JP - Všechny fotografie jsou chráněny autorskými právy a jejich další použití, či šíření bez mého svolení je trestné. Popisy míst většinou převzaty z www.hrady.cz. Ja fotky nekomprimuju, to dela pak samo rajce. :( Kdo má o nějakou fotku v normální kvalitě zájem, nechť se ozve, domluva možná. :) Díky za návštěvu. :)
84 fotek, 28.4.2018, 182 zobrazení, 1 komentář | cestování, dokumenty, koníčky, práce, příroda
Důl Svornost - Těžba stříbra zde započala v roce 1525 a název pochází od události, kdy došlo ke smíru mezi dvěma těžařstvy při sporu o toto místo. Konkrétně se jednalo o těžařstvo Pokolení sv. Anny a těžařstvo Sv. Anny Bohatý valoun na Uhelném vrchu. Těžařstva zde potom těžila společně s ohromnými zisky.

V roce 1801 veškeré podíly od jednotlivých těžařů skoupilo město Jáchymov a stalo se tak jediným majitelem dolu. Krátce poté ale při práci na žíle Junghauzerzecher v hloubce 417 metrů horníci „nalomili“ dutinu plnou vody a důl se rychle zaplnil vodou. Prakticky okamžitě začalo odčerpávání, které bylo dokončeno až v roce 1806. K dalšímu zatopení došlo v roce 1810, kdy voda dosáhla až k pátému patru. Odčerpávání bylo pro město finančně velmi nákladné a tak důl v roce 1850 převzal stát. Během roku 1848 důl dosáhl hloubky 419 metrů a měl osm pater. Roku 1853 byla na Svornosti zahájena těžba uranových rud. 12. března 1864 horníci nechtěně nalezli další, velmi vydatný pramen v hloubce 532 metrů. Důl byl rychle zatopen a voda začala být odčerpávána až na začátku roku 1866. Odčerpávání dolu trvalo tři roky a nakonec byl pramen uzavřen. V roce 1896 zde v hloubce 514 metrů vytryskl silný pramen vody, která brzy zatopila důl až po štolu Daniel na šestém patře. Štola Daniel je štola dědičná, což znamená, že musí být zcela průchozí, i když samotný důl je již mimo provoz. Přebytečná voda byla z dolu odčerpána až v roce 1924.

Během druhé světové války zde pracovalo šedesát sovětských válečných zajatců. Na konci roku 1944 provedl americký Úřad pro strategické služby (OSS) letecké snímkování Svornosti. V následné zprávě agenti úřadu konstatovali, že objem těžby uranových rud je nižší než před válkou, a proto bylo upuštěno od připraveného bombardování Svornosti a dalších dolů – Rovnosti a Bratrství. Po skončení války zde začal těžit národní podnik Uranové doly Jáchymov uranové rudy pro Sovětský svaz a 4. prosince 1949 byl u dolu založen TNP Svornost. Ten je s dolem spojen Schodištěm hrůzy o 160 stupních.

1. června 1961 začala ražba štoly Nová Svornost, která měla nahradit již nevyhovující štolu Daniel. Tou byla v potrubí pro potřeby lázní dopravována radonová voda. Štola byla lázním předána 28. dubna 1963. Mezitím byl Léčebným lázním 1. dubna 1964 předán celý důl. Léčebné lázně Jáchymov se tak staly jeho výhradním majitelem. V roce 1966 v rámci oslav několika výročí (450 let města, 250 let hornické školy a 60 let lázní) navštívili důl prof. Otto Hahn, prof. Ak. František Běhounek a Ing. František Šlik. Při příležitosti této návštěvy byl vrt HG-1 přejmenován na Pramen Běhounek.

