sloužila jako sýpka. Po rodu Marradasů od r. 1661 v majetku Schwarzenberků. Při provádění první pozemkové reformy byly Chvalešovice Schwarzenbergům zabrány a v r. 1933 prodány rodině Vachoutově. Těm byly v r.1948 znárodněny (hospodařilo zde JZD), ale byly v r. 1992 vráceny zpět v restitucích rodině původních majitelů.
8 fotek, 30.3.2018, 33 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Vysoký hrádek - První zmínka o vsi Březí pochází z roku 1367, kdy vladykou Albertem z Březí vymřel tento rod a panství získali jeho příbuzní vladykové z Býšova. Jako první z nich se uvádí Oldřich v r. 1440. Před r. 1520 drželi Březí bratři Jan a Mikuláš Rendlové z Úšavy. Roku 1526 je Mikuláš prodal Janu Nebřehovskému z Nebřehovic a r. 1556 koupil tvrz Zikmund Malovec. Václav Malovec přestavěl r. 1805 své sídlo na zámek. Jeho syn František jej pak r. 1825 prodal Josefu Hirschovi. V vlastnictví jejich potomků pak byl až do r. 1945. Zámek je dvoukřídlá patrová budova. Uprostřed průčelí obráceného k jihu je dvoupatrová věž a v ní nad vchodem znak Malovců s letopočtem 1805 a písmeny WM (Václav Malovec). Po pravé, východní straně věže je patrové stavení s klenutým přízemím, zřejmě bývalá tvrz, v nárožích podepřená. Západní křídlo je přístavek z 19. stol. Ve druhém pol. 20. stol zámek patřil místnímu JZD. Po zahájení stavby jaderné elektrárny byl převeden do jejího vlastnictví a elektrárna jej vlastní dodnes. Celý zámek byl zrestaurován a slouží jaderné elektrárně jako školící středisko a sídlí v něm infocentrum JETE Temelín.
bzi  1
61 fotek, 30.3.2018, 176 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, dokumenty
Bzí - Před koncem 14. století sídlili na zdejší tvrzi příslušníci drobného šlechtického rodu, z nichž jako první se v roce 1367 připomíná Mikeš z Bošilce a následuje Bohuněk ze Bzí. Rod bezských vladyků zůstal majitelem statku až do roku 1538. kdy zemřel poslední z nich, Adam Rouzim ze Bzí. O tři roky později koupil vesnici s panským sídlem Volf Hozlauer z Hozlau. Protože za jeho potomků se zde hospodářství příliš nevedlo, rozhodl se Vladislav Hozlauer v roce 1594 prodat statek Bohuslavu Kalenicovi z Kalenic. Bohuslav nechal zapsat Bzí své manželce Marianě a po její smrti převzala majetek roku 1602 na základě Kalenicovy závěti Magdalena z Tetova, která zde žila spolu se svým manželem Albrechtem Hložkem ze Žampachu. Od své matky Magdaleny koupil Bzí s veškerým příslušenstvím v roce 1623 Mikuláš Bohuslav Hložek ze Žampachu. Když potom roku 1649 bezské zboží prodával, byla zdejší tvrz popisována jako spálená. Novým držitelem se stal Karel Adam Lev z Říčan, ale jen na velmi krátkou dobu, neboť již počátkem roku 1651 postoupil Bzí Jetřichovi z Grmersheimu a Harpershofu. Za něho došlo roku 1655 k přestavbě poničené tvrze na barokní jednopatrový zámek o čtyřech křídlech s rozměrným sálem v patře. Tuto přestavbu připomíná kamenný alianční znak Jetřicha a jeho manželky Voršily umístěný nad vstupním portálem. Jetřichova smrt bez přímých potomků vyvolala v roce 1666 mezi dědici spor, jehož řešení po čtyřech letech vyznělo ve prospěch vdovy Voršily. Na smrtelném loži pak Voršila odkázala majetek svému druhému choti Tillemannovi k Kapellenberku. Ten však ještě v témže roce (1672) prodal Bzí s tvrzí, dvorem a dalším příslušenstvím knížeti Janu Adolfovi I. ze Schwarzebergu. Za Schwarzenbergů došlo k rozšíření zámecké zahrady a roku 1754 i k úpravě zámku, aby mohl být obýván knížecí rodinou. Sídlili tu rovněž úředníci bezského statku, který byl zpočátku spravován samostatně a teprve v roce 1898 přičleněn k třeboňskému velkostatku. Po druhé světové válce připadla zámecká budova státnímu statku, byla využita k hospodářským účelům a značně zchátrala. Na zámku se natáčela Svatba upírů, ale to byl ještě v jiném stavu.
