Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 
JP - Všechny fotografie jsou chráněny autorskými právy a jejich další použití, či šíření bez mého svolení je trestné. Popisy míst většinou převzaty z www.hrady.cz. Ja fotky nekomprimuju, to dela pak samo rajce. :( Kdo má o nějakou fotku v normální kvalitě zájem, nechť se ozve, domluva možná. :) Díky za návštěvu. :)

reklama

38 fotek, 13.10.2017, 38 zobrazení, přidat komentář | kultura, města, události, zábava, moje fotozprávy
SIGNAL festival 2017 - Centrum
52 fotek, 12.10.2017, 72 zobrazení, přidat komentář | dokumenty, města, události, zábava, moje fotozprávy
SIGNAL festival 2017 - Vinohrady
21 fotek, říjen 2017, 37 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Kamenice nad Lipou - Zámek vznikl přestavbou bývalého hradu ze 13. století. Za husitských válek roku 1425 dobyt tábority. Současná stavba byla realizována mezi lety 1580 a 1583 v renesančním stylu s arkádovým nádvořím a zahradou okolo, v níž se nachází 700–800 let stará lípa, podle níž město dostalo svůj název. Vstupní věž je barokní a pochází z roku 1744. Do současné klasicistní podoby byl zámek upraven v první polovině 19. století. Zadlužené panství se zámkem roku 1835, ve dražbě kupuje majitel obchodního domu ve Vídni Jakub Rudolf Geymüller jako hlavní věřitel zadlužené hraběnky Doroty Reyové, rozené Berteuilové. Jeho potomci žili v Kamenici do r. 1945, kdy jim byl zámek zkonfiskován. V zámku byla zřízena dětská ozdravovna a při ní škola. Kamenický zámek od roku 1998 spravuje Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze (UPM), které jej do roku 2004 náročně zrekonstruovalo. Roku 2004 byl zámek otevřen veřejnosti.
zirovnice  1
24 fotek, říjen 2017, 33 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Žirovnice - Zámek vznikl přestavbou z raně gotického hradu, který je do dnešní doby dobře znatelný. Zámek je chráněn jako kulturní památka České republiky. Založení původního hradu se datuje k polovině 13. století pravděpodobně pány z Hradce. Nejrozsáhlejší stavební úpravy zde proběhly po roce 1485, kdy hrad získal Václav Vencelík z Vrchovišť, který jej mimo jiné nechal vyzdobit rozsáhlými freskami mimořádné kvality, jejichž velká část se dochovala do současnosti. Kolem roku 1550 se do Žirovnice vrátil rod pánů z Hradce a hrad přestavil na renesanční zámek. Koncem 17. století třicetiletou válkou poškozený zámek získali Šternberkové a zůstali zde více než dvě století. Z počátku jejich působení byly v Žirovnici provedeny barokní rekonstrukce, ale protože další generace Šternberků již na zámku nežily, byl zámek v roce 1910 prodán městu již ve velmi špatném stavu. V té době se na zámku nacházely kanceláře správy panství a nájemní byty. V roce 1964 zámek vyhořel a v r. 1974 začala celková obnova zámku, která skončila v r. 1992.
77 fotek, 2.10.2017, 80 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, města
Nová Včelnice - Poprvé je Včelnice zmiňována prameny v roce 1360, kdy se po smrti Svatomíra ze Včelnice připomíná jeho nezletilý syn Bláha. Jeho potomci tu pak zřejmě sídlili až do poloviny 15. století, kdy je také (roku 1454) poprvé výslovně doložena existence tvrze. Za válek mezi Jiříkem z Poděbrad a panskou jednotou byla podle některých zpráv Včelnice roku 1467 za Vojslavských vypálena Zdeňkem z Hradce, nedlouho poté ji však získali Vencelíkové z Vrchovišť, kteří nechali původní tvrz okamžitě opravit a rozšířit. Roku 1649 Vencelíkové Včelnici prodali a noví majitelé Paradiesové de Lassaga přistoupili v letech 1693-1702 k dalším úpravám sídla (arkády jižního a východního křídla) a především k výstavbě tzv. nového zámku v severozápadním sousedství staré tvrze. Roku 1717 koupil statek Jan Hubert z Hartigu a Včelnice se od té doby stala součástí jeho panství Kamenice nad Lipou. Při úpravách na počátku 19. století bylo zbořeno severní renesanční křídlo starého sídla, většina ostatních stavebních zásahů se však zaměřila především na budovy nového zámku. Od roku 1831 patřilo panství Geymüllerům, kteří nechali zámek někdy kolem roku 1840 upravit v empírovém stylu. Po roce 1945 jim byl majetek zestátněn a zámek využíval Místní národní výbor jako kanceláře, byty a provozovny. Zanedbání údržby po dobu 40 let pak vyústilo do dnešního žalostného stavu památky, jejíž obnova, započatá v roce 1990, nebyla z finančních důvodů bohužel dokončena a tak chátrá a dnes je v havarijním stavu.