Léčebné lázně v letech 1992–1996 provedly generální rekonstrukci těžní jámy a rovněž byla vyměněna i zkorodovaná těžní věž. V roce 2002 bylo dosaženo hloubky 600 metrů a byly zde objeveny další prameny radioaktivní vody (pramen Agricola). Kromě pramenů Agricola a Běhounek jsou zde ještě využívány prameny Curie a C1. K dolu Svornost se váže několik světových primátů. Jde o první a dlouho jediný důl na světě, kde se těžilo radium a jedná se o nejhlubší důl na světě, který neslouží těžbě surovin, ale vody (ta se v jáchymovském podloží samovolně sytí radonem, což je vzácný plyn vznikající při rozpadu radia). Voda tak má díky svým chemickým vlastnostem terapeutické účinky. Léčivá voda je zhruba 12 až 35 tisíc let stará.
studenka  2
55 fotek, 23.4.2018, 79 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, dokumenty
Studénka - Původní statek na místě dnešního zámku, první zmínky o statku Studénka pocházejí z roku 1297. Prvním známým majitelem je doložen Vlastibor ze Studénky. Dalších několik desítek let není známa žádná spolehlivě doložitelná zpráva o panství Studénka, až v roce 1382 je zmiňován Jindřich ze Studénky. V roce 1390 je zmiňován jako držitel zdejšího panství kněz pan Hynek Berka z Dubé, pán na Honštejně a Lipém. Od roku 1395 je majitelem zdejšího panství uváděn Jan Lysec ze Zásady, jeho potomci potom drželi zdejší majetek až do roku 1452. V letech 1497 až 1513 patřil statek Studénka k hradu Kost, až do roku 1623 vlastnili Studénku Vančurové z Řehnic. K přestavbám a rozšíření stávajícího statku na renesanční zámek došlo pravděpodobně koncem 16. století. V roce 1623 došlo ke zkonfiskování panství a novým majitelem se stává Albrecht Václav z Valdštejna. V roce 1627 přechází zámek do držení Maxmiliána z Valdštejna a připojil jej k hradu Zvířetnice. V pozdější době dochází k připojení zámku Studénka k panství Mnichovo Hradiště. Podle celkem přesného záznamu z roku 1698 je zámek popisován jako sídlo úřednického aparátu. Ještě v roce 1980 bylo možno vidět na východní straně zámku původní renesanční okna a nepatrné zbytky renesanční grafitové rustiky. Od nástupu socialistické moci začíná pro zámek Studénka temné období. Zámek je využíván nejprve jako byty a zdejší nájemníci využívají dřevo z budovy a samotné konstrukce zámku jako zdroj laciného topiva, což vedlo k postupné devastaci objektu a k jeho opuštění. Stav objektu se stává katastrofálním. Areál zámku s přilehlými budovami je silně zarostlý vegetací a díky absolutnímu nezájmu o zámek dochází ke zřícení ústředního sálu a křídla mezi oběma křídly. Hlavní sklepení zámku bylo zatopeno vodou. Dvoukřídlý zámek připomíná spíše ruinu. Tloušťka některých zdí je až 1,25 metrů a zdi jsou zhotoveny z lomového kamene. Střední část se vstupní místností a zadní komorou byla opatřena křížovou klenbou. Východní sál, zapadlý dnes již ruinami zmíněné klenby. Na severní straně budovy gotický portál dokládající původ z 15. století. Za ním schodiště do valeně klenutého sklepa. Východní část budovy je částečně podsklepena, ale díky zatopení byli sklepy nepřístupné. Na východní straně svahu je náznak dalšího křídla, které již neexistuje.
kosmonosy  1
20 fotek, 22.4.2018, 57 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Kosmonosy - Původní renesanční zámeček postavil pravděpodobně Adam Krajíř z Krajku, pravděpodobně po roce 1571. V roce 1578 je také zapsána do zemských desek jako nová tvrz. V 17. století se zámeček dočkal rozsáhlého rozšíření a po častých změnách majitelů se dostal v roce 1651 do držení Heřmana Černína z Chudenic, který pokračoval ve stavebních úpravách zámku, v jeho stopách pokračoval i následně jeho synovec Humprecht Jan. V této době rozsáhlých stavebních úprav a zvelebování zámku v Kosmonosích dochází k výstavbě dalších barokních staveb v okolí, například Kostel Povýšení sv. Kříže, zvonice atd. V roce 1679 – 1709 dochází k radikálním přestavbám, o počínajících stavebních pracech informuje spolehlivě zachovalý text na základních kamenech. V roce 1738 byli Černínové nuceni vinou nesplacených půjček císaři, prodat zámek Marii Anně Hrzánové z Harrasova. Za Harrasů byli stavebně upraveny převážně interiéry. Dalším majitelem se poté stává italský hrabě Jozef Bolza, který založil textilní manufakturu za účelem zvýšení výnosů panství. Po smrti hraběte přechází panství pod správu jeho manželky. Dalším majitelem se v roce 1882 stává Gottfried Mirbach, který je iniciátorem klasicistní přestavby, která probíhá v letech 1835- 1836, vzhledem k nedostatku finančních prostředků byla přestavba pozastavena. V roce 1932 se majitelem stává město Kosmonosy, které v objektu zřizuje školu, která je zde doposud.
