Název

cheb

Popis

Cheb - Předchůdcem chebského hradu bylo hradiště, které založili nespíše koncem 9. nebo na začátku 10. století chebští Slované (Chebané?). Jejich přítomnost v oblasti Chebska dokládají archeologické nálezy už v 5. – 6. století. Hradiště se rozkládalo v místech dnešního hradu a přilehlé části města až po Mlýnskou a Růžovou ulici, na důležité křižovatce obchodních cest. Původní chebské slovanské hradiště bylo na přelomu 10. a 11. století přestavěno v novější, přičemž se už z velké části používalo kamene; tato stavba byla objevena hlavně při výzkumu v letech 1932 – 1933. Našly se základy 2 m silné hradby v prostoru mezi pozdější Černou věží a jihovýchodním rohem románského paláce. U obou jejich konců stály okrouhlé věže. Poněvadž větší z nich (jižní) zasahovala až pod dnešní Černou věž, je jisté, že šlo o hrad starší než románský palác z druhé poloviny 12. století. Při hradbě tohoto druhého hradu byly nalezeny zbytky obytné budovy z 11. – 12. století, která asi nebyla palácem (ten byl nejspíše na druhé straně, snad někde v okolí pozdější románské poschoďové kaple). Tato stavba pochází asi z 11. – 12. století a není jisté, zda ji postavili ještě slovanští vládci zdejší oblasti nebo už hornobavorští Vohburkové, kteří se zde objevují od počátku 12. století a postavili na Chebsku pravděpodobně už i některé jiné hrady a tvrze, i když nedostatek pramenů nám nedává plnou jistotu které. Do vývoje ve zdejší oblasti začal zasahovat i Fridrich I. Barbarossa z rodu Štaufů, od r. 1152 německý král a od r. 1155 římský císař († 1190). Nový způsob vlády, který zavedl, zaměřený na rozšíření ústřední moci císaře a říše, vyžadoval již daleko větší správní (světský i církevní) aparát se stálejším, větším a pohodlnějším sídlem, umístěným tam, kde bylo právě panovníka a jeho dvora nejvíce zapotřebí. Takovým významným kolonizačním a germanizačním centrem se stal v té době právě Cheb. V této souvislosti došlo i k rozšíření chebského hradu, který tehdy získal v hlavních rysech svou definitivní podobu. Vzorem mu snad byly podobné románské falce z poloviny 12. století v Alsasku, Porýní, Norimberku a Altenburku, vybudované rovně na příkaz Fridricha I. Barbarossy. Chebský hrad byl vybudován nejspíše v 60. nebo 70. letech 12. století. Svědčí o tom zprávy z l. 1179, 1183 a 1188, kdy se o něm mluví již jako o císařském sídle, i jeho stavební ráz. Z původního opevnění hradu se zachovala jen malá část hradeb na východní straně, zvnějšku dokonce většinou překrytá cihlovým barokním opevněním. Roku 1265 dobyla Cheb a Chebsko ve válce s bavorským vévodou Jindřichem o štafské dědictví vojska českého krále Přemysla Otakara II. a tehdy došlo poprvé k připojení Chebu a Chebska k českému státu. V roce 1295 došlo k důkladným opravám částečné přestavbě chebského hradu, který prý byl tehdy velmi zchátralý. Roku 1394 byl odstraněn most, který spojoval hrad s druhým břehem řeky Ohře, kde stál Václavský hrad, čímž chebský hrad ztratil spojení se světem, nekontrolované chebskými měšťany. Od toho byl už jen krůček k začlenění hradu do městského pevnění. K dalším významným přestavbám chebského hradu došlo kolem r. 1440. Spolu s novým, barokním opevněním města (asi z l. 1673 až 1699) vzniklo dodnes plně zachované cihlové barokní opevnění chebského hradu z konce 17. století, které znovu zahrnulo západní část, jež rovněž patřila k někdejšímu hradišti, spolu s kasematami, dvěma novými baštami, mezi nimiž byl vyhlouben velký příkop s dnešním dřevěným mostem. Za třicetileté války sice chebský hrad značně utrpěl při obléhání Švédy, ale zříceninou se stal až po r. 1743. v r. 1742 dobyl Cheb Mořic Saský, který jej obsadil po těžkých bojích a obléhání spolu s francouzským vojskem, bojujícím po boku pruského krále Fridricha II. proti Marii Terezii. Po vyhnání Francouzů z Prahy proti němu vytáhl v r. 1743 hrabě Kajetán Kolovrat, Cheb oblehl a po velmi dlouhém obléhání a nových těžkých bojích dobyl zpět. Přitom byl hrad bombardován, zapálen a románský palác zpustošen. Ve druhé polovině 19. století byl hrad zcela opuštěn. K největším pozoruhodnostem hradu patří arkádová dvoudílná a pětidílní románská okna, rozdělená mramorovými sloupky. Vedle nich zde jsou i okrouhlá okna s kamenným ostěním. Na některých jsou ještě žlábky, dokazující, že byla zasklena. Vedle těchto oken jsou i románská střílnová okénka, hlavně v přízemí. Hradní poschoďová kaple, patřící k nejkrásnějším památkám románské architektury u nás a ve střední Evropě vůbec.

Období

Statistiky

  • 118 fotek
  • 2 se líbí

Fototechnika

Canon EOS 7D

Nastavení

Nahlásit album
Slevy 25 % platí na všechny dárky z fotek. Vytvořte si z vašich fotek snadno fotoknihu, plakát, fotky na zeď a další fotoprodukty. Sleva platí po zadání kódu: Vajicka
S kódem: Vajicka Akce platí do 14. 4. 2024
Zjistit více

Vytvořte si fotodárky

Z alb a fotek na Rajčeti nebo i z disku počítače si můžete snadno a rychle vytvořit různé fotodárky pro sebe nebo své přátele.

Reklama

Pokračujte v prohlížení

Jestli se vám album líbí…

Přihlásit se na Rajče Prohlédnout znovu
Spustit prezentaci Zastavit
TIPZměny uložíte také pokračováním na další fotku či video a zrušíte je klávesou ESC.
Přidejte do popisu štítky (např. #svatba #cestování) a fotku či video tak objeví více lidí.
cheb
Komentáře Přidat