Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 
JP - Všechny fotografie jsou chráněny autorskými právy a jejich další použití, či šíření bez mého svolení je trestné. Popisy míst většinou převzaty z www.hrady.cz. Ja fotky nekomprimuju, to dela pak samo rajce. :( Kdo má o nějakou fotku v normální kvalitě zájem, nechť se ozve, domluva možná. :) Díky za návštěvu. :)

reklama

altenburg 1
43 fotek, 22.10.2017, 29 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Altenburg - Altenburg se nachází 45 km na jih od Lipska, ve východní části spolkové země Durynsko, přímo na hranici se Saskem. Má více než tisíc let starou historii a může se chlubit tím, že si jej za své sídelní město vybírali králové a vévodové. Pro tento účel také postavili hrad; první zmínka o něm pochází z roku 976. V průběhu století byl hradní komplex několikrát přestavěn. Nyní je hrad sídlem hradního muzea a muzea hracích karet, ty jsou totiž pro toto město vedle hradu dalším charakteristickým prvkem. Altenburg je centrem německé produkce hracích karet a místem, kde se zrodila nejoblíbenější německá karetní hra "SKAT". Dříve byla na náměstí bývalá slovanská pevnost. Altenburg byl poprvé postaven v roce 976 císařem Ottem III. Občas zde pobývali také král Lothar III., Conrad III., Jindřich VI., Otto IV., Fridrich II. Podle císaře Friedricha I. (Barbarossa), byl postaven v 12. století Císařský palác, v letech 1165-1185 ho navštívil šestkrát. V roce 1307 převzal sídlo rod Wettingů. V 17. století se Altenburg stal sídlem vévodů Saska-Gotha-Altenburg. V letech 1706 až 1744 byl hrad centrem vévody Friedricha II a Friedricha III. V roce 1868 byl hrad postihl požár. Hrad byl používán městem Altenburg od konce roku 1918, dne 10. dubna 1943 se stal městským majetkem.
14 fotek, 22.10.2017, 33 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Posterstein - Výšinný hrad nad řekou Sprotte. Od 14. století vlastnila hrad velmi silná dynastie Reußen, která až do 17. století bojovla s dynastií Wettinů. První listinná zmínka o hradu je z roku 1191. V 16. a 17. století byl hrad přeměněn na rezidenční palác. Důležitost hradu upadá v 18. století. Po několika změnách vlastnictví v roce 1833 získala hrad rodina Herrmannů. Posterstein nebyl během obou světových válek zničen. Nicméně druhá světová válka skončila s nejdůležitějšími změnami: Feudální struktura přestala existovat. Počátkem roku 1946 s realizací pozemkové reformy v Durynsku, bylo poslednímu majiteli Kurtu Herrmanovi (1905-1986) pozemky zabaveny a byl deportován do Západního Německa. Poté byl hrad útočištem válečných uprchlíků, kterí na východě přišli o veškerý majetek. Poté dětský domov. Od roku 1952 je regionálním muzeem. Mezi lety 1982 - 1991 prošel hrad velkou rekonstrukcí.
saalburg 1
10 fotek, 22.10.2017, 17 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Saalburg - Zřícenina hradu postaveného roku 1216 na ostrohu nad řekou jako ochrana obchodní cesty z Norimberka do Lipska. V roce 1317 se dostala do držení guvernérů z Gery. Hrad leží na pravém břehu řeky Saale (dnes na břehu vodní nádrže), Po 1550 v držení pánů z Meißen a Plauen. V roce 1913 se zřítila vež. V roce 2008 proběhl archeolický průzkum, poté byla většina pozůstatků zakryta a tvar hradu pripomína jen základ věže a obrys půdorysu hradu na dlažbě.