zalsi  2
18 fotek, 30.3.2018, 58 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Zálší - Poprvé objevujeme Zálší jako majetek Rožmberků v roce 1354. Přes Hozlauery z Hozlau ( 1541 – 1586 ) ho získal Jiří Vratislav z Mitrovic, který si tu pravděpodobně vystavěl menší renesanční tvrz. Ta byla roku 1724 přestavěna na barokní zámek, jak dokládá alianční erb Františka Karla Vratislava z Mitrovic a jeho manželky Marie Alžběty Kinské na fasádě budovy. Později však začal zámek chátrat, nebyl pravidelně obýván. Barokně upravená budova zámku, původní renesanční tvrze s kaplí sv. Václava a s přistavěným barokním kostelem Navštívení Panny Marie.
11 fotek, 29.3.2018, 38 zobrazení, přidat komentář | auta, koníčky, sport
Důstojné zakončení Výstavy luxusních vozů 2018 v pasáži Černá růže http://lotusesprit.rajce.idnes.cz/vystava_luxusnich_vozu_2018_pasaz_cerna_ruze/ ) v podobě Porsche GT2RS a GT3RS.
116 fotek, 25.3.2018, 73 zobrazení, přidat komentář | dokumenty, koníčky, sport, zábava, zvířata
Ladies Polo Day - Pecinov 24.03.2018 #GILLPOLO. Turnaj pouze pro dámy konaný poprvé v České republice klubem GILL POLO.
strizkov  2
46 fotek, 24.3.2018, 142 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, dokumenty
Střížkov - Zámek byl postavený kolem roku 1907 na místě původního z let 1818, který vlastnil Karla Ignáce Drahotína Villaniho. Karel Drahotín Villani (23. ledna 1818 Sušice – 24. března 1883 Střížkov, obec Struhařov), vl. jm. Karel Bartoloměj Ignác baron Villani de Pillonico, byl český šlechtic, liberální politik, vlastenec a básník. Villani byl aktivním účastníkem revolučního hnutí v roce 1848 v Praze. 11. března se konala schůze ve Svatováclavských lázních, která jej zvolila do 24členného petičního výboru. Stal se velitelem českého ozbrojeného sboru – Svatováclavského bratrstva, později přejmenovaného na Svornost. Využil přitom svých vojenských zkušeností. Snažil se vést tuto organizaci v liberálním duchu a vylučoval z ní radikální jedince, kteří chtěli vyvolat ozbrojené povstání. V tomto smyslu mělo pomoci i přejmenování na Svornost, čímž chtěl získat pražské Němce na svou stranu a rozptýlit jejich obavy. Jeho snahy o klidný průběh revoluce ale narazily na odpor radikálních studentů, vedených Josefem Václavem Fričem. Ti získali ve Svornosti převahu a 12. června vyvolali svatodušní bouře. Villani odešel na Malou Stranu, kde byl 14. června zatčen a uvězněn v Jiřském klášteře na Pražském hradě jako jeden z domnělých vůdců revoluce. Byl několikrát vyslýchán a jeho sídlo prohlíženo Windischgrätzovými vojáky; žádné důkazy protistátní činnosti se ale nenašly. Krátce po 14. září 1848 byl propuštěn na amnestii. Přestěhoval se z Prahy do Střížkova, kde žil pod policejním dohledem. Ve Střížkově se znovu zapojil do regionálního politického a společenského života, i když zpočátku omezeně z důvodu politické perzekuce. Mnoho času také věnoval správě statku, který bylo nutné postavit na nové ekonomické základy po zrušení roboty. 28. dubna 1861 po pádu Bachova absolutismu byl ukončen policejní dohled nad Villanim, což mu otevřelo další možnosti zapojení do regionální politiky. V letech 1865 – 1869 byl benešovským okresním starostou. Roku 1867 se stal poslancem Českého zemského sněmu za Benešov, Neveklov a Vlašim. V srpnu 1868 patřil mezi 81 signatářů státoprávní deklarace českých poslanců, v níž česká politická reprezentace odmítla centralistické směřování státu a hájila české státní právo. Villaniho manželka Matylda organizovala v Praze i Střížkově „salon“, pravidelná přátelská setkání významných osobností v reprezentativní místnosti domu pod vedením majitelky domácnosti.