loukovec  1
2 fotky, 22.4.2018, 25 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Loukovec - Gotická tvrz byla kolem roku 1600 přestavěna na renesanční sídlo, barokně pak upravena koncem 17. století. Poprvé je Loukovec zmiňován v roce 1225 ve vlastnictví křižovníků sv. Jana v Praze, v jejichž majetku zůstal až do husitských válek. Jeho dalšími majiteli byli Kryštof Šof z Helfenburka, Petr Zvířetický z Vartemberka, Václav Litovský ze Svinař a Berkové z Dubé. Tvrz zde postavili zřejmě už pánové z Helfenburka. Od roku 1624 patřil Loukovec k frýdlantskému vévodství Albrechta Václava Eusebia z Valdštejna, pak byl darován hrabatům z Bredy, od roku 1700 patřil hrabatům Morzinům a nakonec byl přikoupen ke Svijanům Marií Markétou z Valdštejna. Větší stavební práce zde pak proběhly až v roce 1910, hlavně opravy interiérů. V současnosti jsou zde kanceláře místního zemědělského družstva.
svijany  1
15 fotek, 22.4.2018, 41 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Svijany - Původní zámek patřil k hradišťskému klášteru. Ještě před husity byl pravděpodobně prvním prokázaným šlechtickým majitelem pan Jindřich z Vartenberka. Delší dobu o zámku prameny mlčí a až v souvislosti s císařem Zikmundem Lucemburským se píše o panství Svijany, které bylo darováno panu Hynkovi z Valdštejna. Zámek častokrát měnil majitele a snad až v roce 1565, kdy byl v držbě pana Jaroslava z Vartenberka došlo k přestavbám ve stylu renesance. Zámek se po konfiskacích dostal v 17. století do majetku Valdštejnů a to konkrétně panu Maxmiliánovi. Po Valdštejnech vlastnili zámek Rohanové, za kterých byl včleněn k panství Sychrov. Budova zámku je dvoukřídlá, dvoupatrová, původně s ozdobnými štíty na čelech. Při posledních stavebních úpravách byla dána zámku fasáda, která kompletně smazala jeho renesanční podobu. V roce 1768 byla zámecká síň přestavěna v kapli a dostala výzdobu nástěnnými malbami, které jsou viditelné dodnes. Zanedbaný zámek dlouhodobě chátral. V roce 2013 zakoupil Pivovar Svijany chátrající zámek a rozhodl se jej zachránit, což se mu za přispění grantu z EHP a Norských fondů povedlo. Po rekonstrukci a restaurování byl v létě 2016 zpřístupněn veřejnosti.
kozlov  2
23 fotek, 22.4.2018, 71 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, příroda
Kozlov (Chlum) - První písemná zmínka o hradu pochází z r. 1362, kdy byl jeho majitelem Hynek z Lomnice, syn Heníka z Vysokého a Poniklé, příslušník čtvrté generace rozvětveného rodu Valdštejnů, jejichž předkem byl Jaroslav z Turnova v polovině 13. století. Název Kozlov je pravděpodobně pozdější. Hrad postavil některý z prvních Valdštejnů, ale je sporné, zda jím byl Zdeněk z Valdštejna v l. 1318–1335, který se někdy psával „v Turnově a na Kopci“, což prý byl Chlum. Novější historikové se přiklánějí k názoru, že pojem „in monte“ v latinském listu Zdeňka z Valdštejna znamená Hrádek u města Hostinného, které také patřilo k jeho panství. Z dalších majitelů jsou známi již jen Jarek z Valdštejna (1353) a Jan z Valdštejna (1362). Další zprávy o hradu nejsou. Zpustl, když jeho území bylo za některého z následujících Valdštejnů připojeno k hradu Valdštejnu. Bližší okolnosti však známy nejsou. Hrad skalního typu byl značně rozsáhlý, jeho tvar byl přizpůsoben danému terénu, skalnímu hřebeni orientovanému od východu k západu. Předhradí bylo položeno níže, vlastní hrad stál na nepřístupné skále, k níž vedly příkré schody. Ve skále byla vytesána světnice a níže sklep, pod skálou studna. Toto přirozené prostředí bylo doplněné dřevěnými budovami, jejichž rozsah můžeme odhadnout podle otvorů ve skalách pro dřevěné trámy. Víc se z hradu nezachovalo a je i těžké určit, k čemu sloužily prostory tesané ve skále.