4 fotky, 1.10.2017, 42 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Tůmův vrch - Zřícenina na zalesněném vrcholu 623,8 m n.m. nad Českou Olešnou pravděpodobně loveckého zámečku, který byl postaven v 16. stol. Po zapálení bleskem roku 1860 již nebyl obnoven a chátral. Poslední torzo veže se 2013 zřitilo.
9 fotek, 2.10.2017, 33 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Česká Olešná - K roku 1464 se zde připomíná tvrz, jejíž skromné zbytky snad obsahuje současný zámek. Na zdejším statku se vystřídalo mnoho šlechtických rodů od rodu z Vydří, přes Špetly z Prudic, Řečické z Řečice po Koňase z Vydří. V letech 1650 - 1750 drželi zdejší statek Allmannové z Allmsteinu, 1751 - 1800 Moschlitzové, kteří dali podnět k přestavbě zastaralého sídla v moderní barokní zámek s velkým hospodářským dvorem. Roku 1810 koupil Olešnou francouzský emigrant Josef z Laboriette, po klterém r. 1827 dědila hraběnka Terezie Trautmannsdorfová. Roku 1867 prodal její syn Josef Olešnou Karlu Lenertovi, od jehož dědiců koupil roku 1892 velkostatek továrník a měšťan z Počátek Karel Brdlík. Jeho potomci vlastnili Olešnou až do roku 1948 byl zámek i velkostatek znárodněn, pozemky rozparcelovány a rozděleny. V padesátých letech dvacátého století proběhla v České Olešné kolektivizace a polnosti, rybníky a lesy přešly pod státní správu. V zámku nejprve sídlila Správa státních statků a ta zde později zřídila internát pro ošetřovatelky dojnic a ubytovnu pro pracovníky lesů. Až do roku 1955 budova zámku chátrala, než bylo roku 1956 rozhodnuto o přestavbě na Domov důchodců. Ten byl zrušen roku 1967, kdy v něm byl zřízen ústav sociální péče. Po roce 1989 byl majetek vrácen a roku 1995 se zámek opět dostal do rukou inženýra Brdlíka. I přes snahu o zachování dosavadního využití zámku se roku 2000 ústav sociální péče z budovy vystěhoval. V posledních letech zde sídlí dřevozpracující firma.V roce 2000 byl zámek v dobrém stavu. Majitelé zámek udržují a využívají ho jako kanceláře pro dřevozpracující firmu. K zámku patří i 420 hektarů půdy, které již zmíněná firma využívá. Část areálu zámku má pronajatý velkostatek Česká Olešná.
7 fotek, 2.10.2017, 42 zobrazení, 1 komentář | architektura, cestování
Vítkův Hrádek u Blažejova - Jeden z nejstarších hradů hradeckých Vítkovců z 1. pol. 13. st. V pramenech je Vítkův Hrádek poprvé uveden roku 1267, kdy jej dle Sedláčka Vítek z Hradce při svém vstupu do řádu věnoval německým křížovníkům. Soudě podle podacího práva ke kostelu v Blažejově si jej ponechali v přímém držení až do počátku 15. století, sídlo samotné však nejspíš nevyužívali a tou dobou již mohlo být zpustlé. Roku 1416 uvádí Sedláček Sezemu z Chotěmic, který však mohl být pouze zástavním držitelem. Poslední zmínka o hradu je podle díla M. Millauera o německých křížovnících spojována s rokem 1458, kdy již byl téměř jistě pustý, pravděpodobně však stále v majetku řádu.
jemcina  1
5 fotek, 2.10.2017, 49 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Jemčina - Zámek postavil pro Prokopa Vojtěcha hraběte Černína v polovině 18. století architekt Anselm Lurago. Krátce poté byl zámek podstatně rozšířen až do dnešního rozsahu a široké okolí bylo upraveno pro pořádání honů. Roku 1923 byl zámek Černínům vyvlastněn. V letech 1950 - 1991 sloužil zámek jako základna raketového vojska. Roku 2002 jej zakoupil p. Pavel Václav, který zahájil rozsáhlou rekonstrukci, v části je penzion. Roku 2004 byl zámek otevřen pro veřejnost.
