JP - Všechny fotografie jsou chráněny autorskými právy a jejich další použití, či šíření bez mého svolení je trestné. Popisy míst většinou převzaty z www.hrady.cz. Ja fotky nekomprimuju, to dela pak samo rajce. :( Kdo má o nějakou fotku v normální kvalitě zájem, nechť se ozve, domluva možná. :) Díky za návštěvu. :)
reklama
54 fotek, letos v říjnu, 74 zobrazení, přidat komentář | cestování, koníčky, lidé, práce
Štola Starý Martin - Štola Starý Martin je jedno z nejvýznamnějších starých důlních děl krupského revíru. Otevírá severozápadní část žíly Lukáš, která v dávné minulosti náležela mezi nejdůležitější cínové rudní žíly a se svou směrnou délkou 2 km byla nejdelší v České republice a střední Evropě. Nejstarší dobývací práce spadají pravděpodobně do 14. století, první písemná zmínka pak pochází z Krupského horního řádu z roku 1482, který zmiňuje ražbu a udržování hluboké dědičné štoly Dürrholz. Naposledy byla zmáhána v roce 1704, v současné době odvádí důlní vody ze štoly Martin. S ražbou štoly Martin započali báňští podnikatelé Lewald a Schiller, kteří zakoupili krupské doly roku 1864. Cínová ruda se v této štole těžila až do roku 1922, kdy byl provoz zastaven. V době 2. světové války byla štola znovu vyzmáhána včetně dobývek, byl také ražen překop pod Komáří vížku jako průzkumné důlní dílo. Koncem 50. let těžební organizace prostor opustila a od roku 1956 se štola stala nepřístupnou. Rekonstrukce štoly započala roku 1999 v rámci projektu "Příhraniční naučná hornická stezka Krupka-Dubí-Altenberg-Geising", který byl zařazen do projektů podporovaných EU a z velké části financován z programu PHARE. Prohlídková štola Starý Martin byla slavnostně otevřena a zpřístupněna veřejnosti dne 15. září 2000. V rámci projektu Hornická kulturní krajina Erzgebirge/Krušnohoří se štola Starý Martin jako součást revíru Preisselberg, stala jedním z hlavních statků nominace pro zápis na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Dne 29. ledna 2015 byly štoly Starý Martin a dědičná štola Dürrholz prohlášeny za Kulturní památku.
teplice  0
42 fotek, 7.10.2018, 22 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, města
Teplice zámek - Teplický zámek stojí na místě původně románského kláštera benediktinek, založeného v l. 1158-64 královnou Juditou. Klášter byl poškozen r. 1426 míšeňskými vojsky. Po polovině 15. stol. byla v místě postavena tvrz. V několika etapách pak probíhaly přestavby na zámek. Snad již Volf z Vřesovic vystavěl základní část hlavního traktu. Nejvýznamnější přestavby začaly v době držení zámku Vilémem Vchynským (Kinským). Císařským výnosem r. 1634 bylo panství Vchynským konfiskováno a darováno císařskému maršálovi Janu Aldringenovi, pocházejícímu z Lotrinska. V letech 1778-1826 byl majitelem jan Nepomuk Clary-Aldringen. V té době zámek doznal mohutných stavebních změn směrem k současnému klasicistnímu vzhledu. V té době bylo vybudováno i zámecké divadlo, pro které r. 1812 napsal J. W. Goethe krátkou hru "Sázka". r. 1835 byl teplický zámek místem setkání rakouského císaře Ferdinanda V. , pruského krále Bedřicha Viléma III. a ruského cara Mikuláše I. , jež se konalo u příležitosti odhalení ruského památníku bitvy u Chlumce. Posledním šlechtickým majitelem byl od r. 1920 Alfons Clary-Aldringen, který otevřeně sympatizoval s nacismem. R. 1938 hostil na teplickém zámku anglického lorda Runcimana. Rod Clary-Aldringenů sídlil na zámku až do května 1945. Od r. 1947 až do současnosti sídlí v zámku muzeum.

