Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 
JP - Všechny fotografie jsou chráněny autorskými právy a jejich další použití, či šíření bez mého svolení je trestné. Popisy míst většinou převzaty z www.hrady.cz. Ja fotky nekomprimuju, to dela pak samo rajce. :( Kdo má o nějakou fotku v normální kvalitě zájem, nechť se ozve, domluva možná. :)


reklama

sadek 1
32 fotek, 7.5.2017, 51 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Sádek - hrad Sádek, kdysi zvaný též Ungersberk. Nejrannější zpráva o něm pochází z r. 1286, kdy jej vlastnil Štěpán z Uher; po něm patrně nesl hrad i své jméno Ungersberk. V r. 1312 se hradu zmocnil Jan Lucemburský, protože jeho posádka v čele s bratry Jimramem a Artlebem podle vyprávění Zbraslavské kroniky loupila po okolí, a 18 zajatých zločinců dal ihned popravit. Od r. 1387 drželi Sádek Šternberkové a od r. 1399 Valdštejnové. V r. 1430 dobyl hrad přívrženec husitů Hynek z Valče a odňal jej katolíku Jindřichu z Valdštejna. Majitel prý však dostal hrad zpět pomocí svého věrného spolubojovníka Bartoše z Mírova. V polovině 16. století Brtničtí z Valdštejna Sádek přestavěli v renesančním stylu. Od té doby jsou hradní křídla rozložena kolem hlavního podélného nádvoří s delší osou od východu k západu. Při rozdělení majetku Zdeňka Brtnického z Valdštejna mezi jeho tři syny Hynka, Jindřicha a Jana připadlo sádecké zboží Jindřichovi († 1589). Jeho žena Zuz Heltová z Kementu († 1593), dědička velkomeziříčského panství, je však svým druhým sňatkem převedla do rodu Berků z Dubé a z Lipé. Jejich syn Zdeněk Brtnický z Valdštejna byl vychován svými poručníky v cizině a svých statků se ujal teprve v r. 1602. Pro účast na stavovském povstání 1618 — 1620 mu bylo jeho jmění četně Sádku zkonfiskováno; on sám zemřel v r. 1623 ve špilberském vězení. Pak Sádek získali Cerboniové. V červnu 1643 obléhali hrad, hájený Vilémem Dubským z Třebomyslic, půldruhého dne Svédové pod velením generála Wittenberga. K odchodu prý je přiměl v noci starý hradní hlásný, který začal bubnovat zprvu slabě a pak stále silněji; Švédové se domnívali, že se blíží obleženým pomoc, a vyrazili k dalšímu pochodu. Tak byl Sádek uhájen. Roku 1694 zapálil hrad blesk a objekt vyhořel. Po požáru byl barokně upraven, přičemž byla snížena hlavní věž až ke krovu, vybudovány hospodářské budovy a obydlí, hradní kaple dostala štukovou výzdobu. Od té doby se podoba hradu v podstatě nezměnila. Po konfiskaci sloužil zámek jako základní škola, pro jejíž provoz byly provedeny četné utilitární a převážně nevhodné úpravy. Roku 2010 koupil zámek prominentní pražský právník Karel Muzikář a po odchodu školy (2014) započal s odtrňováním utulitárních zásahů, arch. průzkumem a rekonstrukcí. Část zámku má sloužit jako soukromá rezidence, avšak většina má být zpřístupněna veřejnosti.
