Název

rochsburg

Popis

Rochsburg (D) - Rozsáhlý hradní komplex, patřící k jedné z nejvýznamnějších šlechtických památek Saska, se nachází na 50 m vysoké skalní ostrožně. K založení hradu došlo v r. 1170 a první písemná zmínka o něm pochází z r. 1195, další následuje r. 1225. Prvním listinně uvedeným majitelem hradu byl Guntheros de Roßberg, patrně se jednalo též o zakladatele celého panství Rochsburg. Po jeho smrti zdědili r. 1283 panství s hradem jeho příbuzní purkrabí z Altenburgu, k r. 1296 je zde písemně zmiňován Dietrich II. Zanedlouho, již v r. 1325 jsou jako majitelé hradu uváděni purkrabí von Leisnig. V průběhu staletí byl hrad neustále přestavován a několikrát změnil své vlastníky, až se nakonec v r. 1458 stal s celým panstvím majetkem saských kurfiřtů, ti zde nechali zřídit svůj hlavní úřad správy rozsáhlého saského dominia. Rod Wettinů zrušil stávající úřad a jeho pravomoce převedl na nejvyššího dvorního maršálka a prvního ministra Hugolda von Schleinitz. V době vlády Arnolda Westfálského, kolem r. 1469, byla provedena rozsáhlá přestavba v pozdně gotickém slohu, která zvýšila obytný komfort stavby. Po požáru v r.1503 přechází hrad do majetku pánů von Ende. V r. 1548, v době Šmalkaldské války, byl vojsky saského kurfiřta zapálen, požár se rozšířil po celém hradě a jeho následkem byla většina budov poškozena. Poté přechází hrad do vlastnictví mocného rodu hrabat von Schönburg (Wolf II.), kteří zde sídlili až do r. 1900. Již od r. 1911 byly části hradu zpřístupněny návštěvníkům. Pozemkovou reformou přešel hrad do správy Země Sasko. V současné době se v jeho prostorách nachází expozice muzea s vkusně zařízeným nábytkem doby baroka, rokoka, empíru a biedermaieru. V první stavební etapě (r. 1200) vznikl kamenný bergfrit a obvodová hradba jádra. Počátkem druhé pol. 16. st. byla mezi bergfrit a severní trakt vložena kuchyně. Jako na každé stavbě v té době i zde vypukla řada požárů (1503 a 1547), které částečně zničili stávající budovy, ale opět došlo k jejich obnovení. Následkem dalšího požáru, který hrad postihl v r. 1582, následovala další stavební etapa již v renesančně-barokním slohu, jejíž podoba se dodnes zachovala. V další stavební fázi, probíhající již v barokní době, byla provedena nová cibulová střecha na středověkém, 32 m vysokém válcovém bergfritu o průměru 10 m a tloušťce zdi 2,5 m, která se zachovala do dnešních časů. Hrad se skládá z předhradí v západní části dispozice a jádra situovaného ve východní části. Ze severní přístupové strany vede podél hradeb dobře zachovaný parkán se zachovaným ochozem. Dodnes lze spatřit v celém areálu řadu ostění oken a dveří pocházejících z jednotlivých etap výstavby z doby románské (palác) až renesanční, a také několik arkýřů. Před hradní bránou se nalézají zbytky vnějšího opevnění, takzvaný barbakán - takové prvky jsou u hradů celkem vzácné. Rochsburg patří mezi nevelký počet opevněných šlechtických památek Saska, kterým až do současné doby zůstal zachován jejich středověký charakter. Zvláštní pozornost si zaslouží hradní kaple sv. Anny, o níž první zmínka pochází z r. 1433, zaklenutá síťovou klenbou od Kašpara Krafta, kterou nechal v r. 1475 přestavět Arnold Westfálský. Oltář v zámecké kapli pocházející z r. 1576 a je dílem Andrease Lorentze. Na hradním nádvoří se nalézá studniční dům, v kterém je situována 51 m hluboká studna. Ta původní pocházela ze 12. st. a ve své době měla hloubku "pouze" 31 m. Mezi lety 1470 až 1475 byla však freibergským důlním dozorcem Thorwenzelem a jeho pomocníky prohloubena do současné hloubky. Studniční dům a rumpál pocházejí z 18. st. Většina místností hradu má do současné doby zachované dřevěné trámové stropy, staré více jak 100 let. Celý areál je obehnán hlubokým ve skále vylámaným šíjovým příkopem, který odděloval hrad od zbytku návrší. Na jižní straně jsou dodnes zachovány ještě staré části obvodové hradby a věž.

Kategorie a štítky

Nastavení