Kostel Povýšení sv. Kříže - Kostel se přimyká zvenčí k severovýchodnímu nároží hlavního křídla teplického zámku. Byl přistavěn v letech 1549-68 majitelem teplického zámku Volfem z Vřesovic, který byl nejvyšším písařem Království Českého. Je v něm také pochován. Kostel byl původně postaven v pozdně gotickém nebo ranně renesančním slohu pro potřeby rodiny majitelů zámku a protestantských návštěvníků lázní. Při stavbě věže bylo použito kvádrů z románské baziliky kláštera sv.Jana Křtitele. Dnešní vzhled je dílem přestavby, započaté r.1799. Přestavbou získal kostel podobu romantické gotiky jak z vnějšku, tak i v interiéru. To ho řadí mezi jeden z prvních projevů romanticko-gotického slohu na našem území. Již od konce 19.století sloužil kostel sporadicky ortodoxním bohoslužbám. Od roku 1950 je pravoslavným chrámem Povýšení sv.Kříže a konají se v něm pravidelné pravoslavné bohoslužby.

Kostel sv. Jana Křtitele - Děkanský kostel sv.Jana Křtitele byl postaven na starších základech v letech 1585-94. K významné barokizující přestavbě došlo v letech 1700-1703. Stavbu vedl pravděpodobně Kristian Lagler-zednický mistr. Kostel je koncipován jako trojlodní bazilika s pravoúhlým presbytářem. V západním průčelí je umístěna hranolová věž. K ní přiléhá malá schodišťová věž. V nejvyšším patře je hranolová věž zúžena a obehnána pavlačí, za kterou se dříve nacházel byt hlásného. Střecha je barokní přílbová. Pod kostelem se nachází hrobky Vchynských a Clary-Aldringenů. Dvou šlechtických rodů, které vlastnily teplické panství.

Morový sloup Nejsvětější Trojice - Sloup byl postaven v letech 1718-1719 jako poděkování za odvrácení morové nákazy od Teplic roku 1713 a také na paměť smíření čtyř bratří z rodu Clary-Aldringenů. Jedná se o jedno z nejkrásnějších děl slavného barokního sochaře Matyáše Brauna. Realizace kamenického díla se ujal V. A. Bümel, sochařskou výzdobu pak vytvářel sám Matyáš Braun. Šestiboký sokl se třemi bazénky nese trojboký obelisk, na jehož vrcholu je na zemské kouli osazeno sousoší Nejsvětější Trojice. Obelisk je ověnčen velkým množstvím obláčků s kupidy. V dolních partiích soklu jsou umístěny sochy morových patronů: sv.Šebestiána, sv.Rocha, sv.Jana Křitele, sv.Pavla a sv.Karla Boromejského. Stěny soklu nesou barokní reliéfy, které využívají námětů ze Starého zákona.
trmice  0
29 fotek, 7.10.2018, 40 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Nový zámek Trmice - Již v 13. století stála v Trmicích tvrz. V 1. pol.17. stol. Nosticové přebudovali tvrz na barokní zámek. Ještě r. 1926 byl Starý zámek opraven, ale pro značnou zchátralost byl v roce 1965 zlikvidován. Nový zámek nechal postavit hrabě Albert Nostic v letech 1856-1863 ve stylu anglické novogotiky. Projektoval ho známý vídeňský architekt Heinrich Ferstel. Roku 1919 Nový zámek zakoupil ústecký továrník Wolfrum. Od něj jej později získalo město Ústí nad Labem. Až do roku 1964 v zámku sídlilo městské muzeum. Pak bylo muzeum pro havarijní stav budovy uzavřeno a zámku hrozila v souvislosti s výstavbou dálnice demolice. Naštěstí z tohoto záměru sešlo a zámek dál sloužil jako depozitář muzea. V letech 1939-1993 byly Trmice součástí Ústí nad Labem. Roku 1994 se osamostatnily a v roce 1997 byl zámek zrekonstruován. Dnes zámek slouží jako kulturní centrum. Mezi zajímavosti patří především "Mramorový sál" s šesti obrazy Aloise Bubáka, na nichž jsou zachyceny jednotlivé fáze stavby obou zámků v Trmicích. Pěkné jsou také kazetové stropy v zámeckém sále. V zámku jsou umístěny stálé expozice z historie regionálního hornictví a průmyslu a muzeum modelové železnice.
