Název

mylau

Popis

Mylau (D) - Na strmé skalní ostrožně nad ústím potoka Milin (Raumbach) do řeky Göltzsch stojí rozsáhlá dispozice hradu Mylau. Se svými třemi věžemi, 27 m vysokým bergfritem, „Červenou věží“ a „Zvonkovou věží“, a se dvěma nádvořími se jedná o nejlépe zachované středověké opevnění oblasti saského Vogtlandu. Základní koncepce hradního opevnění je ovšem již románského založení. Předpokládá se, že k založení hradu došlo po r. 1180, v průběhu kolonizace zdejšího území Vogtlandu císařem Bedřichem Rudovousem (Friedrichem Barbarossou), které sloužilo poté jako sídlo říšských vazalů. V r. 1212 je hrad centrem stejnojmenného panství, v témže roce jej císař jako zemské léno daroval českému knížectví. Tudíž zpráva hovořící o tom, že císař Karel IV. získal hrad v r. 1367 pro českou korunu, se nezakládá na pravdě. Téhož roku hrad navštívil Karel IV. a propůjčil Mylau městská práva, což dodnes připomíná v městě zachovaný jeho erb. Poté co hrad r. 1422 připadl saským kurfiřtům, započalo se s celkovou přestavbou, především pak v 16. stol. se hradní dispozice výrazně změnila z obranné na obytnou a reprezentační. Humanistický vzdělanec Josef Lewin Metzsch (1508 až 1571), přítel Lutherův, byl významným obyvatelem hradu. Tehdy jej jeho velký příznivec reformace v Sasku Jiří Spalatin nazýval "Ozdobou fojtlandské šlechty". Po třicetileté válce bylo nejdůležitějším odvětvím živností ve městě ruční tkalcovství. V r. 1772 byl hrad opuštěn a dále již nesloužil jako šlechtické sídlo. R. 1808 nechal v prostorách hradu bankéř a tehdejší majitel Kristián Gotthelf Brückner zřídit velkou přádelnu bavlny, jednalo se o první továrnu v severní části území Vogtlandu. R. 1836 byl v Mylau sestaven první parní stroj saského Vogtlandu. Spolu s Reichenbachem a Netzschkau se zařadilo město kolem r.1860 k významným místům saského textilního průmyslu. Dalšímu rychlému úpadku a chátrání celé stavby zabránilo až v r. 1892 založení Zámeckého spolku Mylau.

Kategorie a štítky

Nastavení