Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

lotusesprit 


benesov_nad_ploucnici_dolni_zamek

28 fotekletos v červenci- zobrazení
Benešov nad Ploučnicí, Dolní zámek - Bedřich ze Salhausenu vykoupil před rokem 1540 od benešovských měšťanů čtyři domy a špitál na západní straně náměstí, nechal je zbořit a v letech 1540–44 zde postavil nejstarší část dolního zámku, nazývanou Janovým palácem. Pojmenování pochází od prvního obyvatele, jímž se po své svatbě stal stavebníkův syn Jan ze Salhausenu. Od roku 1570 odtud vládl své polovině předtím společně spravovaného panství. V téže době začal stavět pro svého staršího syna Wolfa nový palác, jižně od nejstarší části. Jeho dokončení roku 1576 se Jan již nedožil. Wolfův mladší bratr Antonín (po němž se také někdy nazývá nejstarší část dolního zámku) žil v Benešově do roku 1612, kdy byl svou část panství nucen prodat pro dluhy Janu z Vartenberka na Kamenici, čímž přestal zámek sloužit jako hlavní sídlo majitele. Ani Jan z Vartenberka majetek dlouho neužíval, roku 1614 většinu jeho statků na úhradu dluhů zabavil a rozprodal zemský soud. Novým majitelem se stal Radslav Vchynský (Kinský). V majetku jeho rodu polovina Benešova setrvala do roku 1634, kdy byl jeho syn Vilém zavražděn spolu s Albrechtem z Valdštejna v Chebu. Jako odměnu za odhalení spiknutí věnoval císař větší část Vilémova majetku Janovi z Aldringenu. V držení Aldringenů, později Clary-Aldringenů zůstal dolní zámek s malými přestávkami do roku 1856, kdy ho prodali dr. Karlu Lumbemu z Malonic. Poslední šlechtickou majitelkou dolního zámku byla od roku 1877 hraběnka Aloisie Černínová, rozená Morzinová. Ta jako svatební dar pro svého syna nechala postavit nejnovější jižní budovu zámku, spojovací zeď s branou směrem k Wolfovu paláci a zvelebila zámecký park. I přesto zámek, odlehlý od ostatních rodových držav, roku 1888 prodala Martinu a Theodorovi Grohmannovým, spolumajitelům několika textilních továren. Tato rodina vlastnila zámek až do roku 1945, kdy byl na základě Benešových dektretů zestátněn. Následujících 16 let se hledalo využití pro objekt. Nejnovější část byla změněna na byty, renesanční paláce sloužily od roku 1961 pro stálou exposici orientálního umění Národní galerie. Roku 1969 zámek vyhořel, naštěstí byl brzy obnoven a od roku 1972 přístupný veřejnosti.

Komentáře

přidat komentář

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.