15 fotek, 24.3.2018, 388 zobrazení, přidat komentář | cestování, dokumenty, koníčky, práce, příroda
Štola na Chlumu - (Štola Kaverna Václavice) Její původ je pravděpodobně z větší části umělý a zřejmě zde v době rozvoje řemesel na konopištském panství hledali rudy. Hned za vchodem najdete jezírko s tmavě červenou vodou, údajně hodně hluboké. Barvu nejspíše způsobují mimojiné oxidy kovů a původní horniny bohaté na uran. Za II. světové války, bylo celé okolí Chlumu obsazeno jako cvičiště SS a Wermachtu. Byla řada teorií o tom, jaké poklady či dokumenty skrývá dno Kaverny. Na konci devadesátých let minulého století Kavernu navštívil i známý český hledač pokladů a průzkumník, pan Mužík, a prováděl pátrání v prostorách jeskyně, údajně bezvýsledně. Dodnes se traduje zpráva potapěče, který v neoprenové kombinéze zkoumal zatopené dno jeskyně a který po vynoření z vody prohlásil : Nechci o tom mluvit, ale nikdo na světě mě už nedonutí, abych se tam znovu potopil.
visnovka  3
52 fotek, 10.3.2018, 326 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, dokumenty, koníčky, práce
Višňovka - První metry štoly jsou pozůstatkem staré hlubinné těžby písku a hledání slojek uhlí jak se zadařilo v nedalekém Hloubětíně. Původ je pravděpodobně z 18. století. Od nových prostor je dělí cihlová zeď. Do vlastního krytu vede severním směrem dlouhá Uhelná chodba.Cesta směrem od letistě byla pravděpodobně myšlena jako únikový východ. Kryt vybudovali Němci za války jako protileckou ochranu pro personál kbelského letiště. Kryt tvoří 2 podlouhlé sály, Německý a Bahnitý, propojené na obou koncích spojovacími chodbami a 3 postranní sálky. Hlavní východ do prostoru letiště vedl ze severní strany Německého sálu několikrát zalomenou chodbou se schodištěm. Dnes je chodba za třetím zalomením zavalená.
57 fotek, 3.3.2018, 447 zobrazení, 5 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, práce
Ejpovické vodní tunely - Více jak 1500m dlouhé 2 souběžné celobetonové tunely každý o průměru 5 metrů u Ejpovic, kterými byl v 50-60.tých letech 20.století sveden tok řeky Klabavy mimo prostor důlní těžby v železnorudném lomu. K jejich slavnostnímu otevření došlo 31. května roku 1960. Tunely dnes protéká voda jen při povodních. Ložisko se těžilo a proto řeka Klabava musela být odkloněna do podzemních tunelů pod kopcem Hradiště. Po skončení těžby v roce 1967 byla řeka vrácena do původního koryta a lom byl zatopen. Na oboustranách k tunelům vede náhon, který je rozdělen na dvě části a sveden do nových betonový koryt. Před jedním z tunelů je vidět torzo stavidla. Na portálu levého tunelu jsou znaky firmy Výstavby Kladenských dolů. Tunel je 1600m dlouhý. Portál pravého tunelu nese tři pěticípé hvězdy a letopočet stavby 1958 - 1959, jeho délka je skoro 1700m. Tunely jsou dodnes zachovalé. Velká voda se jimi valila při povodních v roce 2002 a v roce 2005 sem byla řeka svedena úmyslně, aby mohly proběhnout práce na opravě původního koryta řeky. Oba tunely slouží jako zimoviště velkému počtu netopýrů.
