Název

glauchau

Popis

Glauchau (D) - V roce 1170 říšskými ministeriály rodu von Schönburg a von Glauchau vybudovaný hrad. Stavba se nalézá na skalní hraně strmě spadající do údolí Muldetal. Dodnes lze spatřit zachované zbytky bergfritu, paláce a parkánové zdi ve východním a jižním křídle dnešního zámku. Se vznikem hradu je spojeno i panství a dějiny stejnojmenného města. Dnes stojí na jednom skalním výstupku na pravé straně zámek Hinterglauchau (ZadníGlauchau), oddělený jen pustnoucím valem a příkopem od zámku Forderglauchau. Obě vedle sebe stojící impozantní stavby, v renesančním slohu, tvoří jak historickou tak i architektonickou zajímavost, která mezi jiným souvisí i s dělení panství Schönburg. Zámek Hinterglauchau pochází, tak jako většina saských šlechtických památek, již ze 12. st., neboť jeho podoba částečně odpovídá původní nepravidelné hradní dispozici kopírující tvar skály. Postupem času již přestal majitelům ranně středověký hrad vyhovovat obytným požadavkům a reprezentaci a tak jej nechali mezi lety 1470 až 1485 přestavět v pozdně gotickém slohu na pohodlný „zámek“. Ve východním křídle jsou dosud zachovány obloukové „záclonové“ ostění oken, které pocházejí z této etapy přestavby a jenž Arnold Westfálský již předtím použil na svém zámku Albrechtsburg v Míšni. Arnošt II.von Schönburg nechal mezi lety 1527 až 1534 opět přestavět „zadní zámek“ ve stylu ranné renesance a na místě bývalých příkopů (předsunutého opevnění) vystavět zcela nový zámek Forderglauchau (PředníGlachau) . Tím vznikla zajímavá a výjimečně viditelná kombinace dvou zámků, za sebou stojících. V r. 1932 uvolnil hrabě von Schönburg-Glauchau některé místnosti za účelem výstavy uměleckých sbírek a r. 1940 byl na zámku otevřeno muzeum. Od r. 1991 je zde umístěna stálá výstava nábytku z doby 16. až 19. st., sbírka obrazů holandských, německých, italských a francouzských malířů, jakož i výstava o dějinách zámku a města. V předním zámku se nachází městská knihovna, galerie, koncertní sál a hudební škola. Jedná se o trojkřídlou budovu na podkovovitém půdorysu, kterou pravděpodobně postavil v letech 1527 až 1534 Ondřej Günther. Vstupní průčelí je děleno čtyřmi příčnými trakty. Další přestavby následovaly mezi roky 1720 až 1730 za účasti stavitele Oty Ernsta a později v r. 1752 Albrechta Kristiána Ernsta. Přesto převládajícím slohem celé stavby je renesance.

Kategorie a štítky

Nastavení