libouchec  0
3 fotky, 7.10.2018, 23 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Libouchec - Roku 1579 získal Libouchec s okolními vesnicemi Günter z Bynu (Bünau), který založil asi 350 metrů západně od kostela nový poplužní dvůr a v jeho severozápadním nároží dal zbudovat renesanční tvrz. Tvrz se později začala nazývat zámkem, k obytným účelům však sloužila jen do roku 1627. Rod sice přežil pobělohorské konfiskace, ale v roce 1627 bylo vydáno Obnovené zřízení zemské, povolující vyznávat jako jediné římskokatolické vyznání. Proto od pánů z Bynu, kteří ze země odešli, kupuje Libouchec Kryštof Šimon z Thunu, jehož následníkům patřil až do 20. stol. Tvrz resp. zámek byl poté využíván již jen k obytným účelům pro zaměstnance a k zajištění provozu poplužního dvora. Roku 1872 sice vyhořel, ale byl obnoven. Protože zámek jeho majitelé nevyužívali přímo pro vlastní potřebu, byl pouze udržován, ale nepřestavován a tak neztratil původní renesanční podobu a dispozice. Po roce 1945 zámek převzal Státní statek, který jej neudržoval. V 80. letech 20. století se zřítila část typického štítu a později i střecha věže. Roku 1989 byl zámek vyhlášen kulturní památkou a do vlastnictví jej získali manželé Strubichovi, kteří s ním měli velké plány. Chtěli z něj vybudovat společenské centrum hotelového typu. Zbyly jen plané sliby a zbořená zeď mezi věží a starým palácem. Z objektu se stala skládka. Po deseti letech získala v dražbě za 1,5 mil. Kč zámek obec Libouchec a od května 2003 je zámek v soukromém vlastnicví společnosti Polesí Střekov a.s. Nový majitel celý objekt velmi pečlivě zrekonstruoval.
brnany  0
12 fotek, 7.10.2018, 43 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Brňany - Zámek vystavěl pl. Jakub von Wimmer ve 2. pol. 18. stol. Od r. 1804 vlastnil zámek J. A. Lexa – až do r. 1918. Na poč. 20. stol. došlo k posledním stavebním úpravám a také k secesní přístavbě na východním boku. Od r. 1948 je zámek majetkem státu.
9 fotek, 7.10.2018, 41 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Kostel sv. Prokopa Krupka - Hornický gotický kostel sv.Prokopa pochází ze 13.století. Přestavěn na poč. a ve 2. pol. 15. století. Dále upravován poč. 16. století. Za třicetileté války byl pobořen. V letech 1643-77 opraveny škody 30-leté války. Vzhledem k poddolování nebyl od roku 1891 používán. V roce 1939 vyhořel Zřícenina je bez střechy a krovů. Roku 1995 bylo obvodové zdivo, kromě štítů, dozděno do původní výše a vršek zdiva zpevněn betonovým věncem. Místo oken jsou mříže. Naproti kostelu se nachází pomník 313 obětem pochodu smrti v dubnu 1945.
63 fotek, letos v září, 59 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, koníčky, lidé, práce
Dělostřelecká tvrz Stachelberg (český název Ježová hora) byla v letech 1937 a 1938 budována jako součást stálého československého opevnění. Nachází se na východním výběžku Krkonoš (kóta 632 Hřebínek) v blízkosti Rýchorského pralesa nad obcí Babí mezi městy Trutnov a Žacléř. Jejím úkolem bylo chránit Libavské sedlo, zemskou bránu mezi hřbetem Krkonoš a Vraními horami, kterou pravidelně v minulosti využívaly armády pro vpády do Čech i opačně (např. v roce 1866 během prusko-rakouské války 1. armádní sbor generála Adolf von Bonina) nebo husité při spanilých jízdách do Slezska. Tvrz nebyla stavebně dokončena a dnes je ve srubu T-St-S 73 Polom zřízeno vojenskohistorické muzeum. Veškeré stavební práce na tvrzi ustaly dne 23. září 1938, kdy byla vyhlášena všeobecná mobilizace československé armády. Tvrz, ačkoli nebyla dokončena, byla obsazena vojáky 17. hraničářského pluku z Trutnova, nouzově vyzbrojena a připravena k obraně. Zdaleka však nemohla plnit úkoly ani nároky na ni kladené v původních plánech. Posádka tvrze se účastnila drobných