hynsta  1
13 fotek, 22.4.2018, 40 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, příroda
Hynšta - Zřícenina skalního hradu ze 13. – 14. stol., název Hynšta není původní. Písemné zprávy o lokalitě mlčí, archeologické nálezy určují dobu působení hradu do 13. stol. Hynšta vznikla patrně spolu s dalšími skalními hrady (Klamorna atp.) za neznámých okolností. Dnes zachované pouze zbytky sklepů, viditelný příkop vtesaný do skály, který rozděluje předhradí od jádra hradu.
88 fotek, 21.4.2018, 63 zobrazení, 1 komentář | auta, koníčky, kultura, události
Jarní sraz Rolls-Royce & Bentley Club ČR za malého přispění LOTUS - Club Czech Republic, pár italů a spousty US cars na zámku Liblice ( http://lotusesprit.rajce.idnes.cz/liblice ) 21.4.2018.
382 fotek, letos v dubnu, 102 zobrazení, přidat komentář | auta, koníčky, lidé, sport, zábava
Carbonia Cup - Autodrom Most -15. 04. 2018
73 fotek, 7.4.2018, 143 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, dokumenty
Luka - Ves Luka, založená snad na přelomu 12. a 13. stol., je připomínána již v první polovině 13. stol. Roku 1239 vystupuje Václav z Luk, bezpochyby její majitel. Během druhé poloviny 13. stol. tu pak byl vytvořen manský statek, přináležející k Bochovu. Po několika držitelích z různých šlechtických rodů získali Luka počátkem 16. stol. Steinbachové ze Steinbachu, kteří tvrz drželi až do r. 1588. Tehdy ji od nich odkoupili Prollhoferové z Purkersdorfu, po nich se v držení majetku vystřídali Lochnerové, Libštejnští z Kolovrat a další majitelé. Gotická tvrz byla ve vsi založena snad v místech mladšího panského sídla zřejmě ještě během 14. stol. Po r. 1500 ovšem dosloužila, takže majitelé si nechali vystavět pravděpodobně v jejích místech sídlo nové, nazývané r. 1577 tvrz. Roku 1709 se však již hovoří jako o zámku. Po 1905 využíván jako škola. V době po roce 1945 byla zámecká budova zestátněna a předána do užívání státnímu statku. Neudržovaný zámek postupně chátral. Na počátku devadesátých let 20. století byl zámek navrácen v rámci restitučního řízení potomkům dřívějších držitelů. Zcela rekonstruována byla tehdy ohradní zeď kolem zámeckého areálu. Dne 30. listopadu 1994 byl zámek v Lukách zapsán na státní seznam kulturních památek České republiky pod rejtř. č. 12811/4-4971. Základem komplexu budov byla gotická tvrz, sestávající z obdélného paláce k němuž byla při jihovýchodním nároží přistavěna další budova, z níž po pozdějších rekonstrukcích zbylo jen torzo. Gotická budova tvrze byla v 16. stol. přestavěna renesančně. Při této přestavbě téměř zanikla její jižní část, místo ní však bylo založeno velké jižní křídlo. Tvrz tak dostala podobu rozsáhlé trojkřídlé stavby, kterou si udržela až do poloviny 19. stol. Teprve tehdy vzniklo čtvrté křídlo, uzavírající objekt v pravidelnou čtyřkřídlou dispozici, k níž později přibyl ještě drobný přístavek při jihozápadním nároží. V této stavební podobě se dochovala dodnes, ovšem je v havarijním stavu.