rostejn 1
27 fotek, 7.5.2017, 44 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Roštejn - Hrad Roštejn, který se zvedá na skalnatém vrchu ve výši 677 m v romantických lesích u vsi Doupě, pochází z poloviny 14. století. Vystavěli jej asi pánové z Hradce. Měl původně osmibokou věž s břitem, postavenou na skalisku, a k ní přiléhající hradní palác. Kolem r. 1353 byl obehnán gotickým opevněním s kruhovými baštami, z nichž se dodnes zachovaly zbytky hradeb; v době válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem bylo jeho opevnění rozšířeno. Jako sousední hrady byl asi pobořen za husitských válek. V r. 1477 však byl opraven a rozšířen hradní palác a předhradí. V r. 1536 získal Roštejn Volf Krajíř z Krajku, který jej ještě téhož roku prodal majitelům telčského panství. Nedlouho po r. 1570 Zachariáš z Hradce hrad přestavěl a zřídil zde své letní sídlo. Tehdy byl Roštejn zvýšen o jedno patro. Při přestavbě se zachovalo gotické klenutí a základy věží, především však zůstala uchována hranolová osmiboká věž, vysoká 28 m. V interiéru vznikl prostranný rytířský sál a hradní kaple. U hradu byla zřízena velká obora, která byla za švédského obléhání v r. 1643 značně poškozena. V druhé polovině 17. století byla obnovena (chovali se zde mufloni, daňci a černá zvěř), ale v r. 1902 zrušena a likvidována. V 18. století se hrad znovu upravoval. Kaple byla přebudována v barokním slohu a boční budova vyzdobena štukami. V r. 1864 jej maloval František Bohumír Zvěřina, přední český malíř–krajinář, rodák z Hrotovic (1835–1908). V r. 1915 hrad vyhořel, byl však opět restaurován – zejména po r. 1955.
okrisky 1
8 fotek, 7.5.2017, 18 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Okříšky - V Okříškách existovala již v době předhusitské zeměpanská tvrz (1375), která byla dávána lénem. V r. 1466 získal Okříšky s tvrzí a Petrovice rytířský rod z Hrochova, v jehož v1astnictví zůstaly skoro 100 let. Tehdy byla tvrz přebudována v pozdně gotickém stylu. Koncem 16. století byla tvrz přestavěna v renesanční zámek vyzdobený sgrafitovou fasádou, která zůstala uchována i pod pozdější barokní omítkou. Počátkem 17. století náležel nově vybudovaný zámek Jiřímu Rechenberkovi ze Želetic, který upravil nádvorní průčelí. Poté se jeho majitelé často střídali, až jej v r. 1751 získali brtničtí Collaltové, kteří připojili Okříšky k brtnickému panství. Zámek pak byl barokně přestavěn; charakteristické je zejména barokně členěné průčelí. Od r. 1999 je zámek majetkem městyse Okříšky a užíván jako kanceláře.
lesonice 1
11 fotek, 7.5.2017, 23 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Lesonice - Stavba tvrze je zde doložena roku 1364. Páni z Čechtína, majitelé lesonického panství, nechali tvrz v 2. polovině 16. století přestavět na renesanční zámek. Od roku 1823 náležel zámek s panstvím Reichenbachům, kteří se psali s přídomkem z Lesonic. Za nich byl renesanční zámek kolem roku 1830 zbourán a na jeho místě vystavěny dvě budovy nového, klasicistního zámku. Od té doby zámecké budovy sloužily k občasnému pobytu panstva a hlavně jako kanceláře pro správu panství. Roku 1890 byla v budově zámku zřízena obecní škola. Roku 1950 bylo v levém zámeckém křídle zřízeno lesnické učiliště, poté odloučené pracoviště SOU řemesel a služeb Moravské Budějovice a v pravém křídle zdravotnické středisko a základní škola, která byla v roce 1975 zmodernizována. Nyní je v budovách ubytovna, základní škola, pošta, byty a kanceláře a drobné provozovny.