chric  1
52 fotek, 3.3.2018, 168 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, dokumenty
Chříč - Ves Chříč se v pramenech objevuje poprvé v r. 1318, kdy náležela Buškovi z Krašova. R. 1447 ji od Otíka ze Šanova koupil Sezema z Malšína za 170 kop grošů, a tehdy se zde také poprvé připomíná tvrz, v níž r. 1471 Otík zemřel. Od r. 1475 byl majitelem vsi Chříče, tvrze a dvora Zikmund z Rncmaule, v r. 1531 je koupil Václav ze Strojetic a v r. 1540 Lažanští z Bukové. R. 1560 tu hospodařili bratři Šebestián a Oldřich Katanští, kteří k chříčskému statku přikoupili r. 1565 tvrz Dubjany a ves Studenou. Šebestián a Oldřich Katanští chříčskou tvrz přestavěli a postavili při ní nový dvůr. R. 1567 se oba bratři o majetek rozdělili a Chříč připadla Šebestiánovi. Pro dluhy ji však musel r. 1585 prodat Janu Týřovskému z Ensidle na Hřebečníkách a Skryjích. Když Jan r. 1609 zemřel, připadla Chříč s veškerým majetkem podle odkazu jeho strýci Jindřichu Jakubovi Týřovskému. Na statku však byl dluh ve výši 8900 kop, a proto musel Jindřich Jakub prodat tvrz Hřebečníky a ves Novosedlí a zastavit ves Milíčov. Jindřich Jakub Týřovský dal přestavět (pokud tak neučinil již Jan Týřovský) starou tvrz na zámek (pravděpodobně renesanční), o němž se poprvé dovídáme v r. 1616 a pak v r. 1651. Jeho potomci hospodařili na Chříči až do r. 1701, kdy ji museli pro dluhy prodat hraběti Václavu Josefovi Katanskému z Bukové na Manětíně. Po jeho smrti v r. 1715 se stala majitelkou veškerého majetku vdova Marie Gabriela, rozená hraběnka Černínová z Chudenic, se syny Karlem Josefem a Maxmiliánem Václavem. Oba bratři si ponechali Manětín a matce postoupili Chříč s příslušenstvím za 370 000 zlatých. Marie Gabriela se stala v r. 1738 představenou ústavu šlechtičen v Praze, jemuž před svou smrtí odkázala polovinu chříčského panství. Druhou polovinu určila synovi Maxmiliánu Václavovi a dcerám Marii Anně, provdané za hraběte Pellegriniho, a Marii Josefě, provdané za hraběte Pöttinga. Na panství však byl dluh 450 000 zlatých, a proto byla dána jeho polovina do dražby. Nakonec ji koupil r. 1764 rovněž ústav šlechtičen a stal se tak majitelem celého chříčského panství. Ústav šlechtičen v l. 1766 – 1768 chříčský zámek přestavěl na trojkřídlou pozdně barokní budovu a současně k němu vybudoval v r. 1769 kostel a pod zámkem školu. Při církevních reformách císaře Josefa II. byl ústav šlechtičen připojen r. 1787 k tereziánskému ústavu na Pražském hradě a chříčské panství tak přešlo do státní správy. Zařízení zámku bylo prodáno v dražbě, dvůr s pozemky a ostatní budovy byly pronajaty. Ale císař Leopold II. ústav šlechtičen r. 1791 opět osamostatnil a vrátil mu jeho bývalý majetek. Roku 1820 vypukl ve dvoře oheň, který se rozšířil i na zámek, jehož jižní křídlo vyhořelo a muselo být odstraněno. Ústav šlechtičen byl majitelem chříčského panství až do r. 1906, kdy je prodal hraběti Štěpánu Götzendorfovi-Grabowskému za 2 200 000 zlatých. Roku 1910 je koupil Gustav Fischer a v roce 1911 Karel Černohorský, který držel zámek s dvorem až do roku 1931. Posledním soukromým majitelem byl do roku 1945 František Pokorný. Při zdruštevňování se stal dvůr se zámkem majetkem státního statku a nyní patří JZD, jemuž sloužil jako závodní jídelna, kanceláře a byty. Zámek je dvoukřídlá jednopatrová budova v pozdně barokním slohu, jejíž fasáda je rozdělena lizénami a kompozitními hlavicemi. Kolem oken je ozdobné ostění. U západního křídla zámku je kostel. K objektu přiléhají hospodářský dvůr a zahrada, která je vyzdvižena vysokého nad náves jako terasa. Je ohraničena ozdobným kamenným zábradlím se soškami. JZD zámek neudržovalo a tak byl opuštěn. Nyní chátrá.