skytaly  1
54 fotek, 7.4.2018, 145 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, dokumenty
Skytaly - Nejstarší panské sídlo zde asi bylo založeno koncem 14. století. Brzo ale opět úplně zaniklo. Skytaly se staly součástí valečského panství a panské sídlo zde nebylo zapotřebí. Až v roce 1585, když se dělili synové valečského pána Kryštofa ze Steinbachu o otcovské dědictví, se staly Skytaly znovu samostatným statkem a Jan ze Steinbachu si zde vystavěl nové sídlo. Ale i to sloužilo pouze několik málo desetiletí, po Janově smrti bylo opět připojeno k Valči v držení jeho bratra Václava a skytalské sídlo bylo opět opuštěno. Nadále byl ve vsi pouze poplužní dvůr, doplněný neznámo kdy o budovu sloužící zaměstnancům. Ta je zmiňována v první pol. 19. stol. Koncem 19. stol. dal budovu tehdejší majitel Vincenc Jiří z Thurnu-Valsassina přestavět na zámek, který sloužil panstvu během jejich občasných pobytů. Za prvorepublikové pozemkové reformy byly Skytaly odděleny od Valče jako zbytkový statek a prodány A. Sedláčkovi. V rukou těchto majitelů zámeček zůstal do konce čtyřicátých let 20. století, kdy byl zabaven státem. Později sloužil státnímu statku a v této době byl zcela zdevastován. Zámeček je patrová obdélníková budova s mansardovou střechou. Fasády člení římsy a ploché lizény napodobující arkádové oblouky. Nároží je zvýrazněno bosáží. Ve středu jižního průčelí je umístěn erb Thurn-Valsassinů. Interiér je zaklenutý plackovými klenbami. Po roce 1989 byla budova v restitucích vrácena rodině Mlejneckých. Nyní již ve značně schátralém stavu.
budov  1
38 fotek, 7.4.2018, 121 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, dokumenty
Budov - Nový zámek Budov postavil r. 1897 Franz Klieber poté, co mu jeho otec Johann Klieber (jako mladšímu synovi) koupil r.1830 starý zámek (dnes již neexistuje) s velkostatkem. Patro budovy kolem r. 1900 secesně upraveno. Roku 1945 byl zámek zestátněn, poté byl spravován JZD Věrušičky. V současnosti nevyužit chátrá.
zihle  1
34 fotek, 7.4.2018, 231 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, dokumenty
Žihle - Žihle patřila do roku 1238 králi Václavu I., od kterého ji tehdy výměnou za Kožlany získal plaský klášter. Od roku 1448 přešla jako zástava do rukou Jana Calty z Kamenné Hory, který ji připojil k rabštejnskému panství. U toho zůstala až do konce šestnáctého století, kdy roku 1595 zemřel jeho majitel Jaroslav Libštejnský z Kolovrat. Dědictví si rozdělili jeho synové, a Žihle připadla Mikulášovi Libštejnskému z Kolovrat, který z ní učinil centrum nového panství a nechal postavit tvrz. Už roku 1600 však Žihli prodal Václavu Chotkovi z Chotkova. Po něm ji zdědil syn Jiří Chotek z Chotkova, kterému byla roku 1622 za účast na stavovském povstání zkonfiskována a vzápětí prodána Heřmanu Černínovi z Chudenic. Nový majitel Žihli připojil natrvalo k petrohradskému panství. Přestal sloužit jako panské sídlo, a byl přestavěn na hostinec. Jednopatrový zámek tvoří obdélná budova krytá dvojitou valbovou střechou Ve středu sedmiosého hlavního průčelí se nachází bosovaný portál s otvory pro kladky padacího mostu. Za ním pokračuje průjezd, který prochází celou budovou. Fasády byly zdobené sgrafitem. Část prostor v přízemí včetně schodiště je zaklenutá neckovou klenbou. Při přestavbě okolo roku 1700 bylo výrazně upraveno první patro, přičemž z původní stavby zůstaly pouze obvodové zdi. Po roce 1945 zámeckou budovu využíval státní statek, který ji nechal roku 1970 opravit. Potom už nebyla udržována a postupně chátrá, dnes je v dezolátním stavu. Zámek je od roku 1958 chráněn jako kulturní památka ČR.
novy_dvur  2
14 fotek, 7.4.2018, 68 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Nový Dvůr - Zámek byl postaven ve 2. polovině 17. století. V 60. letech 19. století přestavěn novorenesančně. Počátkem 20. století byl kolem zámku založen park. Za druhé světové války sloužil jako vězení pro polské zajatce. Za jejich pobytu byl podpálen a vyhořel. V roce 1958 přebudován na arboretum.
