Název

eliasova_stola

Popis

Eliášova dědičná štola je bývalá odvodňovací štola u Úsilného. Sloužila k odvodňování dolů v Rudolfovském rudním revíru. Štola byla navržena po zatopení hlavních rudolfovských dolů v roce 1570. S ražením štoly bylo započato na den svatého Eliáše 20. července 1574. Po šesti letech byly práce pro nedostatek finančních prostředků zastaveny, přestože byla štola z velké části hotova. Práce na štole se nepodařilo obnovit ani přes zájem Rožmberků a pánů z Hradce v roce 1584 a štola začala chátrat. V roce 1628 ražení štoly obnovili měšťané Českých Budějovic, ovšem práce byly tehdy prováděny neodborně a došlo k odchýlení od vytyčeného směru, štola se na několika místech zřítila. V roce 1725 byla štola vyčištěna a spojena se šachtou svatého Floriána, za níž byly v dalších letech kromě hlavního jihovýchodního směru raženy též dvě odbočky: Tříkrálovská odbočka na šachtu Boží vůle (v roce 1734), šachtu Třešně, šachtu Šalomoun (v roce 1763) a odbočka Panny Marie Vítězné k dolům u Libníče na šachtu Boží požehnání (v roce 1769). V průběhu 19. století a počátkem dvacátého století byla odbočka Panny Marie Vítězné prodlužována až do prostoru Hůr. V roce 1910 bylo ražení další chodbice ukončeno. Roku 1932 byla štola upravena jako zdroj pitné vody pro českobudějovický vodovod. Většina vody pocházela právě z naposledy vyražené chodbice od Hůr směrem k Libníči. Od 3. května 1958 je rudný důl Dědičná štola sv. Eliáše kulturní nemovitou památkou. Po dokončení vodárenské nádrže Římov (1978) přestala být štola k zásobování vodou využívána.

Kategorie a štítky

Nastavení