knezice 1
12 fotek, 7.5.2017, 18 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Kněžice - První písemná zmínka o Kněžících je z roku 1222. Ve starých pramenech je v obci vzpomínán hospodářský dvůr – tvrz snad z poloviny 14. stol., kterou vybudovaly Hrutovicové. Podle některých autorů tvrz zanikla koncem 15. stol. Podle jiných autorů byl na místě tvrz snad již v 15. století postaven lovecký zámeček. Podle jiných autorů zámek postavili Valdštejnové až 80. letech 16. stol. Jisté je, že za nejstarší část zámku je pokládána budova s věží. Do Bílé hory byly Kněžice v majetku rodu Valdštejnů a později až do roku 1945 byly v majetku rodu Collaltů. Ti se podíleli jak na barokních úpravách z počátku 18. století, kdy byla přistavena první boční věž, tak na úpravách z konce 18. stol., kdy byla přistavena druhá boční věž. Dnes je zámek majetkem obce a slouží jako sídlo Obecního úřadu.
janstejn 1
17 fotek, 7.5.2017, 50 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Janštejn - Počátky hradu Janštejna jsou pro nedostatek pramenů nejasné. Jisté je, že vznikl kolem r. 1315, když se počalo tvořit počátecké panství, původně náležející k Moravě. Štepán z Březnice prodal v r. 1358 Janštejn s městečkem Počátkami a s jiným zbožím markraběti Janovi. Markrabě Jošt udělil toto zboží lénem Ondřeji z Meziříčí, jehož dědici Jan a Jaroslav, synové Jana z Meziříčí, prodali v r. 1383 hrad Janštejn, Novou Ves, Panské Dubenky, díl Jihlávky a dvůr pod hradem Jindřichu z Hradce. Hrad byl patrně rozbořen za husitských válek, kdy v okolí zanikla řada vesnic a osad. Nedaleko Janštejna, u Horních Dubenek, porazil 7. listopadu 1423 Menhard z Hradce oddíl táborského vojska vedený Janem Hvězdou z Vícemilic. V místech, kde se bojovalo, se dodnes nacházejí zbraně a podkovy. Dochovány skrovné zbytky hradu, dolní část okrouhlé věže a pozůstatek hradby.
chaloupky 1
8 fotek, 7.5.2017, 25 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Chaloupky - Lovecký zámeček byl postaven italským rodem Collalto v 17. stol. přestavbou původní lesovny. Collaltové ji získali po třicetileté válce v rámci konfiskace majetků Albrechta z Valdštejna (jako součást brtnického panství). V dobách morové rány v nedaleké Brtnici (pol. 18. stol.) vzniká v okolí zámečku osada Chaloupky. Po ní získává název i zámeček. Dneska se obec jmenuje Nová Brtnice, ale nikdo z místních jí neřekne jinak než Chaloupky. Po té, co je postaven nový lovecký zámeček Aleje (http://lotusesprit.rajce.idnes.cz/aleje ), Chaloupky se stávají opět hájovnou a sídlem lesních správců. Na základě Benešových dekretů byl majetek neprávem zkonfiskován a přešel do správy státních lesů a v šedesátých letech byl tento majetek Collaltům vyplacen. V roce 1993 si od Lesů ČR pronajímá objekt Český svaz ochránců přírody a o rok později objekt kupuje pro účely střediska pro výchovu a vzdělávání v přírodě. To nyní spravují Chaloupky o.p.s. školská zařízení pro zájmové a další vzdělávání. V letech 2002–2004 proběhla rekonstrukce a dostavba střediska, které z kapacitních důvodů přestalo vyhovovat stále se zvětšujícímu zájmu.
