Název

issenburg

Popis

Issenburg (D) - V průběhu osídlení Krušnohorska bylo na skalní ostrožně chráněné ústím potoka Wildbach do Muldy vystavěno opevnění. Archeologický výzkum potvrdil, že první etapa výstavby pochází již ze 12. stol. a patří mezi nejstarší opevnění oblasti Aue-Schwarzenberg. Název hradu Isenburg pochází pravděpodobně ze slova Eisenburg a odkazuje na těžbu železné rudy, která se v blízkosti stavby nacházela. Základ slova může také být „eiserne“, což znamená železný, v přeneseném významu nedobytný. Jen málo je bohužel známo o dějinách hradu i o jeho násilném zničení. Neexistují listinné zmínky o výstavbě hradu, dle tradice je označován Isenburg jako "Loupežnický zámek", i když patrně plnil úlohu předsunutého opevnění hradu Stein (http://lotusesprit.rajce.idnes.cz/stein), vzdáleného 2 km severně. Již na přelomu 13. a 14. stol. byl hrad zničen a nebyl již znovu vybudován. Není jisté, zda míšeňský markrabě Bedřich „Freidige“, purkrabí z Míšně, obyvatelé města Lossnitz, nebo rytíři ze Steinu a Hartensteinu trpěli loupežnictvím vlastníků Isenburgu. Neexistují ani žádné zprávy o zániku hradu, ovšem zachovaly se dva dokumenty Fritzka ze Schönburgu sedícího na Crimmitschau, týkající se šlechtičny vdovy Gertrudy. Ta byla v r. 1301 jako raptrix – loupežník, jinde označovaná jako relicta fratrtm de Ysenberc - zanechaná žena bratrů z Isenburgu. V obou případech se objevuje jako majitelka vsi Laittelshain sousedící s městem Crimmitschau. Rovněž je v listinách uveden Jindřich raptor = loupežník, sedící na Ysenbergu. Zříceniny sloužily v průběhu 15. až 17. stol. pravděpodobně jako útočiště pro zdejší obyvatelstvo během válečných střetnutí. Kolem r. 1750 byly zbytky hradu odstřeleny, neboť kameny ze zříceniny byly použity na výstavbu nového kostela ve Wildbachu. V r. 1934 byly zbytky valů odkryty lidmi nasazenými v říšské pracovní službě. Základy obvodové hradby, jakož i zbytky válcového bergfritu byly r. 1993 restaurovány.

Kategorie a štítky

Nastavení