ozbrojených střetnutí s příslušníky sudetoněmeckého Freikorpsu, kteří na území Československa pronikali z Liebau (dnes polská Lubawka). Ke skutečnému bojovému nasazení tvrzových objektů však nedošlo. Dne 29. září 1938 byla v Mnichově podepsána Mnichovská dohoda, která přisoudila pohraniční oblasti Československa včetně Trutnovska německé Třetí říši. Veškeré zbraně, zařízení a vybavení, stroje a stavební materiál byly z tvrze odvezeny. Vše, co nešlo nebo nebylo možno evakuovat, bylo zničeno. Při vyklízení podzemí provedli ženisté několik odstřelů, kterými zavalili štoly ústící na povrch a odvodňovací systém tvrze. Díky vydatným podzemním pramenům se podzemí naplnilo během několika dní vodou, která zabraňovala přístupu do nitra tvrze až do roku 2000. Jako první vstoupili na československé území příslušníci 8. pluku III. pěší divize Wehrmachtu, na tvrz konkrétně 9. rota tohoto pluku. Vzhledem k tomu, že tvrz byla nedokončená, podzemí zatopené a v jejím blízkém okolí se nacházelo několik osad a vesnic, neměli Němci zájem na ní testovat zbraně, cvičit jednotky ani ji jinak využívat. Po celou válku tak byla opuštěná. V roce 1945 byly objekty v prostoru tvrze nouzově připraveny k obraně před postupující Rudou armádou, k žádnému boji zde však nedošlo. Několik let po válce se ještě o vojenském využití uvažovalo, od 50. let však byla tato myšlenka opuštěna, stejně jako tvrze Stachelberg. Jediný dokončený objekt T-S 73 byl v 80. letech využíván jako skladiště chemikálií (aredin), které byly z objektu vyklizeny v roce 1990. Od roku 1993 funguje na tvrzi neustále rozšiřované muzeum československého opevnění. K poslednímu rozšíření expozice došlo na jaře 2010, kdy byla zpřístupněna celá podzemní kasárna. Celkem bylo v podzemí vydolováno přes 3,5 km chodeb.
zirec  1
16 fotek, letos v září, 12 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Žireč - Tvrz v Žirči se prvně připomíná v r. 1482, kdy byl majitelem Jan Kordule ze Sloupna. R. 1501 ji prodal Janu Litoborskému z Chlumu a ten ji opět prodal v roce 1506 Jindřichovi Berkovi z Dubé. V roce 1512 Jindřich Berka z Dubé prodal žireckou tvrz Burianovi Labuťovi ze Švamberka. Nadále se majitelé žirecké tvrze často střídali. Za Adama Zilvára z Pilníkova, který se zde stal pánem v r. 1580, se polovina tvrze zřítila do Labe. Adam Zilvár se svou manželkou Annou, rozenou Gryspekovou, vybudoval novou, výstavnější tvrz. Roku 1597 zdědil žirecké panství Jan Zilvár, kterému však pro účast na stavovském povstání bylo zabaveno. V r. 1622 odkoupila od královské komory Žireč Marie Magdalena Trčková z Lobkovic. S ní měla Žireč společné osudy až do r. 1634, kdy došlo k trčkovskému procesu v souvislosti s vraždou Albrechta z Valdštejna, a majetek přešel opět na královskou komoru. Ferdinand II v r. 1635 daroval Žireč vídeňským jezuitům u sv. Anny. Jezuité se natrvalo usadili v Žirči r. 1652 a na místě válkou poškozené zilvárovské tvrze nechali postavit novou rezidenci a vedle ní chrám sv. Anny. Zbytky původní tvrze byly vestavěny do nové čtyřkřídlé dvouposchoďové budovy. Od r. 1773, kdy byl zrušen jezuitský řád, spravoval panství stát a konventní budova sloužila jako obydlí úředníků. R. 1825 koupil Žireč v dražbě statkář Martin Wagner a od jeho syna pak Josef Ettrich, továrník z Jaroměře, jehož rodině zámek patřil až do 30. let 20. stol., kdy se dostal do majetku řeholní instituce Nejsvětější Svátosti. Od 50. let pak zámek sloužil jako domov důchodců. V rámci restitucí byl zámek navrácen Kongregaci Sester Nejsvětější Svátosti v Českých Budějovicích. Ty jej darovaly Diecézní charitě v Hradci Králové, Oblastní charita Červený Kostelec a je zde zřízen Domov Svatého Josefa pro handicapované a starší občany. Zámek v 90. letech 20. stol. prošel rozsáhlou opravou.