8 fotek, 7.5.2017, 17 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Horní Cerekev - Tvrz, která zámku předcházela, nechal na přelomu 13. a 14. století postavit tehdejší majitele vsi Dobeš z Bechyně. Další majitelé jsou známi až z doby okolo roku 1360, kdy se uvádí Hynek a Matěj z Vlašimi. V roce 1373 se dostala do majetku Čeňka Krušiny z Lichtenburka a v roce 1387 Hynka Krušiny. Někdy okolo 1411 získali panství Leskovcové z Leskovce, o jejichž vlastnictví Cerekve je první zmínka právě k roku 1411, kdy je připomenut Jan Leskovec. Ten roku 1424 umírá v bitvě u Želiva. Někdy kolem roku 1505 smrtí Albrechta Leskovce vymírá tato větev rodu a roku 1514 přechází Cerekev do majetku druhé rodové větve, resp. Kryštofa a Mikuláše, synů Bohuslava Leskovce. Kryštofův syn Jan nechal tvrz přestavět v duchu renesance. V roce 1619 Albrecht Šebestián Leskovec o Cerekev přišel, neboť byl straníkem Ferdinanda II. a stavovský sněm jej vyhostil. Po Bílé hoře se však vrátil. Roku 1655 Leskovcové vymřeli a panství získal Maxmilián z Martinic. Ten Cerekev roku 1662 prodal vyšehradskému proboštu Ferdinandu Leopoldu Benovi z Martinic. Roku 1691 ji zdědil hrabě a pozdější pražský arcibiskup František Ferdinand Khünburg. V roce 1718 Horní Cerekev a nedalekou Novou Bukovou zakoupil hrabě Arnošt August Metternich. V roce 1720 po sňatku hraběnky Eleonory Kristiny Metternichové přešlo panství do vlastnictví Regalů. Ti nechali roku 1734 tvrz přestavět na zámek. Při dělení majetku po smrti Maxmiliána Regala roku 1767 připadlo panství kněžně Eleonoře Rindsmaulové. V následujících letech docházelo k častému střídání majitelů. V letech 1842-1948 byl ve vlastnictví Hohenzollernů. Ti zde ale nesídlili a zámek sloužil úředníkům. Po zestátnění zde byly byty. Od roku 1994 je v soukromém vlastnictví.
14 fotek, 7.5.2017, 33 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Čejchanův hrádek (Čejchanov) - První zmínka pochází z r. 1318, k r. 1356 se připomíná jako majitel Čejchan z Hrádku; na poč. 15. stol. se stal hrad sídlem loupežného rytíře Jana Zoula z Ostředka, r. 1404 byl obležen a dobyt zemským vojskem a následně zbořen. Zoul byl popraven a vzhledem k tomu, že se jednalo o exemplární případ, nepovolil král Václav IV. obnovu hradu. Nový hrad musel být vystavěn na jiném místě, nástupcem Čejchanova se tak stal sousední Komorní Hrádek.
budkov 2
23 fotek, 7.5.2017, 33 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Budkov - První zmínka o vodní tvrzi v Budkově pochází z roku 1353, a to v souvislosti s tím, že ji původní majitel Jan z Budkova prodal do rukou bratrů Jeníka mladšího a Jeníka staršího z Mezimostí. Začátkem 16. století byla přestavěna v pozdně gotickém stylu. Důležitým mezníkem jsou léta 1545 až 1555, kdy byla tvrz přestavěna na renesanční zámek. Stalo se tak za vlády Hrubčických z Čechtína a zámek tím získal dnešní podobu. Barokní úpravy za vlády Františka Karla Berchtolda se zevnějšku prakticky nedotkly, znamenaly ale velkou přeměnu interiérů. Nádvoří je kolem dokola obklopeno arkádami s toskánským sloupovím. Na počátku 19. století bylo okolí zámku obohaceno o anglický park s unikátní vodní zahradou. Zámek slouží od roku 1949 různým školským a výchovným účelům. Interiéry byly několikrát přestavovány a přizpůsobovány současným potřebám.V současnosti zámek slouží jako dětský domov.