24 fotek, 7.4.2018, 28 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, kultura
Mariánský Týnec - proboštství cisterciáků s kostelem Zvěstování Panně Marii. Osada Týnec je poprvé zmiňována v darovací listině Romana z Týnce plaskému klášteru v roce 1230. Plaští cisterciáci zde vybudovali poutní kostelík, pro nějž byla v 1.pol. 16.stol. zhotovena soška P. Marie a anděla Zvěstování. Po 30.leté válce byl značně zchátralý objekt opraven v duchu raně barokním, přistaven ambit a v roce 1699 opatem Ondřejem Trojerem zřízeno proboštství. Za opata Eugena Tyttla bylo přistoupeno k výstavbě nového areálu, jehož projektantem se stal J. B. Santini. Základní kámen byl položen v roce 1711, stavba však nebyla nikdy podle projektu dokončena. Dominuje jí kostel Zvěstování Panny Marie postavený na půdorysu řeckého kříže, a na jihu k němu přiléhá jednopatrová budova proboštství na půdorysu písmene T sestávající z tzv. spojovacího a hlavního křídla. V bývalém refektáři v 1.patře je dochována fresková výzdoba znázorňující darování M. Týnice plaským mnichům, večeři cisterciáků s patronkou řádu P. Marií a portréty opatů. Ke kostelu na západní straně přiléhá ambit zdobený freskami F.J.Luxe znázorňující výjevy ze života P.Marie a cisterciáckého řádu (sv. Bernard z Clairveux). Po zrušení plaského kláštera Josefem II. přešel objekt do správy Náboženského fondu a poté do majetku Metetrnichů. Během té doby značně zchátral a počátkem 20.let 20.stol se propadla kupole na kostele. Poté se oprav ujímá Spolek pro záchranu Mariánské Týnice a na jeho činnost navazuje po r. 1950 nově zřízené muzeum. Rekonstrukce probíhá do dnešní doby.
11 fotek, 7.4.2018, 32 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Dvůr Kalec - Barokní zámek byl původně tvrzí kterou r. 1543 založil Viktorin Šanovec a která byla r. 1639 vypleněna. Na jejím místě v l. 1710–16 nechal opat E. Tyttl postavit nový barokní dvůr. Stavitelem byl M.O. Kondel. Po r. 1989 dvůr vrácen rodině Brčkově. Dispozice dvora Kalce je nejzvláštnější ze všech barokních dvorů plaských cisterciáků. Půdorys budov dvora tvoří proti sobě položená dvojice různě rozevřených "V". Ve vrcholu jednoho "V" stojí úzká vysoká ústřední budova, na níž navazují nižší krátká křídla. Tento zámeček je patrový, ústřední objekt nese navíc ještě tři patra sýpek. Ve vrcholu druhého "V" je brána, která měla původně půlkruhově zaklenutý portál. Po obou stranách brány jsou obytná stavení, od nichž vybíhaly užší chlévy a stáje. V 18. a 19. století byla před zámečkem rozsáhlá okrasná zahrada.
neznasov  2
87 fotek, 31.3.2018, 152 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, dokumenty
Neznašov - nejstarší zmínka o vsi Neznašov pochází z r. 1407. Samostatný dvůr z tvrzí zde patrně vznikl po r. 1540 za Kořenských z Terešova. Zdeněk Terenský z Terešova se za stavovského povstání přidal na stranu odbojných stavů a jeho majetek byl jako konfiskát prodán Sezimovi z Vrtby. Po smrti posledního člena vrtbovského rodu, Karolíny, provdané Chermontové, zdědila Neznašov její dcera Filipína, provdaná za r. 1764 za Karla Bedřich Schütze. Tvrz však byla pro jeho velké dluhy v dražbě prodána a získal ji hrabě Prosper Berchtold z Uherčic. Neznašovská tvrz se ještě uváděla v r. 1757, ale hned za prvního Berchtolda byla okolo r. 1800 přestavěna v empírovém slohu s kaplí sv. Jana Nepomuckého. A u zámku byl založen malý park. Ve druhé pol. 20.století byl majitelem zámku československý stát a byly v něm vojenské sklady, těžko říci co se v něm skladovalo či odehrávalo, jelikož těsné prostory zámku toho moc nenabízejí a to ješte v prvním patře bylo dost místností zmenšeno přepažením. Další zajímavostí je skryté schodiště do prvního patra a dosti původních sklepních prostor kam vedou vstupy skrytě pod podlahou. Nejspíše ČSLA vybudovala ze zámku cca 50m podzemní chodbu obdelníkového profilu směrem do parku. Vstup chodbou do zámku je zavalen a na druhém konci prostor začínající přetlakovými dveřmi je zatopen vodou. V současnosti je zámek opuštěný a chátrá.
