Název

kohren_sahlis

Popis

Kohren Sahlis (D) - Založení města Kohren spadá až do doby slovanského osídlení, v době ranného středověku. Zdejší hradiště s původním názvem Chorun jenž je písemně uveden k r. 928. Další opevnění bylo vystavěno králem Jindřichem I. na místě, které bylo výchozím bodem k osídlení a vojenským tažením proti Slovanům. Císař Ota II. daroval v r. 974 biskupovi Thietmarovi z Merseburgu lesy mezi řekou Saalou a Muldou, o 40 let později je toto darování uvedeno v kronice. V r. 1018 zde na „hradě“ (opevněném statku) sám biskup pobýval a všichni místní byli biřmováni. K r. 1190 jsou zde prvně písemně jmenováni svobodní páni von Kohren jako říšský majitelé zdejšího hradu. Datum vzniku hradu je třeba klást někam do II. pol. 12. st., kdy docházelo k expanzi Germánů směrem na východ a zde vytlačovali usazené Slovany. V r. 1216 uzavřeli páni von Kohren spojenectví s Lipskem – uspořádání majetkových vztahů o panství s míšeňským markrabětem Dietrichem. Ze začátku se jim dařilo, později však Dietrich oblehl a zpustošil jejich hrad, ten však byl k r. 1240 opět vystavěn. Byl velmi dobře opevněn, přesto byl několikrát rozsáhle zničen v bratrovražedných válkách. Významný říšský rod pánů von Kohren zde na hradě sídlil od začátku do konce 13. st. Poslední písemná zmínka o nich pochází z r. 1303. Po nich jako majitelé hradu následovali další šlechtické rody pánů von Schönburg, Leisnig nebo Plauen. Podle tradice se měl zde na hradě schovat loupežný rytíř Kunz von Kauffungen noc před obležením rodem Wettinů. Po jeho popravě měl být hrad srovnán se zemí, aby se zde již nikdy nemohli usadit další lapkové. K tomu však nedošlo, neboť ve II. pol. 15. st. byli majiteli hradu Páni von Einsiedel. Později se přestěhovali na větší a pohodlnější hrad Gnandstein a tak hrad Kohren ztratil svou obytnou funkci. Jak bývá zvykem, stal se postupně z budov hradu kamenolom pro výstavbu místních domků. Mezi lety 1604 až 1605 bylo na hradě vylámáno 40 m3 zdiva na stavbu kostela. V době 30-leté války na krátkou dobu ještě sloužil obraně místních a byl kupodivu ještě obranyschopný. V jakém rozsahu byly tehdy provedeny opevňovací práce není známé. Po válce byly v areálu hradu vystavěny obytné budovy. Ale umístění staveb bylo tak nevýhodné, že byly zanedlouho opuštěny. Jakmile ztratil svůj strategický význam, byl opuštěn, postupně chátral a měnil se ve zříceninu. Poslední budova se zřítila v r.1900. Dodnes se z něj zachovaly dvě vysoké válcové věže a části obvodové hradby, dnes schované za vzrostlými stromy – to vše pochází z přestavby v pol. 13. st. Mohutný románský bergfrit stojící v západní části dispozice byl vystavěn jako první na z přelomu 12. a 13. st. Přibližně o 50 let později vznikl druhý bergfrit ve východní části areálu a další části hradu. Obě válcové věže mají shodný průměr 10,5 m a tloušťku zdiva v dolní části až 3,5 m.

Kategorie a štítky

Nastavení