33 fotek, 6.5.2017, 30 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Batelov Nový zámek - Batelovský „nový“ zámek je dvoupatrová dvoukřídlá klasicistní budova. Západní křídlo je kratší než severní a předpokládá se, že je několikrát přestavěnou gotickou tvrzí. Je na něm druhotně osazena erbovní deska Jiřího Čížovského z Čížova z r. 1586. Kolem zámecké budovy se rozprostíral park. V Batelově bývaly také dvě tvrze. Starší, připomínaná již v r. 1406 jako pustá a mladší, jenž staré sídlo někdy před tímto datem nahradila; první výslovná zmínka o nové tvrzi však pochází až z r. 1534. Majitelé Batelova se často střídali: statek náležel pánům z Lipé (do poloviny 14. století), Pacovským (od poloviny 14. století do konce husitských válek), pánům z Prostného (po Pacovských do r. 1534), Mikuláši Radkovcovi z Mirovic (1534 – 1546) a Čížovským z Čížova (1546 – 1626). R. 1586 byla tvrz Jiřím Čížovským přestavěna, takže se pak označuje jako zámek Nový Batelov. Po Bílé hoře – r. 1626 – koupili batelovské panství Krabicové z Weitmile, za jejichž éry vzkvétalo. Páni z Weitmile či po nich přišedší Odkolkové z Újezdce zámek přestavěli. V r. 1735 koupil batelovské panství Jan Kryštof Burkhardt de Klee, který po roce 1755 zahájil v Batelově výstavbu velkého kostela a zámek opět přestavěl a rozšířil, tentokrát klasicistně. Posledními soukromými majiteli Batelova byli od r. 1839 Blankensteinové. Nejpozdnější zásahy do podoby objektu pocházejí z r. 1893 a bohužel i z druhé poloviny 20. století, kdy byla v prostorách zámku zřízena škola s jídelnou a veškeré interiery tomu byly uzpůsobeny a to včetně podkroví. Opuštěn byl 2005, nyní chátrá. V těsné blízkosti se nalézá Starý zámek (http://lotusesprit.rajce.idnes.cz/batelov_stary_zamek ).
8 fotek, 6.5.2017, 21 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Batelov Starý zámek - Existenci obou batelovských zámků předcházela tvrz, kterou vlastnili páni z Batelova. Ta stála na vyvýšenině nad potokem, jihozápadně od dnešního kostela. Nová tvrz byla postavena okolo roku 1400 při levém břehu řeky Jihlavy. Jejím úkolem bylo pravděpodobně střežit přechod přes tento vodní tok .Vzhledem k blízkosti obou staveb (Starého a Nového zámku (http://lotusesprit.rajce.idnes.cz/batelov_novy_zamek )) dnes však není zcela jasné, na místě kterého z nich tvrz stála. Předpokládat lze, že tvz byla přestavěna ve Starý zámek. Batelovský „starý“ zámek byl postaven ve druhé polovině 16. století Jiřím Čížovským z Čížova. Jak období napovídá, byl zbudován ve stylu renesančním. Coby šlechtické sídlo však sloužil velice krátce. Přelom 16. a 17. století znamenal přeměnu zámku na úřednickou budovu. Poslání panského sídla totiž plnil „nový“ zámek, nacházející se v blízkém sousedství zámku „starého.“ „Starý“ zámek sloužil jako úřednická budova i po barokních úpravách. Dnes je čelní budova zámku po rekonstrukci.
aleje 1
11 fotek, 6.5.2017, 28 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Aleje - Lovecký zámeček z počátku postavený v letech 1815 - 1817 v klasicistním slohu rodem Collaltů v hlubokých kněžických a jestřebských lesích. Zámeček je klasicistní patrová budova se středovým oválným sálem a nástřešním altánem. V blízkosti další tři hájenky. Budova zámečku je kulturní památkou od roku 1958.