vrchlabi  0
13 fotek, letos v září, 11 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Vrchlabí - Již roku 1525 je ve Vrchlabí zmiňována tvrz. Ta však stávala opodál dnešního zámku, snad v místech, kde je v současnosti v zámeckém parku malý rybníček. Roku 1533 získal Vrchlabské panství, které do té doby přináleželo k Trutnovu, Kryštof z Gensdorfu. Krátce na to zahájil práce na stavbě nového sídla. Stavba zámku byla dokončena v roce 1546. Nový zámek tvořila vysoká obdélníková budova s velkou vstupní síní. V roce 1575 zámek vyhořel a po požáru byl jen provizorně opraven. Dnešní podobu získal až za Viléma Miřkovského ze Stropčic při pozdně renesanční přestavbě v letech 1605 – 1614. Tehdy byly přistavěny nárožní věže a celá stavba byla rozšířena. Miřkovským ze Stropčic bylo panství po roce 1621 konfiskováno a přičleněno přímo k Valdštejnovu frýdlantském panství. Po valdštejnských konfiskacích získal Vrchlabí Rudolf Morzin. Za Pavla Morzina v roce 1684 proběhla úprava zámku, kdy došlo ke zřízení domácí kaple. Po vymření rodu Morzinů v roce 1791 přešlo Vrchlabí do držení Černínů. Za nich v roce 1820 proběhla přestavba zámku a upraveno bylo i jeho okolí, které tehdy bylo zbaveno všech opevňovacích prvků. Další přestavba proběhla na přelomu 19. a 20. století podle projektu Josefa Schulze. Navrhl podobu nově přistavěného vstupního portiku s balkónem a byly zvýšeny věže. Již v průběhu první světové války Černínové zámek prodali a od té doby slouží administrativním účelům. V současné době jsou v něm umístěny kanceláře Městského úřadu.
rudnik  2
13 fotek, letos v září, 18 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Rudník - Zámek postavil v 30. letech 19. st. Josef Karel Theer ze Silbersteinu. V roce 1858 byl přestavěn v novogotickém slohu. Jedná se o dvoupatrovou dvoukřídlou budovu s polygonální věží. V současné době slouží jako pension.
jilemnice  0
13 fotek, letos v září, 20 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Jilemnice - Zámek pochází z 16. století,kdy jej nechali postavit Křinečtí z Ronova.Od nich panství zdědili Harantové z Polžic a Bezdružic a v roce 1701 zámek koupil pokrokový rod Harrachů. Ti v letech 1714 a 1895 rozšiřovali do dnešní podoby. Původní zámek měl pouze západní křídlo s hodinovou věží. Za fašistické okupace během 2. světové války byl jejich majetek zkonfiskován a rodina Harrachů pronásledována režimem. Po válce budova a pozemky připadly československému státu. Dnes je zde Krkonošské muzeum s expozicí dějin lyžařství a pohyblivé betlémy.
8 fotek, letos v září, 13 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Horní Branná - Renesanční tvrz či zámek založil roku 1582 Zdenek z Valdštejna, ovšem nestihl jej za svého života dokončit, proto jej dokončila jeho manželka Marie z Martinic. Byl to vrchol stavitelského umění tehdejší doby. Po něm byl pánem panství i zámku syn Zdenka Vilém z Valdštejna. Po jeho smrti v roce 1594 připadlo panství synovcům Adamu z Valdštejna a Vokovi a Heníkovi z Valdštejna. Adam poté vykoupil Heníkkův podíl a stal se jediným pánem panství. Roku 1606 ovšem Adam z Valdštejna prodává majetek Václavovi Zárubovi z Hustířan (za jeho působení zde pobýval i Jan Amos Komenský, před svým odchodem do exilu). Ten se stal obětí vyrovnání se Habsburku s příslušníky rytírské stavu po Bílé hoře (1621) a majetek Václav Záruby propadl Albrechtu z Valdštejna, ovšem zámek a panství Horní Branná až po smrti Václava Záruby.V roce 1632 Albrecht z Valdštejna daroval celé panství svému švagru a císařskému plukovníkovi Otovi Bedřichovi, hraběti z Harrachu - tímto se zámek dostal do rukou rodu Harrachu. Za třicetileté války byl zámek velmi zpustošen a celé druhé patro bylo vypáleno. tento fakt byl největší ránou jeho původní kráse. Při opravách bylo obnoveno jen první patro, druhé již nebylo nikdy dostaveno. Za toho času nezletilého majitele panství, Ferdinanda Bonaventury (1636-1706), tak činil jeho strýc kardinál Harrach. Omítkou zakryty všechny nápisy a ozdoby na stěnách zámku. Dalším majitelem zámku byl hrabě Alois Tomáš Harrach (1706-1721), který se snažil všeobecně panství zvelebovat. Dalšími pány zámku byli Bedřich August Gervais (1696-1749), Arnošt Quido, říšský hrabě z Harrachu a na Rohrau (1723-1783), Jan Quido hrabě z Harrachu a na Rohrau (1756-1829), hrabě František Arnošt z Harrachu (1799-1884) jehož manželkou byla Jana z Lobkovic. V roce 1868 dal hrabě Jan Nepomuk (1828-1909) z Harrachu omítku sejmout, ale nepodařilo se zachránit vše, zbyly jen torza z původní výzdoby. Posledním z rodu Harrachu byli Otto Jan Nepomuk hrabě Harrach 1863-1935), který inicioval další opravy roku1908 zásluhou lesmistra Reicha a poté jeho syn Jan Nepomuk Antonín hrabě z Harrachu (1904-1945). Roku 1945 získalo zámek ředitelství státních lesu a statku v Praze. Poté v roce 1954 přešel zámek do rukou MNV. Poslední restaurace zámku bylo v roce 1960 a v roce 1994 byla opravena fasáda včetně sgrafit, když v roce 1989 připadl zámek obci Horní Branná a je v něm expozice věnovaná J. A. Komenskému, který zde pobýval, a spisovateli J. Šírovi, místnímu rodákovi.