oppurg 1
20 fotek, 22.10.2017, 22 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Oppurg - Ve středověku byl na místě dnešního zámku vodní hrad, který byl zbořen v roce 1705. V roce 1354 byl poprvé zmíněn vodní hrad na Orle. Hrad se jmenoval Friedrichstein. Zbytek tohoto starobylého hradu reprezentuje rohová vež. Masivní dvoupodlažní zámek byl postaven kolem roku 1680. 1703 Oppurg prošel několika změnami vlastnictví. Barokní budova zámku byla vybavena 365 okny, 52 interiérovými dveřmi, 12 komíny a 4 portály. Rozložení zámku je ve tvaru písmene E jako odkaz na Amalii Sophii von Einsiedel. V roce 1745 získal zámek hrabě Julius Gebhard von Hoym. Poté byl zámek přestavěn a získal dnešní štukové fasády. Zahrada také obdržela obálku. Julius Gebhard von Hoym byl synovcem hraběte Adolfa Magnuse von Hoym, předsedy senátu saského kurfiřta Augusta Silného a manžel Anny Constantiny von Brockdorff, znamější jako hraběnka Cosel - milenka krále. Po smrti hraběte Hoyma přešla panství na jeho dceru, která se provdala za prince z Hohenlohe-Ingelfingen. Zámek byl používán až do roku 1945 jako letní rezidenční a lovecký zámek. Po roce 1945 byl zámek využíván k různým účelům. Krátce po válce byly v budově zatčeni američtí vojáci a odevzdáni do sovětských rukou, když zámek sloužil jako nemocnice. Později v zámku sídlila polytechnická škola, mateřská školka a kavárva. Dnes zámek patří organizace Křesťanská mládež Německa. Používá se jako evropské vzdělávací centrum, Kongresové centrum a centrum pro vzdělávání mládeže pro akce.
osterburg 1
23 fotek, 22.10.2017, 28 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Osterburg (Weida) - Nedávné vykopávky na Osterburgu ukázaly přítomnost Slovanského hradiště. Na vrcholu kopce nechal v letech 1163-1193 postavit románský hrad Heinrich I., bratr zakladatele města Weida, Erkenberta II., mocný středověký hrad patří k nejvýznamnějším svědkům této doby svého druhu v celém Německu, kde po staletí vládli fojtové z Weidy a Plavna. Počátkem 15. století se hrad stal dědictvím a výměny v držení Wettingů z Míšně. Od 17. století se hrad jmenuje Osterburg; název pochází z latiny Neuostland. Oblasti východního Durynska jsou stále známé jako Osterland či Ostland. Wettinové hrad několikrát přestavěli ( Šmalkaldská válka a Třicetiletá válka). V roce 1718 tu zemřel vévoda Moritz Wilhelm von Sachsen-Zeitz jako poslední z obyvatel z rodu Wettinů. V roce 1785 byly dvě hlavní budovy propojeny, jejichž podoba se zachova do dnešní doby. Od roku 1813 do roku 1815 byla na hradě nemocnice, od roku 1818 byl sídlem soudního dvora. Ke konci druhé světové války byla vež hradu poškozena ostřelováním amerických vojsk. Monumentální hradní věž s výškou 54 m je nejmohutnější svého druhu v Německu.
burgk 2
26 fotek, 22.10.2017, 28 zobrazení, 6 komentářů | architektura, cestování
Burgk - V 7. st. se na místě dnešního zámku nacházela hraniční pevnost Limes sorabicus (hranice mezi Franky a Lužickými Srby tvořila řeka Sála). První zmínka o hradě, zejména jeho kapli, pochází z r. 1291. Písemný originál se však nedochoval. První písemná zmínka pochází z r. 1365. Majitel hradu Jindřich VII. tenkrát nechal zbořit starou část hradu a na uvolněné místo nechal vybudovat mohutný palác pro obývání a reprezentativní účely. Kolem r. 1545 vzniklo opevnění, jehož podoba se zachovala až do dnešních dnů. Díky tomu, že hrad ležel mimo důležité obchodní a vojenské cesty zůstal ušetřen dobývání, jak během 30-leté války, tak i za Napoleonova tažení. V 17. st. byl hrad přestavěn na rezidenční zámek. Po r. 1697 sloužil zámek pouze již jen jako letní sídlo a lovecký zámeček. V 18. st. byly vnitřní prostory zámku přebudovány v rokokovém stylu (stavba varhan, vytvoření nových štuků na stropech a zdech). Poslední nebezpečí, které hrozilo zámku, bylo za druhé světové války. Jednotky SS zde totiž zřídily archiv tajných dokumentů a když se blížila fronta, měl být zámek vyhozen do vzduchu. Nakonec se tak přece jenom nestalo a zámek zůstal zachován. Od r. 1944 sloužil zámek jako středisko pro utečence a od r. 1952 slouží jako muzeum.