55 fotek, 1.5.2017, 44 zobrazení, 5 komentářů | architektura, cestování
Lysá nad Labem - První zprávy o existenci hradu Lysé pocházejí až z r. 1291, kdy v jeho podhradí vyrostla tržní osada. Hradní areál nebyl příliš rozsáhlý a po mnoha pozdějších přestavbách se prakticky nezachovaly žádné jeho pozůstatky. V držení českých královen byla Lysá ještě za prvních Lucemburků, ale koncem 14. století se stala dědičným manstvím. V r. 1389 se zde uváděl Petr z Vartemberka a na Kosti. Za husitských válek byla Lysá zpustošena. Hrad i augustiniánský klášter byly za častých průchodů vojsk pobořeny. Brzy po r. 1446 koupil Lysou Jan ze Smiřic (+ 1453). Na přelomu 15. a 16. století přestavěli Smiřičtí hrad na pozdně gotický zámek, o němž se však žádné podrobnější údaje nezachovaly. V r. 1558 došlo ve městě k velkému požáru, při němž vyhořel i zámek. Renesanční přestavbu královského letního sídla provedl v 1. 1560—1564 B. Wolmut a dokončil ji v 1. 1592—1593 O. Aostalli. Bylo přestavěno prakticky celé východní křídlo bývalého zámku, z něhož vznikl samostatný objekt renesančního letohrádku, na němž Ferdinand I. a jeho nástupci často pobývali. Za třicetileté války zámek nezůstal ušetřen a při průchodu švédských vojsk (například v r. 1639) byl zcela vydrancován. V tomto neutěšeném stavu získal panství v r. 1647 císařský generál Jan Špork. Po smrti Jana Šporka v r. 1679 zdědil panství jeho syn František Antonín, který se zapsal do dějin města zvláště svým podílem na dalších stavebních úpravách zámku a jeho umělecké výzdobě. V r. 1696 dal zámek v Lysé zcela přestavět v barokním slohu a ozdobit četnými plastikami a nástropními malbami, mezi nimiž zvláště vynikl sochař Matyáš Bernard Braun a malíři Petr Brandl a Václav Vavřinec Reiner. Poslední majitelé panství Lysé, mezi něž patřil na přelomu 19. století i textilní podnikatel a průmyslník Bedřich Leiten-berger, již do architektonické podoby objektu nezasahovali. Československý stát převzal při pozemkové reformě po první světové válce zámek od Kinských. Dnes slouží zámek v Lysé nad Labem jako domov důchodců.
certousy 1
23 fotek, 1.5.2017, 159 zobrazení, 2 komentáře | architektura, cestování
Čertousy - Z roku 1400 pochází jediná zmínka o zdejší tvrzi, kterou tehdy držel jako zástavu staroměstský sladovník Ješek Vrabec. V následujícím období jsou zprávy skoupé a v žádné z nich není zmínka o tvrzi, takže je pravděpodobná domněnka A. Sedláčka, že stavba zůstala po husitských válkách opuštěná a do konce 15. století zanikla. Ani pro novější dobu nejsou prameny bohatší, vlastnické poměry nelze vysledovat, a proto není známo, kdo a kdy dal vystavět dnešní zámeček, který se podle stylových znaků datuje do 18. století. Je to nevelká jednopatrová barokní budova s obdélníkovým půdorysem. Nádvorní fasáda v šíři pěti okenních os je jednoduchá, zahradní průčelí je členitější s vystupujícím rizalitem a štítem; střecha je mansardová s věžičkou. Před zámkem na západní straně býval anglický park. Dnes opuštěn a chátrá, uvnitř na několika místech podpálen bezdomovci.