26 fotek, 1.10.2017, 39 zobrazení, 2 komentáře | architektura, cestování, města
Třeboň - Třeboňský zámek patří k největším zámeckým komplexům v České republice. Na místě dnešního zámeckého areálu stával původně panský dvorec, postupně přestavěný na tvrz a později kamenný hrádek. Roku 1366 Třeboň odkoupili od pánů z Landštejna jejich příbuzní, Rožmberkové a povýšili roku 1376 Třeboň na poddanské město (s právem měst královských), které se začalo rychle rozvíjet. Významné bylo i vybudování augustiniánského kláštera v bezprostřední blízkosti hrádku. Roku 1479 si Vok II. z Rožmberka vybral Třeboň za své sídelní město. Podstatně rozšířil budovy v dnešním severozápadním nároží a Jindřich z Rožmberka nechal následně přistavět východní a západní křídlo. Roku 1562 zachvátil město požár, který zasáhl i tento tehdejší hrad. Vilém z Rožmberka proto pověřil stavitele Antonína Ericera rozsáhlými přestavbami starých budov na renesanční zámek. Tato rozsáhlá přestavba probíhala v letech 1565 – 1575, kdy bylo celé západní zámecké křídlo prodlouženo na jih, na které navazovala spojovací část s bránou a věží, čímž bylo uzavřeno vnitřní nádvoří. Tuto přestavbu dokončil v době Petra Voka (jehož jméno Petrus Woko Ursini Gubernator je vytesáno na bráně) další významný architekt Dominico Benedetto Cometta z Eckthurnu. Roku 1602 Petr Vok z Rožmberka si zvolil Třeboň za své sídelní město a centrum zbytku Rožmberského dominia. Po úmrtí posledního z Rožmberků, Petra Voka, jenž na zámku zemřel 6. listopadu 1611) zdědili zámek Švamberkové, kteří přišli o většinu svého majetku po bitvě na Bílé hoře. Roku 1621 proto bylo třeboňské panství zkonfiskováno císařem Ferdinandem II. Další mocný rod, Schwarzenbergové, kteří Třeboň vlastnili od roku 1660, obohatili zámek barokními dostavbami, především na vnějším nádvoří. Po pozemkové reformě ve 20. letech 20. století byla Schwarzenbergům vyvlastněna (za finanční náhradu) podstatná část jejich majetku. Z třeboňského panství jim zůstala pouze budova zámku (zámecký areál s příslušenstvím), která byla v letních měsících pronajímána jako hotel. Kníže sem dojížděl vlakem do zastávky Třeboň-Lázně, kde na něho čekal kočár (leckdy musel zastat i roli vozky, když se kočí posílil v blízkém penzionu na třídě Legií - dnes Dukelské). V zimě zde Schwarzenbergové trávili vánoční svátky a Nový rok. Knížecí rod Schwarzenbergů vlastnil zámek až do roku 1940, kdy jej zabralo gestapo. Po válce v roce 1945 byla pro zámek zavedena národní správa a v roce 1947 byl třeboňský zámek znárodněn. Státní zámek Třeboň, který je od roku 1958 národní kulturní památkou dnes spravuje Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích.
9 fotek, 1.10.2017, 32 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Pluhův Žďár - Zámek byl roku 1664 přestavěn ze starší tvrze Janem Ekersdorfem z Hlaváče. V roce 1928 zámek koupil bratr pozdějšího prezidenta Beneše, Bedřich. Po r. 1948 byl zámek Benešům zabaven, a obcí využíván k bytovým účelům. Roku 1992 byl objekt restituovám potomky původních majitelů.