15 fotek, 30.3.2018, 53 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Koloděje nad Lužnicí (Mitrowicz) - V roce 1567 dal Adam Čabelický ze Soutic vystavět na břehu řeky Lužnice renesanční tvrz. V dražbě r. 1704 ji získal hrabě Václav Norbert Oktavián Kinský. Jeho dcera Marie Alžběta byla provdána za hraběte Františka Karla Vratislava z Mitrovic, čímž zámek přešel do vlastnictví tohoto rodu. František Karel dal tvrz přestavět na barokní zámek a byla přistavěna kaple sv. Anny. Ve vlastnictví Vratislavů z Mitrovic byl zámek až do r. 1943, protože v tomto roce vymřel rod po meči v osobě Evžena Wratislava. Jedinou majitelkou kolodějského zámku se stala jeho sestra Marie Terezie (1884-1961), která se provdala za svobodného pána Dercsenyi, majitele velkostatku v Dolních Počernicích. Po 2.světové válce byl Dercsenyiům v rámci revize pozemkové reformy (1947) majetek zestátněn. Zámek je jednopatrová budova s věží se zachovanými fragmenty sgrafit, pocházejícími z původní tvrze. Zámecká kaple je samostatným křídlem s vrcholně barokním průčelím. Do zámku se vchází bosovaným portálem. Při restituci v devadesátých letech 20.stol. získaly majetek dědičky dřívějších majitelů, Jana a Lucie Dercsenyiovy,které jej ale po částech rozprodaly. Zámek nyní patří společnosti Mitrowicz s.r.o., která pokračuje v rekonstrukci areálu a zpřístupnění veřejnosti.
6 fotek, 30.3.2018, 25 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Týn nad Vltavou - Ve městě byl nejdříve opevněný biskupský dvorec (snad již 10. stol.), později hrad (r. 1645 vyhořel). Někdejší arcibiskupský zámek byl vystavěn na náměstí, na místě tří měšťanských domů v l. 1695 - 1699, podle návrhu italského stavitele Antonia de Allfieri. Zámecká dvoupatrová barokní budova sloužila jako rezidence při příležitostných návštěvách pražských arcibiskupů a obydlí úředníků panství. V polovině 18. století existovala za zámkem hodnotná zahrada. R. 1796 zámek vyhořel, ještě téhož roku byl obnoven. Z této doby pochází vstupní portál zámku. Zámek později sloužil jako škola, v l. 1944 - 1955 se sem přestěhovalo Městské muzeum. Po 2. sv. válce bylo v přízemí sídlo MNV, v patře Městské muzeum. V současnosti muzeum s knihovnou a archivem využívá celou budovu.
stadlec  3
11 fotek, 31.3.2018, 51 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Stádlec - V obci Stádlec původně stála tvrz, která je poprvé připomínána v roce 1535. Stádlec byl v té době v držení rodiny Vítů ze Rzavého a to až do roku 1620. V roce 1629 byl prodán. V letech 1712-14 byla postavena zámecká kaple a při dalších stavebních úpravách koncem 1. poloviny 18. stol. byl původně trojkřídlý zámek přístavbou nižšího rizalitu s věží změněn na čtyřkřídlý s malým dvorem. Tak jako v době svého vzniku vypadal zámek i na poč. 20. století, kdy jej i s velkostatkem a anglickým parkem koupil známý český vynálezce František Křižík (1847-1941). Do zdejšího kraje jej přivedla stavba meziměstské elektrické železniční dráhy z Tábora do Bechyně v r. 1902. Do zámku ale přišeal až dožít. Po roce 1945 bylo v zámku zemědělské učiliště, což je dnes nejvíce patrné na novodobých přístavbách. V současné době jsou majiteli zámku potomci Jana Křižíka, kteří získali v restituci zámek zpět.

Komentáře

přidat komentář

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.