11 fotek, 3.3.2018, 70 zobrazení, přidat komentář | architektura, bydlení
Zámek Svinná - Tzv. Nový zámek vznikl ve Svinné jako náhrada starší a tehdy již nevyhovující tvrze nejspíše v průběhu druhé poloviny 18. století, zřejmě v souvislosti s celkovou přestavbou starého poplužního dvora, zámecká budova však nebyla zcela dokončena. Na počátku 19. století za hraběte Wurmbrandta byl zámek klasicistně přestavěn na obdélnou patrovou budovu s kratšími bočními křídly, obyvatelné však tehdy bylo jen křídlo hlavní, sloužící většinou jako obydlí zaměstnanců dvora. Hlavní průčelí budovy se třinácti okenními osami zdobí i dnes patrný mělký trojosý rizalit, fasády jsou členěny pilastry a římsami zdobenými okny. V části přízemí budovy byl ale později umístěn cukrovar a sýpka. Během pozemkové reformy statek v roce 1924 koupil V. Hejný. Po roce 1948 byla budova majetkem JZD v Kladrubech a to se o ní „postaralo“ tak, že došlo k její úplné devastaci. Nyní je zámek v rekostrukci.
2 fotky, 3.3.2018, 92 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Tvrz Svinná byla postavena zřejmě již ve 14. století a byla chráněna příkopem a vnějším valem, o její stavební podobě nám však informace dosud chybí. V organismu dnešní stavby ze z ní dochovaly pouze zbytky zdiva hradeb a brány. Zřejmě na konci 15. či počátku 16. století byla v jihozápadní části k obvodové hradbě přistavěna nová obytná budova, k zásadní přestavbě tvrze však došlo až přibližně v polovině 16. století, kdy bylo v prostoru původního příkopu postaveno dlouhé obytné křídlo s křížovou klenbou zaklenutou místností v patře. Po třicetileté válce byla poškozená tvrz opravena a za Baullerů doplněna přístavbami, takže mohla majitelům sloužit jako sídlo i nadále, až téměř do konce 18. století, kdy ji nakonec nahradil rozsáhlejší a pohodlnější nový zámek, stojící dnes v sousedství (http://lotusesprit.rajce.idnes.cz/svinna_zamek ).
radnice  1
14 fotek, 3.3.2018, 98 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Radnice - Zámek na náměstí vystavěn kolem roku 1673 Malovci, současná podoba pochází z doby po roce 1719. Hlavní budova byla jednopatrová se středním převýšeným rizalitem, krytým mansardovou střechou. Dvůr lemovala po stranách nižší jednopatrová křídla s pokračováním do přízemních hospodářských stavení. Od počátku 19. století , po výstavbě zámku v Březině se stává sídlem hospodářské správy panství. Od roku 1827 v přízemí hostinec U Orla. Roku 1849 zámek vyhořel, část byla zbořena. Od roku 1945 je majetkem města, v sousedním domě sídlí městské muzeum. Barokní interiéry zámku a vzhled strany k náměstí zanikly při novodobých úpravách, jedno křídlo bylo zbouráno a budova znehodnocena socialistickou přístavbou, kde jsou byty, zámek chátrá.
7 fotek, 3.3.2018, 60 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Hřešihlavy - První bezpečná zmínka o zdejší tvrzi je až z r. 1648. Rod Řešihlavů držel Hřešihlavy až do konce 16. stol. Po nich až do počátku 18. stol. zde byli usedlí Běšínové z Běšin. Roku 1734 získaly Hřešihlavy Rummerskirchenové, z nichž baron Ferdinand Maria se svou ženou Marií Alžbětou, rozenou Hildprandtovou, si zde asi nechali postavit zámek. Během druhé světové války byla v zámku ozdravovna Hitlerjugend. Po roce 1945 zámek i jeho hospodářský areál znárodněny, posléze přeměněno na JZD a jeho necitelným provozem téměř zcela zdevastován. V budově zámku byl v 90. letech depozitář Národního technického muzea.