dirna  1
16 fotek, 1.10.2017, 35 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Dírná - Zámek Dírná vznikl přestavbou ze starší gotické tvrze z přelomu 14. a 15. stol. Ta vznikla na uměle přitesané skalce u rybníka, jenž současně určila její půdorys nepravidelného, zalamovaného lichoběžníka. Vstup do tvrze vedl od severovýchodu po mostě přes hluboký vodní příkop, který současně plnil funkci náhonu. Prostou kulisovou bránu, před níž byl ještě úzký parkán, střežila hranolová věž, vystupující ze vstupního čela tvrze. Obdélný, podsklepený palác stál při hradbě na opačné, jihozápadní straně. Nejspíš v období renesance zaplnila dlouhou severozápadní stranu nová, z větší části rovněž podsklepená budova a ještě později (po požáru r. 1636?) se stavělo i na severovýchodě a v nádvoří vznikla dvouosá arkáda. Konečnou podobu dvoupatrové barokní budovy získal objekt zastavěním nádvoří a komplexní přestavbou v letech 1757 – 1759. Od 50. let 20. století až do roku 1990 patřil zámek ČKD Dukla Praha a sloužil jako pionýrský tábor. Dnes je v soukromých rukou a je v něm penzion.
drachov  1
4 fotky, 1.10.2017, 43 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Dráchovská tvrz byla postavena asi v průběhu 14. století. V roce 1353 tu sídlil Oldřich z Dráchova a po něm Přibík. V držení jejich potomků zůstala ves i s tvrzí s krátkými přestávkami až do roku 1505, kdy ji bratři Ctibor, Hynek a Václav prodali Kateřině z Minsterberka, jejíž dcera se provdala za Adama z Hradce, čímž byla tvrz přičleněna k jeho řečickému panství. Tvrz je zachovalá jednopatrová budova téměř čtvercového půdorysu upravena na sýpku.
lzin  1
8 fotek, 1.10.2017, 44 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Lžín - V polovině 18. století vznikl barokní zámeček, kdy patřil vyšebrodskému klášteru, který jej využíval jako „letní sídlo“. Od roku 1861 patřil Lžín Františkovi Emanuelovi Komersovi, který dal starý zámek přestavět na nový v novorenesančním slohu a rizalitem v nároží. V osmdesátých létech minulého století jej využívalo táborské muzeum jako depozitář, dnes je po nedokončené rekonstrukci a opuštěný.
16 fotek, 29.9.2017, 32 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Vysoká u Příbramě - V roce 1878 nechal hrabě JUDr. Václav Kounic postavit novorenesanční zámek ve Vysoké u Příbrami, dle návrhu architekta Čeňka Gregora. Zámek obklopuje rozsáhlý park s jezírkem (Rusalčino). Často zde na návštěvách u svého švagra, hraběte Kounice, pobýval v rozmezí let 1881–1883 Antonín Dvořák – zámek a jeho okolí se staly inspirací pro mnoho z jeho děl. Antonín Dvořák v roce 1884, po velkém úspěchu v Anglii, koupil od svého švagra (hraběte Kounice) nedaleký pozemek se špýcharem, který přestavěl na vilu Rusalka. Zde hospodařil, choval holuby a komponoval. Vytvořil či dokončil zde mimo jiné opery Dimitrij, Jakobín, Čert a Káča, Rusalka a Armida, oratorium Svatá Ludmila, kantátu Svatební košile, Requiem, symfonii č. 7 d moll a č. 8 G dur, druhou řadu Slovanských tanců, předehry Domov můj, V přírodě a Karneval, Humoresku, symfonické básně Vodník, Polednice, Zlatý kolovrat, Holoubek, Píseň bohatýrská a další díla. Od roku 1994 je zde stálé muzeum Antonína Dvořáka, které zahrnuje celý zámek s knihovnou, koncertní síní, a od roku 2001 ve sklepních prostorách také Galerii Václava Kounice.
14 fotek, 29.9.2017, 68 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Buková u Příbramě - Trojkřídlý patrový zámek s mansardovou střechou byl vznikl v letech 1751–1764 přestavbou staršího panského sídla, pravděpodobně tvrze. Přestavba proběhla během vlastnictví Františka Boryně z Lhoty. Za autora stavby je považován plzeňský architekt Jakub Auguston. Od druhé poloviny 20. století sloužil zámek jako domov důchodců, v současné době je nepřístupný, má opravený pouze exterier a je na prodej.
67 fotek, 28.9.2017, 75 zobrazení, přidat komentář | auta, cestování, koníčky, města, události
Podzimní sraz Rolls-Royce & Bentley Clubu ČR + hosté. 28.09.2017 - Pelhřimov+ zámek Libkova voda.