horice  0
6 fotek, letos v září, 10 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Hořice - Založen byl již v 16. století za správy významného rodu Smiřických, ale v průběhu staletí docházelo k jeho úpravám a přístavbám. Současná podoba je z poloviny 18. století, byť některé jeho části (sladovna, brána, pivovarské lednice aj.) vzaly za své v průběhu 20. století, a to především z dopravních důvodů. Zámek je spjat především s významným florentinským rodem Strozziů, kteří v Hořicích založili ve své době naprosto jedinečnou nadaci na podporu válečných invalidů. Jejich znak krášlí vstupní portál. Zámek se rozkládá na lichoběžníkovém půdorysu s uzavřeným čtvercovým nádvořím, na němž se doposud dochovala původní zděná (sklepní a přízemní) část středověké tvrze s originálními kamennými ostěními a překlady, na několika místech i s kamennými značkami. Zámek vždy plnil spíše správní účely, výjimečně pak sloužil k příležitostnému přenocování majitelů panství či vzácných návštěv, proto je jeho interiér účelově rozdělen do množství prakticky uspořádaných místností. Během své historie zažil jediné obléhání, a to v roce 1775, kdy jej, i přes těžkou výzbroj, která zde byla soustředěna, nakonec vzbouřenci na počátku selského povstání ve východních Čechách dobyli a vynutili si od místní vrchnosti lejstro o zrušení poddanství a roboty. Jejich další tažení v čele s chodovickým kantorem a mlázovským rychtářem bylo ukončeno tragickou porážkou u Chlumce nad Cidlinou. Níže od zámku se v minulosti nacházely zahrady, hospodářské budovy a pozemky. Dnes je toto území zastavěno moderním sídlištěm. V parčíku vedle zámku je postaven barokní mariánský sloup z poloviny 17. století, svého druhu jeden z nejstarších v širokém okolí. Hořický zámek je v současnosti účelově využíván společností Lesy České republiky. (http://www.zamek-horice.cz/historie-zamku/)
chrast  1
25 fotek, 23.9.2018, 14 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, příroda
Chrast - První písemná zmínka o Chrasti se datuje k roku 1318. Založení městečka se přičítá podlažickému klášteru. Zámek stojí ve východní části náměstí. V místech dnešního průčelí stávala rychta, kterou dal mezi lety 1579 až 1605 přestavět Albrecht Slavata z Chlumu a Košumberka na „panský dům“, k němuž bylo za Markéty Berkové, rozené Trčkové, r. 1605 přistavěno severní křídlo. Od roku 1664 se zámek stal letní rezidencí královéhradeckých biskupů. V letech 1721 - 1731 byla za biskupa Jana Adama z Mitrovic zahájena stavba východního křídla, a kolem roku 1742 bylo přestavěno západní křídlo a přistavěno jižní. Je samozřejmé, že byly upraveny vnitřní prostory zámku. Ve východním křídle byla vybudována a vysvěcena kaple sv. Jana Nepomuckého, která byla vyzdobena za biskupa Josefa Haise roku 1891 podle návrhu emauzských benediktinů. V současnosti je zámek v majetku města, v západním křídle je umístěn městský úřad, v ostatních křídlech pak městské muzeum, které bylo založeno roku 1893. V muzeu jsou umístěny stálé expozice (geologie, paleontologie, historický vývoj Chrasti, kulturní osobnosti, zaniklá řemesla) a prodejní galerie. Odsvěcená kaple se 100 místy slouží k pořádání kulturních akcí. K zámku patří zahrada, kterou dal vybudovat v polovině 19. století biskup Karel Hanl. Rozloha zahrady je tři hektary. Zvláštností zámecké expozice je faksimile kodexu Gigas, největšího biblického rukopisu na světě. Tato bohatě iluminovaná kniha vznikla na počátku 13. stol. v klášteře v Podlažicích u Chrudimi. Kvůli vyobrazení ďábla je známá jako "Ďáblova bible".