47 fotek, 25.2.2018, 171 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, dokumenty, práce
Votice Starý zámek - Nejstarší votické panské sídlo stávalo pravděpodobně v místě zvaném „Na Hradčanech“, nedaleko kostela. Toto sídlo zaniklo nejpozději v 16. století a beze stop zmizelo. Další panské sídlo – tvrz, dnes zvaná „starý zámek“ – vzniklo jihozápadně od kostela v 15. století a poprvé bylo uváděno roku 1542. Byla to původně dvojkřídlá budova, opevněna valy a příkopem. Na zámek byla tvrz přestavěna za hraběte Ferdinanda Františka z Vrtby v roce 1653. Prameny uvádějí, že zámek tvořilo 25 pokojů, 13 komor, palác, 2 sklepy, 2 špižírny, "marštale" na 30 koní, kašna a pivovar. V roce 1746 zámek vyhořel a nikdy nebyl zcela obnoven. Panstvo se přestěhovalo do nového zámku a starý zámek sloužil k ubytování úředníků a jako pivovar, který před požárem stával ve dvoře. V části budovy byla až do 18. století šatlava. Po roce 1948 sloužily budovy jako byty a skladiště. Dnes budova zámku slouží k bydlení, ale stav není dobrý, areál pivovaru je v žalostném stavu.
5 fotek, 24.2.2018, 50 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Votice Nový zámek - Zámek byl původně domem Víta Paseckého, votického purkmistra z roku 1614. Když Pasecký uprchl před náboženským pronásledováním, zabral dům roku 1625 Sezima z Vrtby. Dva roky nato – r. 1627 – prodal dům i k němu náležející hospodářství svému regentu Janu Košickému. V roce 1631 dům získal Bohuslav Kořenský z Terešova. Kořenským patřil dům až do poloviny 18. století, kdy jej kupuje správce panství Daniel Štorch. Ten nechal dům barokně upravit v letech 1766–68. V roce 1775 budovu koupil Arnošt František z Vrtby a udělal z něj znovu panské sídlo. Majitelé panství v něm ovšem bydleli až od poloviny 19. století. Po znárodnění v roce 1948 v objektu sídlil národní podnik Tesla. Dnes je objekt v soukromých rukou a chátrá.
8 fotek, 25.2.2018, 48 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Boží hrob (Votice) - Ke stavbě Božího hrobu ve Voticích dala popud sestra hraběte Ferdinanda Františka z Vrtby – hraběnka Marie Františka, provdaná za hraběte Jana Kristiána z Heisensteinu, pána na Švamberrku, Bezdružicích a Gutštejně. V roce 1658 hraběnka vyslala dva františkány z místního kláštera – Innocence Maryšku a Elevata Wiesnera – do Jeruzaléma, aby pořídili přesný nákres tamního Božího hrobu. Hraběnka poté zakoupila pozemek nedaleko kláštera a r. 1685 na něm byla zahájena výstavba repliky Božího hrobu. Dokončena byla o tři roky později a 13. dubna 1688 byla kaple vysvěcena sedlčanským děkanem Jiřím Konrádem Geneliem. V letech 1700–1701 byla kolem kaple postavena zeď s výklenky pro obrazy křížové cesty. V roce 1784 byli františkáni donuceni přenechat obci pozemek kolem kaple na pohřbívání votických občanů. Pohřbívalo se zde do r. 1814, poté byl hřbitov vrácen klášteru. V letech 1851–52 byla zchátralá kaple dík kvardiánovi Josefu Ondřeji Goldovi opravena, další významná oprava proběhla v 60. letech 20. století.
12 fotek, 25.2.2018, 41 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Petrovice (okres Příbram) - Petrovice jsou připomínány roku 1219 v souvislosti s majiteli – Petrem a Obidenem z Petrovic. Poté se zde střídala řada majitelů. Mezi nejvýznamnější patřil Jakub Krčín z Jelčan, který větší část panství koupil roku 1601. Ve vlastnictví jeho rodu zůstaly Petrovice do roku 1628. Roku 1650 je daroval jejich tehdejší majitel, Jeníšek z Újezda, jezuitskému řádu. Ti si přestavěli vladyckou tvrz na barokní rezidenci. Jezuitům patřily Petrovice do zrušení řádu v roce 1773. Poté je spravoval c.k. studijní fond, který je 1806 prodal do šlechtických rukou. V 19. století byla residence přestavěna na novogotický zámeček. Nejvýznamnějším zásahem do podoby objektu byla přístavba nárožních věží s cimbuřím. Dnes v budově sídlí obecní úřad.

Komentáře

přidat komentář

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.