ranis 1
22 fotek, 22.10.2017, 31 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Ranis - Od 11. století stálo na skalnatém ostrohu opevnění a první dokumentovaná zmínka o hradu (Castum Ranis) je z roku 1084 ve spojení s císařem Jindřichem IV, pozdějším markrabětem z Meissenu a Lausitzu. V roce 1199 byl hrad sídlem říšského ministra, který je přímo podřízen králi. Hrad zastával i významný strategický bod, jako hraniční pevnost proti Slovanům. Císař Otto IV zastavil hrad Ranis a oblast kolem Saalfeldu hrabatům ze Schwarzburgu. V roce 1220 císař Friedrich II hrad prodal rodu Schwarzburgům. Ve 13. a 14. století zůstavá hrad v držení hrabat z Kevernburgu a Schwarzburgu. V roce 1389 prodávají Schwarzenburgové hrad Wettinům. V roce 1463 Wilhem III. odkázal hrad své manželce Katharině von Brandenstein a jejímu bratru Heinrichovi von Brandensteinovi. Kvůli nadměrné zadluženosti rodu Brandensteinové prodali hrad se statky v roce 1571 pánům z Breitenbauchu. V roce 1902 si změnili rodové jméno na Breitenbuch. Těm patřil až do roku 1942. V roce 1942 prodal rod Breitenbuch zámek německému Červenému kříži. Nyní patří do Durynské nadace paláců a zahrad. V letech 1995 až 2010 prošel hrad náročnou rekonstrukcí v ceně 8 milionů eur.
161 fotek, 16.10.2017, 96 zobrazení, přidat komentář | auta, koníčky, sport, zábava
Carbonia Cup - Autodrom Most - 15.10. 2017
3 fotky, 14.10.2017, 71 zobrazení, přidat komentář | cestování, krajina, příroda
Vyhlídka Máj se nalézá asi 1 km západně od vesnice Teletín. Z této skalní vyhlídky je jeden z nejznámějších pohledů na meandry řeky Vltavy v bývalých Svatojánských proudech dnes zatopených vodami Štěchovické přehrady.
38 fotek, 13.10.2017, 36 zobrazení, přidat komentář | kultura, města, události, zábava, moje fotozprávy
SIGNAL festival 2017 - Centrum
52 fotek, 12.10.2017, 67 zobrazení, přidat komentář | dokumenty, města, události, zábava, moje fotozprávy
SIGNAL festival 2017 - Vinohrady
21 fotek, letos v říjnu, 31 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Kamenice nad Lipou - Zámek vznikl přestavbou bývalého hradu ze 13. století. Za husitských válek roku 1425 dobyt tábority. Současná stavba byla realizována mezi lety 1580 a 1583 v renesančním stylu s arkádovým nádvořím a zahradou okolo, v níž se nachází 700–800 let stará lípa, podle níž město dostalo svůj název. Vstupní věž je barokní a pochází z roku 1744. Do současné klasicistní podoby byl zámek upraven v první polovině 19. století. Zadlužené panství se zámkem roku 1835, ve dražbě kupuje majitel obchodního domu ve Vídni Jakub Rudolf Geymüller jako hlavní věřitel zadlužené hraběnky Doroty Reyové, rozené Berteuilové. Jeho potomci žili v Kamenici do r. 1945, kdy jim byl zámek zkonfiskován. V zámku byla zřízena dětská ozdravovna a při ní škola. Kamenický zámek od roku 1998 spravuje Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze (UPM), které jej do roku 2004 náročně zrekonstruovalo. Roku 2004 byl zámek otevřen veřejnosti.
zirovnice 1
24 fotek, letos v říjnu, 28 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Žirovnice - Zámek vznikl přestavbou z raně gotického hradu, který je do dnešní doby dobře znatelný. Zámek je chráněn jako kulturní památka České republiky. Založení původního hradu se datuje k polovině 13. století pravděpodobně pány z Hradce. Nejrozsáhlejší stavební úpravy zde proběhly po roce 1485, kdy hrad získal Václav Vencelík z Vrchovišť, který jej mimo jiné nechal vyzdobit rozsáhlými freskami mimořádné kvality, jejichž velká část se dochovala do současnosti. Kolem roku 1550 se do Žirovnice vrátil rod pánů z Hradce a hrad přestavil na renesanční zámek. Koncem 17. století třicetiletou válkou poškozený zámek získali Šternberkové a zůstali zde více než dvě století. Z počátku jejich působení byly v Žirovnici provedeny barokní rekonstrukce, ale protože další generace Šternberků již na zámku nežily, byl zámek v roce 1910 prodán městu již ve velmi špatném stavu. V té době se na zámku nacházely kanceláře správy panství a nájemní byty. V roce 1964 zámek vyhořel a v r. 1974 začala celková obnova zámku, která skončila v r. 1992.