pecka 1
66 fotek, 30.4.2017, 38 zobrazení, 1 komentář | architektura, cestování
Pecka - Neprůkazné pověsti posunují dobu vzniku hradu do 12. stol., dokonce i 11. stol., avšak první dochovaná zmínka o něm a jeho majiteli Budivoji či Buzkovi z Pecky je datována teprve rokem 1322. Dá se tedy předpokládat, že ještě před tím, než došlo ke stavbě zděného, kamenného hradu, stála na témže místě dřevěná tvrz. Hrad sám byl vybudován na počátku 14. století. Jeho vzhled byl přes svoji členitost, využívající přirozeného skalnatého terénu poměrně jednoduchý a strohý. Základem obranného systému byly dvě věže – hlavní věž, zpola vysunutá ze silné štítové zdi, byla určena k ochraně vjezdu, druhá pak v protilehlém rohu nádvoří střežila přístup ke hradu od severu a východu. Obě věže byly propojeny pevnou hradební zdí, která uzavírala celé nádvoří, v jehož jižní části stál nevelký obytný palác. Přístup k hradbám byl znesnadněn hlubokým příkopem, překlenutým u vjezdu padacím mostem. Za husitských válek je hrad, který byl v rukou přívržence katolické strany Jarka ze Železnice, r. 1432 dobýván Sirotky. Teprve po půlročním obléhání se Jarek vzdal dalšího boje a obě strany se dohodly na přijatelném kompromisu. Z dalších majitelů stojí za zmínku Mikuláš a Vilém Hořický z Hořic, v jejichž držení je Pecka od osmdesátých let 15. stol. až do r. 1518. V tomto období je hrad rozšířen, zvláště jeho obytné části a po řadě pozdně gotických úprav mění svůj celkový vzhled. K dalším změnám, mnohem podstatnějším, kdy je hrad postupně přebudován na pohodlné zámecké sídlo, dochází v polovině 16. stol. za Škopků z Bílých Otradovic. Přestavěn byl jižní palác, stavba na východní straně přerůstá hradby a nový palác je vyzdižen přímo z hradebního příkopu. Staví se také na severní straně, rovněž vně hradeb, a to tak, že původní hlavní věž je zcela obestavěna a ztrácí svou funkci. Pokračují práce na stavbě západního paláce, původně pozdně gotického založení, který je rozšířen a upraven tak, aby odpovídal požadavkům nového životního stylu šlechty. Celou stavbu dokončil a definitivní podobu jí vtiskl Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic v prvních desetiletích 17. století. Výsledkem dlouhodobé stavební aktivity je půvabný renesanční zámek, sestávající ze čtyř prostorných, dvě patra vysokých křídel, uzavírajících obdélníkové nádvoří ze všech stran. Stěny jednotlivých paláců jsou zdobeny sgrafitem – západní palác (tzv. Harantovský) jednoduchou obdélníkovou rustikou, výplně mezi okny nádvorní strany jsou pokryty malbami českých králů a erby Harantů a Škopků, jižní a východní křídlo (tzv. Škopkovské) má sgrafitový ornament bohatší. Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic byl popraven 21. června 1621 v Praze jako jeden ze 27 českých pánů a hrad získává Albrecht z Valdštejna, který jej po ročním držení daroval řádu kartuziánů z Valdic u Jičína. Ti Pecku po více než sto padesát let využívali pouze jako letní sídlo. Téměř neobývaný zámek postupně chátral. Za jeho slávou udělal definitivní tečku rozsáhlý požár v roce1830.
holovousy 1
48 fotek, 30.4.2017, 103 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Holovousy - Původní tvrz v Holovousích je prvně připomínána v r. 1433. Z dochovaných materiálů vyplývá, že jejími původními majiteli byli páni z Hlohovic. Roku 1449 ves získali Dobeš z Modřejovic a Bohuslav z Chlumu. Nelze přesně určit kdy, ale asi před r. 1594, byla tvrz přestavěna v renesanční zámek. Stalo se tak zřejmě za Vladislava Smiřického ze Smiřic, který ho právě v roce 1594 koupil a připojil k Hořickému panství. Panství pak přešlo na Albrechta z Valdštejna a po jeho zavraždění se majetku ujali Libštejnští z Kolovrat, pak r. 1728 rod Lamottů a po roce Leveneurů. Až do konce 19. stol. zámek byl jen minimálně udržován, dlouhodobě nebyl obýván a značně zpustl. Proto v letech 1906 až 1907 proběhla rozsáhlá rekonstrukce pod vedením arch. Jana Vejrycha. Přestavba proběhla v secesním slohu s romantickými prvky. Přesto okrouhlé nárožní věže připomínají renesanční předbělohorskou přestavbu. V zámeckých prostorách sídlí od roku 1951 Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský. Zámek je ovšem opuštěný a chátrá.
