Název

svojsin

Popis

Svojšín - Zámek byl postaven na místě starší stavby v roce 1723 za hraběte Jana Václava Příchovského a jeho matky Judity. Posledním majitelem Svojšína z rodu Příchovských byl František, v jehož době byl statek a zámek prodán v dražbě rytíři Josefu Bigattovi z Chebu. Ten bez dědice odkazuje Svojšín královskému bavorskému komorníkovi a generálporučíkovi Karlu Antonínu Junckerovi a ten si přidává k rodinnému jménu přídomek "Bigatto". Rodina držela panství do roku 1935, kdy po smrti Amálie Junckerové-Bigattové dědí Svojšín dr. Klement Podevile a vlastní ho do roku 1945. Po roce 1945 převzal zámek stát a zámek byl „využíván“ k nejrůznějším účelům. Krátkou dobu po válce jej měla pronajatý veleobec baráčníků, dále pak státní statky a obec Svojšín. Od roku 1990 do současnosti je zámek v majetku obce a je po rekonstrukci, iteriery zatím nijak nevybaveny, v části je turistická ubytovna a kavárna.

Tvrz Svojšín - Ctibor a jeho synové Oldřich a Beneda se píšou ze Svojšína už v roce 1177, což by znamenalo, že ve Svojšíně existovala jedna z našich nejstarších tvrzí, Nepřímo to potvrzuje i přítomnost románského kostela s panskou emporou. Tato tvrz pravděpodobně stála na jih od kostela. Rod ze Svojšína zaznamenal největší rozmach v 13. století, pocházeli z něj rytíři z Třebele, Volfštejna a Výškova. V polovině 13. století se tento rod stěhuje na hrad Třebel. Už v té době, nebo jen o pár let později, mohla vzniknout tvrz, jejíž zbytky našla náhodná sonda v roce 2008. Svojšín zůstává v majetku rodu ještě celé 13. a 14. století. Z tohoto rodu pocházel i Žižkův spolubojovník Petr Zmrzlík ze Svojšína. V 15. století přechází původně rozdělená ves na rod Paběnických, nebo také Nalžovských ze Svojšína. Do roku 1443 patří Svojšín Půtovi z Paběnic (Nalžovský ze Svojšína). Po něm panství dědí Mikuláš z Nalžov a na Svojšíně. Jeden z dříve jmenovaných je stavitelem novější tvrze, jejíž sklepení našel systematický výzkum v roce 2009. Objekt tvrze dle archeologického výzkumu zanikl požárem v roce 1713. Příchovští zde v roce 1723 staví nedaleko kostela a místa tvrze zámek.

Kostel sv. Petra a Pavla - Na základě stavební techniky s použitím velkých pískovcových kvádrů je stavba datována do poloviny dvanáctého století a náleží mezi nejvýznačnější památky svého druhu v jihozápadních Čechách. Vlastníci tribunového kostela, páni ze Svojšín se poprvé v české historii připomínají roku 1175 (Odalricus et Beneda de Suaysin). Děkanský kostel sv. Petra a Pavla byl již ve 14. století (1355) farním kostelem. Vedle kostela stávala ještě kaple sv. Michala. Původní románská budova, z níž zbyla věž, byla přestavěna v 17. století. Roku 1713 vypukl zde veliký požár a zničil většinu zařízení a mnoho cenných listin. V letech 1740-1766 byla vedle kostela postavena budova nové fary. Hřbitov, který se nacházel okolo kostela byl zrušen a za vsí zřízen zcela nový. 1. července 1781 byla Svojšínská farnost navždy povýšena na děkanství pražským arcibiskupem Antonínem Petrem, hrabětem Příchovským, který se narodil v zámku ve Svojšíně r.1707 a který zde v kostele byl pokřtěn. Z novějších přístaveb jest chodba z oratoře do zámku z pol. 18. století a hrobka rodiny Juncker-Bigatto z 2. pol. 19. století. Významná etapa v renovaci interiérů byla provedena v roce 1912.

Kategorie a štítky

Nastavení