77 fotek, 2.10.2017, 66 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, města
Nová Včelnice - Poprvé je Včelnice zmiňována prameny v roce 1360, kdy se po smrti Svatomíra ze Včelnice připomíná jeho nezletilý syn Bláha. Jeho potomci tu pak zřejmě sídlili až do poloviny 15. století, kdy je také (roku 1454) poprvé výslovně doložena existence tvrze. Za válek mezi Jiříkem z Poděbrad a panskou jednotou byla podle některých zpráv Včelnice roku 1467 za Vojslavských vypálena Zdeňkem z Hradce, nedlouho poté ji však získali Vencelíkové z Vrchovišť, kteří nechali původní tvrz okamžitě opravit a rozšířit. Roku 1649 Vencelíkové Včelnici prodali a noví majitelé Paradiesové de Lassaga přistoupili v letech 1693-1702 k dalším úpravám sídla (arkády jižního a východního křídla) a především k výstavbě tzv. nového zámku v severozápadním sousedství staré tvrze. Roku 1717 koupil statek Jan Hubert z Hartigu a Včelnice se od té doby stala součástí jeho panství Kamenice nad Lipou. Při úpravách na počátku 19. století bylo zbořeno severní renesanční křídlo starého sídla, většina ostatních stavebních zásahů se však zaměřila především na budovy nového zámku. Od roku 1831 patřilo panství Geymüllerům, kteří nechali zámek někdy kolem roku 1840 upravit v empírovém stylu. Po roce 1945 jim byl majetek zestátněn a zámek využíval Místní národní výbor jako kanceláře, byty a provozovny. Zanedbání údržby po dobu 40 let pak vyústilo do dnešního žalostného stavu památky, jejíž obnova, započatá v roce 1990, nebyla z finančních důvodů bohužel dokončena a tak chátrá a dnes je v havarijním stavu.
4 fotky, 1.10.2017, 37 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Tůmův vrch - Zřícenina na zalesněném vrcholu 623,8 m n.m. nad Českou Olešnou pravděpodobně loveckého zámečku, který byl postaven v 16. stol. Po zapálení bleskem roku 1860 již nebyl obnoven a chátral. Poslední torzo veže se 2013 zřitilo.
9 fotek, 2.10.2017, 28 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Česká Olešná - K roku 1464 se zde připomíná tvrz, jejíž skromné zbytky snad obsahuje současný zámek. Na zdejším statku se vystřídalo mnoho šlechtických rodů od rodu z Vydří, přes Špetly z Prudic, Řečické z Řečice po Koňase z Vydří. V letech 1650 - 1750 drželi zdejší statek Allmannové z Allmsteinu, 1751 - 1800 Moschlitzové, kteří dali podnět k přestavbě zastaralého sídla v moderní barokní zámek s velkým hospodářským dvorem. Roku 1810 koupil Olešnou francouzský emigrant Josef z Laboriette, po klterém r. 1827 dědila hraběnka Terezie Trautmannsdorfová. Roku 1867 prodal její syn Josef Olešnou Karlu Lenertovi, od jehož dědiců koupil roku 1892 velkostatek továrník a měšťan z Počátek Karel Brdlík. Jeho potomci vlastnili Olešnou až do roku 1948 byl zámek i velkostatek znárodněn, pozemky rozparcelovány a rozděleny. V padesátých letech dvacátého století proběhla v České Olešné kolektivizace a polnosti, rybníky a lesy přešly pod státní správu. V zámku nejprve sídlila Správa státních statků a ta zde později zřídila internát pro ošetřovatelky dojnic a ubytovnu pro pracovníky lesů. Až do roku 1955 budova zámku chátrala, než bylo roku 1956 rozhodnuto o přestavbě na Domov důchodců. Ten byl zrušen roku 1967, kdy v něm byl zřízen ústav sociální péče. Po roce 1989 byl majetek vrácen a roku 1995 se zámek opět dostal do rukou inženýra Brdlíka. I přes snahu o zachování dosavadního využití zámku se roku 2000 ústav sociální péče z budovy vystěhoval. V posledních letech zde sídlí dřevozpracující firma.V roce 2000 byl zámek v dobrém stavu. Majitelé zámek udržují a využívají ho jako kanceláře pro dřevozpracující firmu. K zámku patří i 420 hektarů půdy, které již zmíněná firma využívá. Část areálu zámku má pronajatý velkostatek Česká Olešná.