Zámek prohlídka - http://lotusesprit.rajce.idnes.cz/libkova_voda
27 fotek, 28.9.2017, 34 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Libkova Voda - První písemná zmínka o vsi Libkova Voda je již z roku 1352. Klasicistní zámek byl údajně postaven na místě starší tvrze. Tato domněnka však nemá podporu v literatuře, žádný ze starších zdrojů tvrz ani zámek neuvádějí. Je tedy pravděpodobné, že se jedná o klasicistní novostavbu. Doposud není bezpečně doloženo, kdo dal zámek zbudovat. Je nepravděpodobné, že by to byli Leskovci z Leskova, kteří sídlili v Horní Cerekvi a obec vlastnili na přelomu 16. a 17. století. Poté obec patřila několika církevním hodnostářům, u kterých rovněž není pravděpodobné, že by si zde stavěli rezidenci. Jako nejpravděpodobnější stavebník se jeví Maxmilián Regal či jeho dcery, kteří drželi panství od prvé čtvrtiny 18. století až do roku 1802. Jejich „autorství“ nasvědčuje i sloh, ve kterém je zámek postaven. V roce 1841 (ve svých 17 letech) na zámku pobýval u rodiny tehdejšího majitele Leopolda Srnky budoucí skladatel Bedřich Smetana. Roku 1851 koupil zámek rytíř a svobodný pán Karel Komers von Lindenbach. Od roku 1902 jej vlastnil, spolu s dalšími součástmi statku, Franz Humal, krejčí rodiny Komersů ve Vídni. Poté zámek poměrně často střídal majitele. Roku 1936 jej kupuje Eduard Slavík, kterému byl roku 1949 zestátněn. Od té doby zámek spravoval státní statek Pelhřimov. Dnes v soukromých rukou a hlavní budova je po kompletní rekonstrukci. Interiery upraveny na bydlení a zbytek na apartmany (32 lůžek), předchozí majitelé plánovali využítí jako hotel.
76 fotek, 24.9.2017, 273 zobrazení, 4 komentáře | cestování, koníčky, ostatní, práce, příroda
Jeskyně Bílý kůň a nebo i známé pod označením Fejkova pískovna. V prostoru hloubětínských Hutí se těžil písek už od 18. století. Napřed asi jen povrchově. V 19. století se těžaři písku zavrtali pod zem. Podzemní prostor tu existoval nejspíše už dříve, vodní eroze v měkkých pískovcích pracovala už tisíciletí. Horníci dutiny našli a využili, rozšířili a formovali dnešní systém chodeb a dómů. Těžba zde skončila po druhé světové válce. Ale našlo se další využití. Část podzemí byla zavezena sutí a struskou z válkou zničených továrních objektů, část byla upravena a využita jako sklad podniku Ovoce a zelenina. Úpravy z této doby jsou dodnes dobře patrné, cihlou vyzděné sály, roztahaná elektřina, probouraný nový vjezd pro nákladní automobily 9 metrů pod úrovní povrchu, dnes již kompletně z povrchu zavezený. V 80. letech dostali úředníci nápad závest podzemí městskými odpadky, k tumu dále hojně přispěli i místní obyvatelé a všelijaké propady/otvory do země začaly sloužit jako bezedné smetiště.
42 fotek, 23.9.2017, 775 zobrazení, přidat komentář | cestování, koníčky, ostatní, práce, příroda
Podzemní nacistická továrna Divoká Šárka - Podzemí bylo budováno ke konci 2. světové války jako týlové opravárenské zabezpečení polního letiště (opravy a montáže proudových motorů) a pravděpodobně nebylo zcela dokončeno.Letiště se mělo nacházet na horní plošině, kde je dnes pole. Podzemí je tvořeno dvojicí dlouhých chodeb a čtveřicí příčných spojovacích chodeb. Jedna chodba přechází v závěru v úklonnou jámu ústící na povrch uvažované letištní plochy. Část chodeb je zajištěna na stěnách obetonováním. Přední chodba se vstupem pevnostního typu, byla pravděpodobně hlavní, druhá vjezdová, její čelo se nedochovalo. Několik metrů za vstupem je v obou chodbách dochována v rozšířeném profilu betonová protivýbuchová hráz, v druhé chodbě není až tak masivní, jelikož se v ní nachází průjezd, stejná průjezdná hráz se nachází i dále v chodbě. Celková delka podzemí je 400m. Vytěžený materiál byl navážen do půlkruhu v prostoru před chodby a sloužil jako protitlaková ochrana. Později se podzemí využívalo jako sklad chemického odpadu (kovové barely s betonem s čímsi uvnitř a unikaly z toho rtuťové výpary).

Komentáře

přidat komentář