horineves 1
48 fotek, 30.4.2017, 81 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Hořiněves - Tvrz se připomíná prvně r. 1410. František Ferdinand Gallas začal s přestavbou tvrze v barokní zámek, kterou dokončil r. ještě před r. 1669. V r. 1674 prodal František Ferdinand Gallas hořiněvské panství Janu Šporkovi, který hned v l. 1674-1676 zámek znovu přestavěl. Vznikl dvoupatrový obdélníkový barokní zámek. K zámku byly přistavěny tři třípatrové věže, z nichž dvě byly připojeny k jižní straně a jedna ke straně severní. Roku 1775 byl zámek opět přestavěn. Zámek byl snížen o jedno patro, zcela byla odstraněna severní věž a jižní věže také sníženy o jedno patro. Touto přestavbou získal zámek v podstatě dnešní podobu. V letech 1778 – 1792 byl na zámku umístěn krajský úřad. V roce 1790 prodal Jan Karel Špork panství císaři Josefu II. a Habsburkové pak Hořiněves vlastnili až do roku 1918. Poté již zámek sloužil především potřebám statku. Ještě nedávno byly v zámku umístěny byty, prodejna potravin a restaurace, dnes je zámek opuštěn a chátrá.
24 fotek, 29.4.2017, 110 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Lázně Bělohrad - Na místě zámku kdysi stávala dřevěná tvrz Koštofrank. Jan Škopek z Bílých Otradovic ji přestavěl ve tvrz kamennou, pro jejíž bílé zdi ji poddaní nazývali Bílým hradem-Bělohradem, z čehož vznikl název města. V barokní zámek nechal tvrz přestavět Berthold Vilém z Valdštejna. Přestavbu vedl stavitel Jan Blažej Santini. Přední nádvoří tvoří symetrický ornamentální půdorys. Z obou bočních stran je uzavřeno hospodářskými budovami a příbytky služebnictva. Z nádvoří do vlastního zámku vedou dva podjezdy, mezi nimiž se nachází zámecká kaple, původně zasvěcená Janu Evangelistovi. Zakončena je věží, nesoucí znak bývalých majitelů Schaffgottschů. Mohutný orel u vchodu je znak sv.Jana Evangelisty a nad vchodem jsou slova z jeho evangelia "Verbum caro factum"-Slovo tělem učiněno. Zámek do dnešní podoby dostavěl r.1724 hrabě Jan Arnošt Antonín Schaffgottsch. R.1945 se zámek stal majetkem státu. Ješte do nedávna byl v zámku umístěn internát zemědělského učiliště. Nyn je opuštěn a chátrá.
19 fotek, 29.4.2017, 19 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Bílé Poličany - Tvrz v Bílých Poličanech se připomíná již ve 13.stol. Poslední zmínka o této tvrzi je ale z r. 1541 a toto feudální sídlo bezestopy zaniklo. Novou, renezanční tvrz, nechala koncem 16.stol. v Bílých Poličanech postavit vdova po Jiřím z Valdštejna, dcera Jana z Lobkovic, Alena. Po její smrti tvrz dokončil její nevlastní syn Karel z Valdštejna. Po jeho smrti získali Bílé Poličany jeho synové Jan a Jiří. Protože Jiří podporoval stavovské povstání, byl v r. 1622 potrestán ztrátou třetiny svého jmění. Poličanské zboží koupil o rok později Jiřího strýc, Albrecht z Valdštejna. Bílé Poličany se staly frýdlantským lenním statkem a majitelé se často měnili. Kněžna Růžena z Hohenlohe přistavěla pravé křídlo zámku. Zámek koncem 19. stol. vyhořel a byl znovu úplně přestavěn jako dvouposchoďová budova s kulatou věží, bez slohových znaků. Dnes zámek slouží jako hotel, jak pro jednorázové i dlouhodobé ubytování, tak pro různé konferenční akce.

Komentáře

přidat komentář

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.