12 fotek, 23.9.2018, 27 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Slatiňany - Na skalnatém ostrohu nad řekou Chrudimkou se vypínala středověká gotická tvrz již na konci 13. století. Prvním známým vlastníkem byl v letech 1294 - 1297 František ze Slatiňan. V držení tvrze se v následujících obdobích vystřídala řada majitelů, známější byl snad až Václav ze Slatiňan, který připojil svůj podpis na protestní listinu českých a moravských stavů proti upálení Mistra Jana Husa. Dřevěná tvrz lehla několikrát popelem. V roce 1575 koupil majetek písař menších desk zemských Bohuslav Mazanec z Frymburka.Bohatý pražský měšťan obdržel za císařské služby od krále Ferdinanda v roce 1556 vladycký list a v roce 1561 byl povýšen do stavu rytířského. Stará slatiňanská tvrz byla císařskému úředníku těsná a proto si pozval stavitele císaře Rudolfa II. Ulrica Aostalise de Sala, aby mu v místech původní tvrze vystavěl moderní renesanční zámek. Po Mazancově smrti v roce 1589 pokračovala ve stavbě jeho druhá manželka Alena Škopková, poručnice jeho nezletilých dětí. Starší syn Jan Mazanec z Frymburka prodal celé zboží v roce 1594 Zikmundu Karlíkovi z Nežetic, který zámeckou budovu dokončil a výrazně rozšířil hospodářskou. Jeho syn Jiří Karlík z Nežetic byl společensky aktivní na počátku 17. století a po bitvě na Bílé Hoře okamžitě ujel ze země. Jeho majetek byl konfiskován a vlastníci se opět začali rychle střídat. V roce 1732 koupil Slatiňany Josef František, hrabě ze Schönfeldu, který nechal zámek barokově upravit. Jeho jediná dcera Marie Kateřina se provdala za Jana Adama Auersperga a v držení tohoto knížecího rodu zůstal zámek až do 2. světové války. Auerspergové také prováděli v 19. století stavební úpravy, například v roce 1857 stavbu nového křídla a v roce 1864 schodišťové věže u vjezdu do zámku a další přestavby do podoby, ve které je zámek dnes. V roce 1942 přešlo panství testamentárně na synovce posledního zdejšího Auersperga - dr. Josefa Karla Trauttmansdorffa a v roce 1945 dekretem č.12 presidenta dr. Eduarda Beneše do majetku státu. V zámku bylo zřízeno v letech 1950-1952 hippologické muzeum podle plánů prof. Františka Bílka a je zde doposud.
moravany  1
14 fotek, 23.9.2018, 331 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Moravany - Zámek v Moravanech byl s největší pravděpodobností postaven krátce po roce 1740, kdy moravanské panství od Robmhápů ze Suché zakoupil Ignác Václav Caretto-Millesimo, kdy zřejmě již přestala stará tvrz vyhovovat. Krátce poté se pozornost majitelů přenesla do blízkého Vilémova, takže moravanský zámek byl pravděpodobně zcela dokončen až někdy v 70. – 80. letech 18. století. Roku 1925 se zámek stal sídlem majitele zbytkového velkostatku a byl přestavěn novobarokně. Tehdy byl také přistavěn balkon na dvou sloupech nad hlavním vchodem. V druhé polovině 20. století zámek i se statkem připadl místnímu JZD a to zde zřídilo byty pro své zaměstnance. Postupně zámek zpustnul. V současnosti je majitelem zámku se statkem soukromá společnost. Zámek však i nadále patří mezi ohrožené památky, v letech 2009-2010 byl dokonce učiněn naštěstí neúspěšný pokus o sejmutí památkové ochrany. V současnosti je majitelem zámku se statkem soukromá společnost. Celý areál zámku i přilehlých hospodářských budov chátrá.