7 fotek, 2.10.2017, 38 zobrazení, 1 komentář | architektura, cestování
Vítkův Hrádek u Blažejova - Jeden z nejstarších hradů hradeckých Vítkovců z 1. pol. 13. st. V pramenech je Vítkův Hrádek poprvé uveden roku 1267, kdy jej dle Sedláčka Vítek z Hradce při svém vstupu do řádu věnoval německým křížovníkům. Soudě podle podacího práva ke kostelu v Blažejově si jej ponechali v přímém držení až do počátku 15. století, sídlo samotné však nejspíš nevyužívali a tou dobou již mohlo být zpustlé. Roku 1416 uvádí Sedláček Sezemu z Chotěmic, který však mohl být pouze zástavním držitelem. Poslední zmínka o hradu je podle díla M. Millauera o německých křížovnících spojována s rokem 1458, kdy již byl téměř jistě pustý, pravděpodobně však stále v majetku řádu.
jemcina 1
5 fotek, 2.10.2017, 45 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Jemčina - Zámek postavil pro Prokopa Vojtěcha hraběte Černína v polovině 18. století architekt Anselm Lurago. Krátce poté byl zámek podstatně rozšířen až do dnešního rozsahu a široké okolí bylo upraveno pro pořádání honů. Roku 1923 byl zámek Černínům vyvlastněn. V letech 1950 - 1991 sloužil zámek jako základna raketového vojska. Roku 2002 jej zakoupil p. Pavel Václav, který zahájil rozsáhlou rekonstrukci, v části je penzion. Roku 2004 byl zámek otevřen pro veřejnost.
26 fotek, 1.10.2017, 30 zobrazení, 2 komentáře | architektura, cestování, města
Třeboň - Třeboňský zámek patří k největším zámeckým komplexům v České republice. Na místě dnešního zámeckého areálu stával původně panský dvorec, postupně přestavěný na tvrz a později kamenný hrádek. Roku 1366 Třeboň odkoupili od pánů z Landštejna jejich příbuzní, Rožmberkové a povýšili roku 1376 Třeboň na poddanské město (s právem měst královských), které se začalo rychle rozvíjet. Významné bylo i vybudování augustiniánského kláštera v bezprostřední blízkosti hrádku. Roku 1479 si Vok II. z Rožmberka vybral Třeboň za své sídelní město. Podstatně rozšířil budovy v dnešním severozápadním nároží a Jindřich z Rožmberka nechal následně přistavět východní a západní křídlo. Roku 1562 zachvátil město požár, který zasáhl i tento tehdejší hrad. Vilém z Rožmberka proto pověřil stavitele Antonína Ericera rozsáhlými přestavbami starých budov na renesanční zámek. Tato rozsáhlá přestavba probíhala v letech 1565 – 1575, kdy bylo celé západní zámecké křídlo prodlouženo na jih, na které navazovala spojovací část s bránou a věží, čímž bylo uzavřeno vnitřní nádvoří. Tuto přestavbu dokončil v době Petra Voka (jehož jméno Petrus Woko Ursini Gubernator je vytesáno na bráně) další významný architekt Dominico Benedetto Cometta z Eckthurnu. Roku 1602 Petr Vok z Rožmberka si zvolil Třeboň za své sídelní město a centrum zbytku Rožmberského dominia. Po úmrtí posledního z Rožmberků, Petra Voka, jenž na zámku zemřel 6. listopadu 1611) zdědili zámek Švamberkové, kteří přišli o většinu svého majetku po bitvě na Bílé hoře. Roku 1621 proto bylo třeboňské panství zkonfiskováno císařem Ferdinandem II. Další mocný rod, Schwarzenbergové, kteří Třeboň vlastnili od roku 1660, obohatili zámek barokními dostavbami, především na vnějším nádvoří. Po pozemkové reformě ve 20. letech 20. století byla Schwarzenbergům vyvlastněna (za finanční náhradu) podstatná část jejich majetku. Z třeboňského panství jim zůstala pouze budova zámku (zámecký areál s příslušenstvím), která byla v letních měsících pronajímána jako hotel. Kníže sem dojížděl vlakem do zastávky Třeboň-Lázně, kde na něho čekal kočár (leckdy musel zastat i roli vozky, když se kočí posílil v blízkém penzionu na třídě Legií - dnes Dukelské). V zimě zde Schwarzenbergové trávili vánoční svátky a Nový rok. Knížecí rod Schwarzenbergů vlastnil zámek až do roku 1940, kdy jej zabralo gestapo. Po válce v roce 1945 byla pro zámek zavedena národní správa a v roce 1947 byl třeboňský zámek znárodněn. Státní zámek Třeboň, který je od roku 1958 národní kulturní památkou dnes spravuje Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích.
9 fotek, 1.10.2017, 31 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Pluhův Žďár - Zámek byl roku 1664 přestavěn ze starší tvrze Janem Ekersdorfem z Hlaváče. V roce 1928 zámek koupil bratr pozdějšího prezidenta Beneše, Bedřich. Po r. 1948 byl zámek Benešům zabaven, a obcí využíván k bytovým účelům. Roku 1992 byl objekt restituovám potomky původních majitelů.

Komentáře

přidat komentář