chotebor  1
4 fotky, 22.9.2018, 27 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Chotěboř - Na místě gotické tvrze vybudoval r. 1701 hrabě Vilém Kinský čtyřkřídlé sídlo italského typu obklopující ústřední dvůr. V původním stavu se zachovala kaple Nejsvětější Trojice s bohatou štukovou výzdobou z poloviny 18. století. Po vystřídání dalších majitelů zámku získal panství v roce 1836 svobodný pán Jan Josef Dobřenský z Dobřenic (Dobrzenic) sňatkem s Marií Wanczurovou z Rzehnic, dědičkou vymírajícího českého rodu. Rod Dobřenských zámek vlastnil až do roku 1948, kdy byl zámek zestátněn a Dobřenští emigrovali do Kanady. Roku 1989 se vrátili zpět a r. 1992 jim byl zámek vrácen v restituci.
lukavice  1
4 fotky, 23.9.2018, 23 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Lukavice - Zámek v Lukavici vznikl v první polovině 18. století jako středisko správy pyritových dolů, které v této době měla pronajaty od majitelů nasavrckého panství společnost pražských těžařů. V r. 1755 převzal vedení podniku tehdejší majitel panství Jan Adam z Auersperka. V tomto roce ve zprávě o stavu lukavických dolů, kterou pro Jana Adama vypracoval báňský odborník z Příbrami Alexius Adda, se poprvé připomíná zámek. Jan Adam z Auersperka vytvořil samostatnou správu lukavických dolů a pro její potřeby byl původní zámek v druhé polovině 18. století rozšířen. Vznikla jednopatrová barokní budova, jejíž fasáda byla v přízemí zdobena bosáží a na hlavním průčelí obráceném k východu byl štít s hornickými odznaky – zkříženými kladivy. K západu k hlavní budově přiléhaly přízemní hospodářské budovy, uzavírající nevelké nádvoří. Na konci 19. století byla těžba v Lukavici zastavena a zdejší chemický závod přemístěn do Slatiňan. Zámek byl tehdy změněn v byty. V r. 1949 se zámek stal majetkem MNV a byly v něm kanceláře MNV, knihovna a obytné místnosti. V l. 1962–1967 byla provedena rozsáhlá oprava zámku, při níž původní fasády byly nahrazeny fasádami hladkými a odstraněny i hornické odznaky na budově.
sec_zamek  1
6 fotek, 23.9.2018, 30 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Seč - Když si roku 1564 rozdělili bratři Albrecht a Václav Robmhápové ze Suché rozsáhlé lichnické panství, připadlo Václavovi panství bývalých hradů Oheb a Vildštejn. Na nově vzniklém ohebském panství, jehož centrem se stalo městečko Seč, nebylo kromě pustých hradů žádné panské sídlo, proto si Václav na severním okraji městečka postavil nový zámek poprvé zmiňovaný roku 1577. Roku 1596 koupil sečské panství Karel Záruba z Hustířan, který někdy na počátku 17. století zámek pozdně renesančně přestavěl a rozšířil o kratší příčné křídlo. Na tuto přestavbu upomíná kamenný vstupní portál s erby Karla Záruby a jeho manželky Anny z Valdštejna a letopočtem 1610. 1628 zámek koupil majitel Nasavrk František de Couriers, ztratil svou rezidenční funkci a i za dalších majitelů sloužil jen hospodářským účelům. Jeho údržba byla zanedbávána a roku 1757 je popisován jako polozbořený. Tehdy již patřil Auerspergům, za nichž sloužil potřebám přilehlého dvora jako sýpka, skladiště či ovčín. Při pozemkové reformě roku 1925 se stal součástí zbytkového velkostatku a od roku 1948 patří státu. Po adaptaci v 60. a 70. letech 20. století slouží až dodnes jako národní výbor/městský úřad.
medlesice  1
8 fotek, 23.9.2018, 27 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Medlešice - Tvrz poprvé připomíná v roce 1626, kdy byla v majetku vdovy Anny po Janu Bohušínském z Božejova. Kolem roku 1725 za Marie Terezie z Vernieru, rozené Strakové z Nedabylic, byla tvrz upravena do dnešní podoby zámku. V současné době je v části přízemí zámku mateřská školka, jinak je zámek prázdný. Zámek tvoří jednopatrová budova v neobvyklém tvaru písmena "T", se sedmiosým hlavním průčelím, krytá mansardovou střechou s vikýři. Jednotlivá průčelí jsou členěna pilastry.

Komentáře

přidat komentář

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.